PSEUDOTVŮRCI VELICE PILNĚ PŘIPRAVUJÍ PLNOST NEGATIVNÍHO STAVU

KVALITA LIDSKÉHO ŽIVOTA SE STÁLE SNIŽUJE: V DNEŠNÍ DOBĚ (ROK 2008) SE V EVROPĚ PRACUJE TAK, ŽE PŘES POLOVINU LIDÍ JE EKONOMICKY NUCENA - MANIPULOVÁNA - OVLÁDÁNA PRACOVAT MNOHEM DÉLE, NEŽ JE KDESI V PEKLECH V NĚJAKÉM ZÁKONĚ UVEDENO (A KTERÝ STEJNĚ TÉMĚŘ NIKDO NEVIDĚL A NEČETL), TEDY LIDÉ MUSÍ PRACOVAT VELMI ČASTO NUCENĚ PŘESČASY (NEJVÍC ZDRAVOTNÍCI, MANAŽEŘI A PODNIKATELÉ), DÁLE JE VELMI ROZŠÍŘENÉ PRACOVAT NA SMĚNY CELÝCH 24 HODIN A ČASTO MEZI NIMI NEJSOU ODPOVÍDAJÍCÍ ODDYCHOVÉ DOBY, A DÁLE DO ZAMĚSTNÁNÍ MUSÍ LIDÉ V DRTIVÉ VĚTŠINĚ 90 % DOJÍŽDĚT AUTEM ČI MHD, NĚKDY 2 - 5 HODIN DENNĚ - A TO SE POTOM PŘIČITÁ K ODEVZDANÉ PRÁCI A ÚNAVĚ OBČANA - ČLOVĚKA - PRACOVNÍKA - OTROKA. KDYŽ TO VŠE SEČTETE, TAK VOLNÉHO ČASU MÁ DNEŠNÍ ČLOVĚK VELMI VELMI MÁLO - MINIMUM, A NAVÍC JE V NĚM ZNAČNĚ, TRVALE UNAVEN, COŽ V ROSTOUCÍ MÍŘE VYÚSŤUJE VE VELKÉ TRVALÉ ZDRAVOTNÍ PROBLÉMY, VČETNĚ PSYCHICKÝCH. ZAVÁDĚJÍ SE NEPLACENÉ PRVNÍ 3 DNY NEMOCENSKÉ, LIKVIDUJE SE POSTUPNĚ TAKÉ ÚSTAVNÍ PRÁVO NA BEZPLATNOU ZDRAVOTNÍ PÉČI, A TO I TÍM, ŽE TATO BEZPLATNÁ ZDRAVOTNÍ PÉČE JE STÁLE MIZERNĚJŠÍ A NEKVALITNÍ (RUŠENÍ NEMOCNIC A ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍ). TOHLE V NÍŽE UVEDENÉM ČLÁNKU NENÍ, A TAK JEŠTĚŘI Z PEKEL PŘES MÉDIA LOUTKOLIDEM VYTVÁŘÍ ILUZI STÁLE LEPŠÍHO ŽIVOTA, AČKOLIV PRAVÝ OPAK JE PRAVDOU. U POLOVINY LIDÍ JE EXISTENČNÍ STRACH ZE ZTRÁTY ZAMĚSNÁNÍ, A POMOCÍ TOHOTO STRACHU JSOU PAK OVLÁDÁNI NOVODOBĚ OTROČIT NA PEKELNÉ JEŠTĚRY. TAKTO SI VĚTŠINA LOUTKOLIDÍ VOLÍ A PŘIVOZUJE CELOSVĚTOVOU ČIPOVOU OTROKÁRNU, KDE NÁŽE UVEDENÉ ZÁKONY JSOU A BUDOU JEN PRÁZDNÝMY VĚTAMI BEZ JAKÉHOKOLIV REÁLNÉHO OBSAHU VZHLEDEM K REÁLNÉMU PSEUDOŽIVOTU NA PLANETĚ ZEMI. NEJMENŠÍ LIDSKÁ PRÁVA MAJÍ LIDÉ V ASIJSKÝCH ZEMÍCH, KDE JE OTROCTVÍ DOVEDENO DO KRAJNÍCH MEZÍ I DNES, VČETNĚ NEREPTOVÁNÍ OCHRANY ZDRAVÍ PŘI PRÁCI (ČÍNA APOD.). TENTO TREND JE EKONOMICKY (NÍZKÉ CENY VÝROBKŮ A SLUŽEB) VNUCOVÁN I DO OSTATNÍCH ČÁSTÍ LOUTKOLIDSKÉHO SVĚTA - NA PLANETĚ ZEMI. DO TOHO VŠEHO SE MASOVĚ ZAVÁDÍ ČIPIZACE VŠEHO BEZ JAKÝCHKOLIV HRANIC A MORÁLKY. TAKOVÝ PSEUDOŽIVOT SI VOLÍ VĚTŠINA LOUTKOLIDÍ NA PLANETĚ ZEMI.

Osmihodinová pracovní doba byla uzákoněna teprve před 90 lety

24.12.2008

Ještě na počátku 18. století pracovali dělníci v průmyslu až 16 hodin denně.

V současnosti, kdy podle zákoníku práce délka týdenní pracovní doby nesmí překročit 40 hodin týdně, se zdá boj za zkrácení práce na osm hodin dávnou minulostí. Od všeobecného rozšíření osmihodinové pracovní doby však uplyne letos teprve 90 let. Po první světové válce to umožnila hlavně mezinárodní úmluva sjednaná na washingtonské konferenci v roce 1919. Československo uzákonilo osmihodinové pracovní podmínky zákonem číslo 91 již 19. prosince 1918.

Historicky prošla pracovní doba pod nátlakem zdravotních, hospodářských i sociálních důvodů řadou změn. Ještě na počátku 18. století pracovali dělníci v průmyslu až 16 hodin denně, roční rozsah pracovní doby činil přes 3000 hodin. V první polovině 19. století už byla pracovní doba 12 až 14 hodin, před první světovou válkou se pak ve většině států pracovalo 10 až 12 hodin denně.

Bližší a rozsáhlejší informace k tomuto tématu najdete na webu www.stahuje-cely-svet.cz .

Mnohaleté požadavky pracujících na zkrácení doby práce, respektive snahy o osmihodinovou pracovní dobu proto provázely koncem 19. a začátkem 20. století rozsáhlé demonstrace a stávky. Stávka amerických dělníků v Chicagu 1. května 1886, tvrdě potlačená policií, dala vzniknout dodnes slavenému Svátku práce.

Vyloučeno pracovat déle než osm hodin denně

Československý zákon "o 8hodinné době pracovní" z roku 1918 platil až do roku 1965. Skutečná délka pracovní doby podle něj nesměla "trvat zásadně déle, než osm hodin ve čtyřiadvaceti hodinách nebo nejvýše čtyřicet osm hodin týdně".

Vedle toho stanovil povinnost zaměstnavatelů poskytnout zaměstnancům pracovní přestávku v rozsahu alespoň patnácti minut po pěti hodinách práce. Zákon stanovil i závazné garance práce přes čas, noční práce a zásad zaměstnávání mladistvých. Rovněž byla ustanovena nepřetržitá přestávka v práci jednou týdně alespoň 32 hodin, zpravidla připadající na neděli. Volná neděle byla už od roku 1905 a po válce k ní přibylo ještě sobotní odpoledne.

Snahy o zkrácení pracovní doby se však nezastavily. Už v roce 1956 poklesla na 46 hodin týdně, což potvrdil i zákoník práce z roku 1965, platný do konce roku 2006. Od 90. let se pak krátila až na 42,5 hodin týdně bez práce přesčas před rokem 2001.

Se vstupem Česka do Evropské unie se harmonizovalo české pracovní právo s evropským a z toho důvodu se opět týdenní pracovní doba zkrátila. Z maximálního rozsahu 43 na dnešních 40 hodin týdně. Od roku 2001 se totiž přešlo na "čistou" pracovní dobu, kdy se do pracovní doby již nezapočítávají přestávky na jídlo a oddech. Pracovní doba se snížila o 2,5 hodiny týdně, tedy o 30 minut za každý den. Tím se Česko zařadilo do nejširší skupiny evropských států s tímto standardním pracovním týdnem.

Se stoupající životní úrovní Evropanů zároveň klesá průměrný počet hodin strávených prací. Nejdále je v tomto směru Francie s pětatřicetihodinovým pracovním týdnem či Dánsko (37 hodin) nebo Belgie, kde pracují 38 hodin za týden, což si mohou dovolit díky vysoké produktivitě práce. Naopak britské, řecké a irské zákony nastavily limit na 48 hodin za týden. Letos se zástupci ministrů práce a sociálních věcí EU shodli na tom, že nadále bude platit maximální týdenní pracovní doba 48 hodin, ale zaměstnanci se budou moci rozhodnout, zda jsou ochotni pracovat přesčas.

Nejvíce tráví čas v práci Maďaři

V evropských zemích Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) nejvíce času na pracovišti strávili loni Maďaři - v průměru 1986 hodin, Češi odpracovali jen o hodinu méně. Naopak nejméně hodin věnovali práci Nizozemci (1392), což je dáno větším využitím zkrácených úvazků. Průměrný Francouz odpracuje za rok na 1431 hodin a Dán 1475 hodin, vedle toho takový Američan kolem 1800 hodin.

Absolutně nejvíce času v práci stráví pracující v asijských zemích, třeba v Thajsku či Japonsku je to v průměru přes 2000 hodin za rok, rekord drží Korejci - přes 2300 hodin ročně. Zaměstnavatelé tu nejsou příliš zákonem omezeni a zaměstnanci v podstatě mohou pracovat i sedm dní v týdnu dvacet hodin denně.

7000 stran textů a 5000 obrázků o Vesmírných lidech Sil Světla najdete zde: