PSEUDOTVŮRCI VELICE PILNĚ PŘIPRAVUJÍ PLNOST NEGATIVNÍHO STAVU

Osmdesát procent dospělých se obává, že nezajistí péči o rodiče

17.8.2009

Čtyři z pěti Čechů, kteří jsou v dospělém věku, mají obavy, zda zvládnou péči o své rodiče či zda péče o ně nenaruší zásadně jejich život. Česku tak reálně hrozí, že stále více seniorů se bude muset ve věku, kdy budou vyžadovat velkou pomoc a podporu, spoléhat místo na rodinu především na stát.

Vyplývá to z výzkumů Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí.

Mezigenerační solidarita, která byla v Česku velmi silná, tak dostává v posledních letech řadu trhlin. "Půdorys pro rodinnou solidaritu se drolí a rozpadá. Sociální kapitál uložený do rodinné solidarity v dosud žijících generacích se vyčerpá v horizontu deseti až dvaceti let. Mnohé náklady, které dosud nese rodina, bude muset převzít stát,“ varuje studie Mezigenerační solidarita vydaná Výzkumným ústavem práce a sociálních věcí. Jedním z hlavních důvodů, proč mezigenerační solidarita není tak silná jako dřív, je ekonomická situace rodin.

"Množí se případy, kdy děti nejsou zejména z ekonomických důvodů schopné se o své rodiče dobře starat,“ potvrdil Právu ředitel Ústavu sociálních služeb Praha 4 Miloš Hájek. Podle jeho slov je ideální, když je rodinná péče o seniory propojena s péčí institucionální, tedy obce či státu.

Hájkovi dává za pravdu i výzkum Jitky Veselé z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí. Podle něho dospělé děti, často ve věku od 40 do 60 let, považují za zásadní limitující faktor, který by omezovaly jejich možnost, schopnost či ochotu pomoci svým starým rodičům, hrozbu ztráty zaměstnání. Jsou ve věku, kdy si samy svým výdělkem rozhodují o svém důchodu.

Bližší a rozsáhlejší informace k tomuto tématu najdete na webu www.stahuje-cely-svet.cz .

Manželé brání ženě obětovat se pro matku

Při dočasném přerušení zaměstnání by pro ně bylo složité najít práci jinou. Z toho důvodu se proto často rozhodnou, že místo rodinné péče rodičům vyhledají péči v ústavu či podobném zařízení.

Dospělé děti se rovněž obávají, zda by zvládly odbornou péči a fyzickou či psychickou zátěž spojenou s péčí o rodiče. Svoji roli hraje i fakt, zda by například s tím, aby se dcera na plný úvazek starala o matku a opustila kvůli ní zaměstnání či si ji přistěhovala domů, souhlasil její manžel či partner.

Souhlas s přerušením práce by nedal partner zhruba v 56 procentech případů, s přestěhováním nesoběstačného seniora k sobě domů v 37 procentech případů.

Rodiče spíše podporují děti

Studie Iva Možného z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí upozorňuje i na to, že v Česku se stále více dětí – již třetina – rodí mimo manželství. "To mezigenerační pomoc a solidaritu rovněž zeslabuje,“ upozorňuje Možný. Řada žen, ale i manželství, nemá děti záměrně, tedy ani nikoho, kdo by se o ně mohl v seniorském věku postarat.

Podle statistiků značnou roli hraje i rostoucí rozvodovost. Podle průzkumů totiž děti z rozvedených rodin mají menší sklon v případě potřeby se postarat o toho z rodičů, kterého viní z rozpadu rodiny. Pomoc oběma rozvedeným rodičům by poskytlo pouze 52 % dotázaných, pouze matce 32 %, pouze otci 7 %, vyplývá ze studie Jitky Veselé.

Česko má ale i další specialitu. Rodiče spíše podporují svoje dospělé děti i v době, kdy by potřebovali spíše pomoc sami. Občas poskytne finanční pomoc své dospělé dceři 32 procent dotázaných rodičů, dcera ale občas poskytne finanční výpomoc pouze v 9 procentech případů. Důchody v Česku přitom rozhodně nepatří k nadprůměrným. Třetina matek chce finančně podporovat svoje děti "pokud to jen půjde“.

České rodiny soudržnější než německé

Odborníci ale upozorňují, že o vztahu k seniorům rozhoduje v rodinách mnoho faktorů – klima rodinného prostředí, výchova, vzájemná láska i společenský tlak, že takové jednání je správné. K tomu, ve kterých rodinách se tyto vlastnosti projeví, není rozhodující, jak je rodina bohatá či chudá. Rozhodující je kvalita vztahů mezi členy rodiny.

Přes všechny faktory a vlivy, které omezují pomoc rodičům, je ale v evropském srovnání česká rodina stále mezigeneračně soudržnější než například rodina německá.

Senioři ve větším počtu bydlí v Česku v domě svých dětí než v Německu – například 16 % ovdovělých českých matek bydlí u své dospělé dcery, v Německu je to pouze 2,5 procenta případů. V šesti procentech rodin žijí v jednom domě tři generace, v Německu se tento způsob soužití prakticky nevyskytuje.

Češky a Češi rovněž více souhlasí s myšlenkou, že děti by se měly postarat o své rodiče. S úklidem, praním a nákupy poměrně často pomáhá v Česku 13,3 procenta dospělých dcer, v Německu 6,2 procenta, občas pomáhá 36,3 procenta Češek, oproti 13,6 procenta Němek.

7000 stran textů a 5000 obrázků o Vesmírných lidech Sil Světla najdete zde: