OČISTNÉ PROCESY SÍLÍ - PLANETA ZEMĚ SE OČIŠŤUJE OD HRUBOVIBRAČNÍCH ENERGIÍ
Další povodně ve střední Evropě, šest obětí
3.6.2010
Ve střední Evropě se opět rozvodnily řeky. Ještě než se stačily sečíst škody způsobené květnovými povodněmi, už se znovu po vydatných srážkách vylily z břehů toky v Polsku, Rakousku, Chorvatsku, Maďarsku, na Ukrajině, Slovensku a v České republice. Na Moravě při povodních zemřeli tři lidé (dva ve Zlíně, jeden v Brně). Také na Slovensku zemřeli tři lidé. Primátor města Kežmarok Igor Šajtlava řekl, že takovou pohromu ve městě nepamatují ani nejstarší pamětníci. Tohle je víc než tisíciletá voda, uvedl Šajtlava, který se sám zapojil do záchranných prací. Masivní sesuv půdy v obci Nižná Myšla v okrese Košice poškodil padesát domů a vyhnal z nich 200 lidí.
V prvních červnových dnech začal na naše území proudit vlhký vzduch kolem tlakové níže se středem nad východní Evropou. V důsledku intenzivních srážek v celkovém úhrnu do 55 milimetrů za 24 hodin a nasycenosti povodí došlo ve středu 2. června k prudkému vzestupu hladin zejména menších vodních toků na Moravě a ve Slezsku. Kvůli nepříznivé situaci byl vyhlášen stav nebezpečí ve Zlínském a Jihomoravském kraji. Hejtman Jihomoravského kraje označil situaci za horší, než při záplavách v květnu.
Na některých měrných profilech byly zaznamenány extrémní stavy ohrožení a průtoky přesáhly úroveň padesátileté vody. Morava ve Strážnici kulminovala 2. června ve 20:00 a 21:00 při výšce 705 centimetrů a průtoku 747 kubíků za sekundu (padesátiletá voda - 730 m3/s). Povodňová vlna tak překonala i maximum z 19. května (700 cm, 713 m3/s).
V Brankovicích na říčce Litavě vystoupila voda nejvýše v 15:00. Naměřeno bylo 265 centimetrů a průtok 20,9 kubíků za sekundu (padesátiletá voda - 25 m3/s).
Ve Stěbořicích u Opavy své domovy opustilo přes 70 lidí. "Nic takového v obci nepamatujeme, ani starousedlíci nechápou, co se nyní děje. Museli jsme kvůli rozvodněnému potoku evakuovat rodiny z 18 domů, v některých z nich je totiž už přes metr vody," řekl starosta obce Libor Volf.
Kozojedka zaplavila třicet domů do výšky jednoho metru v obci Zdounky na Kroměřížsku. "Evakuováno bylo 12 obyvatel, z toho jedno dítě. Někteří šli bez ničeho, se slzami v očích," popsal událost starosta Martin Drkula.
V Kunovicích u Uherského Hradiště se odpoledne řeka Olšava přelila přes upravený břeh v místech bývalého brodu. Voda zaplavila několik desítek domů.
Ve čtvrtek 3. června dopoledne byla odstřelena hráz u Vranové Lhoty na Pardubicku, aby se před zaplavením řekou Třebůvkou ochránilo šest domů. Evakuováni museli být i obyvatelé dolní části obce Rohatec na Hodonínsku.
V Moravskoslezském kraji evakuovali 2. června hasiči 63 lidí, 11 zachraňovali a 30 osob muselo být nouzově ubytováno. Ve Zlínském kraji bylo evakuováno 12 osob.
Kvůli zaplavení byl ve středu omezen provoz na desítkách silnic a na železniční trati Hranice na Moravě - Hustopeče nad Bečvou. Dočasně nejezdily vlaky mezi Opavou a Ostravou.
Odpoledne a v noci na čtvrtek 3. června se srážky přesunuly do Čech. V horských oblastech na severním návětří hor napršelo přes 60 milimetrů na Šumavě a v Jizerských horách. V Krkonoších bylo zaznamenáno přes 80 milimetrů za 24 hodin, na Českomoravské vrchovině přes 40 milimetrů.
Stav ohrožení platil ve čtvrtek brzy ráno v Čechách na Blanici, Otavě, Klabavě, Smědé, Jeřici, Loučné a Novohradce. Na Moravě byly na třetím stupni řeky Morava, Svratka, Třebůvka a Bečva. Později během dne na třetí stupeň vystoupila i řeka Opava, Svitava a Chrudimka. Situace se pak postupně zklidnila a normalizovala.
Sesuvy půdy jsou evidovány na více než 90 místech Moravy a Slezska. V pondělí 31. května způsobil sesuv půdy pád stromu a nehodu auta u Zábřehu. Jeden člověk přitom zemřel, jeden byl těžce zraněn. Ve středu musely být uzavřeny dvě silnice na Kroměřížsku a to silnice v úseku Troubky - Zdislavice a Koryčany - Jestřebice. V druhém případě zůstane cesta uzavřená pravděpodobně několik měsíců. Sesuvy půdy byly hlášeny i ze Slušovic, kde museli být evakuováni čtyři lidé a z Bělova, kde museli odejít obyvatelé tří domů.
Zemědělci varovali, že kvůli extrémně deštivému počasí je úroda na mnoha místech nenávratně zničená. Přemíra vlhkosti vyhovuje šíření plísní. Velké škody způsobují i slimáci. Neúroda se očekává v celé střední Evropě.
Jarní povodně v České republice - souhrn škod, doplněné 24.6.2010
K 24. červnu měly pojišťovny od klientů v souvislosti s povodněmi nahlášeno 15.700 pojistných událostí za 1,4 miliardy korun. Pojišťovny odhadují, že klienti nahlásí celkem asi 19.800 škod za 1,79 miliardy korun.
Ve Zlínském kraji způsobily záplavy škody za 1,3 miliardy korun, z toho dvě třetiny na majetku obcí a státu. Zatím jde jen o předběžné údaje, chybí vyčíslení škod po sesuvech půdy a škod na zemědělských plochách.
V Moravskoslezském kraji napáchaly povodně škody za téměř 2,5 miliardy korun, z toho nejvíce na majetku státu (1,37 miliardy), dále na majetku obcí (542 milionů), majetku obyvatel a firem (30 milionů) a majetku kraje (272 milionů). V roce 2009 velká voda způsobila škody a 3,089 miliardy korun.
Záplavy a sesuvy půdy na Slovensku
Na Slovensku napršelo 1. června na některých místech (Mochovec, Podhajská, Viesky nad Žitavou, Smoleník, Nálepkovo) více vody, než jindy za celý červen. A meteorologové předpovídají další déšť. Podle klimatologa Pavla Faška ze Slovenského hydrometeorologického ústavu (SHMÚ) je současné počasí opravdu extrémní. To, co napršelo, se odpaří, vytvoří se oblačnost, ze které znovu zaprší. Je to jako začarovaný kruh. V loňském roce bylo jaro extrémně suché, letos je extrémně vlhké. "Nudné, průměrné počasí se bude vyskytovat méně často a častěji se vyskytnou extrémy," vysvětlil Faško.
Jak upozornil klimatolog Milan Lapin, květen 2010 byl na Slovensku rekordně deštivý. Podle předběžných údajů byl měsíční úhrn srážek vyšší než 200 milimetrů. To znamená, že byla výrazně překonána dosud rekordní hodnota 165 milimetrů z roku 1939 (měření prováděna od roku 1881). Na severu Slovenska měsíční srážkové úhrny přesáhly místy i 400 milimetrů.
Dramatické zprávy přicházely ve středu 2. června z východní části Slovenska. Třetí stupeň povodňové aktivity platil na tocích v Košickém a Prešovském kraji. V Košickém kraji byl vyhlášen mimořádný stav. Kritický stav byl na řece Hornád, kde přehrady začaly po naplnění vypouštět tolik vody, kolik do nich přiteklo.
"Povodňová situace v Košickém kraji je špatná a napjatá. Děláme, co se dá, ale povodí je maximálně nasycené a té vody je strašně moc. Nejkritičtější situace je na Hornádu. Přehrada Ružín, do které vtéká Hnilec i Hornád a přítok je okolo 400 metrů kubických za sekundu, je už plná a dosahuje maximální možné úrovně. V současnosti z Ružína vypouštíme 420 metrů kubických vody za sekundu. Takto naplněný Ružín jako nyní byl naposledy při povodni v roce 1974," řekl 2. června odpoledne Viliam Vološ ze Slovenského vodohospodářského podniku.
Záplavy udeřily i v Nitranském a Žilinském kraji. V okrese Nové Zámky proběhla evakuace 2300 obyvatel. U Prešova už dopoledne evakuovali 500 lidí. Neprůjezdná je kromě desítek silnic i dálnice D1 mezi Prešovem a Košicemi a na více místech byla přerušena také želelezniční doprava.
Ve čtvrtek 3. června platil třetí stupeň povodňové aktivity na řekách v severních a východních částech Slovenska. Na dolním toku Hornádu u obcí Čaňa a Ždaňa bylo zaplaveno více než 40 domů. Kvůli protržené hrázi na řece Ondava došlo k zaplavení rozsáhlých území v okrese Michalovce, evakuována byla přibližně stovka obyvatel obce Hradištská Moľva. Večer po silných srážkách znovu stoupaly hladiny vodních toků. V Bukovcích v okrese Stropkov rozvodněný potok Chodčanka strhl pontonový most postavený armádou po povodni v polovině května. Most byl jedinou přístupovou cestou k 16 domům na levém břehu potoka.
V pátek 4. června se kvůli dalším silným srážkám znovu zvedly menší i větší toky na různých místech Slovenska, především na východě. Stovky domů ve městech Stará Ľubovňa, Kežmarok, Poprad, Prešov, Bardejov, Košice a v desítkách dalších obcí zaplavila voda. Ulice se mnohde proměnily v dravé řeky. Hasiči evakuovali tisíce lidí, některé rodiny museli zachránit pomocí vrtulníků. Proudy vody ničily domy, silnice, železniční koleje, mosty, sloupy elektrického vedení. V Nové Ľubovni potok Jakubianka zaplavil celou novou část města.
"V našem domě to začalo fontánou ve sklepě, voda prorazila zespodu beton. Ze dvora mi to sebralo dvě auta a dva traktory. Utíkali jsme raději pryč," popsal svůj zážitek Štefan Veselovský.
Kežmarský primátor Igor Šajtlava řekl, že takovou pohromu ve měste nepamatují ani nejstarší pamětníci. Tohle je víc než tisíciletá voda, uvedl Šajtlava, který se sám zapojil do záchranných prací.
V okrese Spišská Nová Ves a Gelnice bylo evakuováno približně 500 obyvatel.
V Košicích kvůli stoupajícímu Hornádu evakuovali v noci z pátku na sobotu celkem 1500 lidí z městských časti Džungľa, Krásna, Sever a Ťahanovce-obec. Vodní nádrž Ružín vypouštěla 4. června večer 500 kubíků vody za sekundu, přítok byl však ještě vyšší - 580 až 600 m3/s.
Podobně jako v České republice a Polsku se na Slovensku objevily sesuvy půdy. Zasypaly silnice, železniční tratě a na některých místech zasáhly i domy. Nejhorší následky měl masivní sesuv půdy v obci Nižná Myšľa v okrese Košice, jenž poškodil padesát domů a vyhnal z nich 170 lidí.
Nejrizikovější jsou svahy v severní části Prešovského a Žilinského kraje, kde odborníci identifikovali už téměř tři tisíce nebezpečných svahových deformací. Na celém území Slovenska jich Geologická služba eviduje dvacet tisíc. Geologové považují situaci za vážnou, protože v oblastech s nestabilním podložím se kvůli srážkovým anomáliím riziko sesuvů půdy rapidně zvyšuje.
"Žádný svah není z dlouhodobého hlediska stabilní. Dvojnásobně to platí o horských a podhorských regionech, zejména ve flyšových a vulkanických oblastech, kde vlivem enormních srážek vznikly, anebo se znovu aktivizovaly, svahové deformace," shrnul rizika geolog Branislav Žec ze společnosti GEO Slovakia.
Povodně v Polsku, Maďarsku, Rakousku a Chorvatsku
POLSKO
Velká voda na jihu a východě Polska vyhnala z domovů tisíce lidí. Domy byly zaplaveny například v obci Wilamowice ve Slezském vojvodství a v Kłodne v Malopolsku. Těžké chvíle znovu prožívají i obyvatelé vesnice jižně od Osvětimi, kde voda pronikla hrází poškozenou květnovými povodněmi. Vodou nasáklé hráze mají sníženou schopnost odolávat novým náporům vody. V obci Piaseczno asi 15 kilometrů od centra Varšavy se z břehů vylila říčka Perelka a zaplavila domy do výšky 1,5 metru.
"Je to dramatické, prohráváme s vodou v místech, kde hráze byly už poškozené," řekl mluvčí polských hasičů Pawel Frontczak.
4. června hasiči evakuovali 2300 lidí v okolí města Sandoměř v Podkarpatském vojvodství, kde velké škody napáchal vodní živel už před 14 dny.
Na jihu Varšavy zaplavila po průtrži mračen voda část města včetně dvou nemocnic a jedné stanice metra.
Rekordní výšku hladiny měla Ropa, přítok řeky Wisłoka v jihovýchodním Polsku. Na měrném profilu Topoliny dosáhla Ropa úrovně téměř 700 centimetrů, přičemž dosavadní rekord byl 625 centimetrů. I Wisłoka vystoupila do rekordní výšky - v Pustkowie měla 992 centimetrů, starý rekord byl o více než metr nižší - 885 centimetrů. Jasiołka v Jaśle, kde bylo zatopeno 70 procent obce, vystoupila na 650 centimetrů, 67 centimetrů nad dosavadním rekordem. Také Wisłok v Trynczy překonala při výšce 850 centimetrů o 48 centimetrů původní rekord.
Kromě povodní jsou u našich severních sousedů akutním problémem sesuvy půdy. Jen v Malopolském vojvodství bylo k 2. červnu evidováno přes 1300 sesuvů, které bezprostředně ohrožují 1064 domů. 177 domů už bylo poškozeno a přestěhovat se muselo 500 osob.
MAĎARSKO
V Maďarsku musely být kvůli rozvodněným řekám Bodva, Slaná, Hornád a Zagyva evakuováno 1500 lidí. Voda ohrožuje tisíce domů. Stav nouze platí v devadesáti obcích na severovýchodě a severozápadě. Do výstavby protipovodňových zábran bylo nasazeno 10 tisíc lidí včetně 500 vojáků. Hlášen je úhyn stovek hospodářských zvířat. Na některých místech byla přerušena silniční a železniční doprava. Řeka Zagyva v centrální části Maďarska překonala podruhé v několika týdnech rekordní výšku hladiny. Řeka Bodva prolomila ve městě Edelény hráz z pytlů s pískem a zaplavila velkou část města. Obyvatelé museli být evakuováni pomocí člunů.
RAKOUSKO
Rozsáhlá tlaková níže přecházející nad středoevropskými státy způsobila rozvodnění rakouských řek. Za 24 hodin napršelo místy 90 i 100 milimetrů srážek. Z koryt se vylily především toky v Dolních Rakousích, Horních Rakousích a Štýrsku. V Seyringu u Vídně bylo zaplaveno 300 domů. "Už týdny u nás neustále prší, půda je zcela nasycená vodou, lidé v obci jsou zoufalí," konstatoval starosta Alexandr Vojta. Také v Rakousku se objevují případy sesuvů půdy. Kvůli nim byly uzavřeny silnice v Tyrolsku a v okolí Solnohradu (Salzburgu).
Květen byl v Rakousku jedním ze tří nejméně slunečných měsíců od roku 1880. Slunce svítilo jen 142 hodin, přičemž na některých místech byla tato hodnota rekordně nízká (Vídeň, Solnohrad, Břežnice). Květen byl také velmi deštivý a to zejména na východě a severu země. Místy byl naměřen i více než trojnásobek srážkového průměru. Příkladem může být Poysdorf se 198 milimetry srážek (350 procent). Na této stanici je to nejvyšší květnový údaj zaznamenaný za 44 roků měření a druhý nejvyšší údaj ve srovnání se všemi měsíci. Překonal ho jen červenec 1997 s 227 milimetry. Mezi rekordy se zapsal i přívalový déšť ve Vídni, kde za pouhých 60 minut spadlo 52 milimetrů srážek. Teplotně byl květen oproti průměru o 0,2 stupně Celsia chladnější.
CHORVATSKO
Stovky lidí museli evakuovat začátkem června v Chorvatsku. Po silných deštích se rozvodnily řeky ve Slavonii a Baranji. Voda tam zaplavila 90 procent zemědělské půdy. Rozsáhlé plochy osázené pšenicí, kukuřicí, cukrovou řepou a dalšími plodinami teď připomínají rýžová pole. Je to naprostá kastrofa, naříkají zemědělci.
Srážkové úhrny na některých místech překonaly letité rekordy, když během několika dnů napršelo přes 250 milimetrů vody. V celé Slavonii spadlo za čtyři dny v průměru 150 milimetrů srážek. Ve Vukovarsko-sremské župě byl vyhlášen stav katastrofy.
7000 stran textů a 5000 obrázků o Vesmírných lidech Sil Světla najdete zde: