PSEUDOTVŮRCI VELICE PILNĚ PŘIPRAVUJÍ PLNOST NEGATIVNÍHO STAVU
Sedm velkých nejasností kolem elektronického mýta - Ministerstvo zavádí systém, který vlastně nikdo nechce
SÍLY TEMNA PŘIPRAVUJÍ DALŠÍ LIKVIDACI ÚSTAVNÍHO PRÁVA SOUKROMÍ VĚTŠINY LIDÍ - V AUTECH - A NAVÍC JAKO PRVNÍ - PILOTNÍ PROJEKT - JAKO POKUSNÉ KRÁLÍKY !!!
15.6.2010
Největší záhada: co vlastně přesvědčilo poslance, aby elektronické viněty uzákonili, když dopravní experti v zavedení tohoto systému vidí jen a jen ztráty?
Projekt na zavedení elektronických vinět, které mají být od ledna příštího roku náhradou dosud používaných papírových dálničních známek v osobních autech, provázejí od začátku nejasnosti. Změna se přitom týká více než čtyř milionů českých řidičů a milionů cizinců, kteří do Česka přijíždějí. Největší záhada: co vlastně přesvědčilo poslance, aby elektronické viněty uzákonili, když dopravní experti v zavedení tohoto systému vidí jen a jen ztráty?
1. Výhody a obří nevýhoda
Firma Kapsch, která pro bývalého ministra dopravy Aleše Řebíčka studii na zavedení elektronických vinět v Česku vypracovala, slibuje mnoho výhod.
Zavedení elektronických vinět má být zejména mezikrokem k rychlému zavedení kilometrových plateb osobních aut. S tím ale žádný český zákon v dohledné době nepočítá.
Další výhodou vinět má být klouzavá platnost 12 měsíců od okamžiku nabití. Elektrické viněty, jejichž životnost je šest let, bude možné "nabíjet" v síti čerpacích stanic a pošt, ale i po internetu a mobilem. Viněta může v budoucnu teoreticky sloužit jako elektronická peněženka pro platbu za palivo nebo i servis, při placení parkování v městských zónách. Těmito výhodami argumentuje firma Kapsch. Proti stojí jedna podstatná nevýhoda: stát na zavedení elektronických vinět prodělá.
2. Experti počítají ztráty
Podle experta Petra Moose z Dopravní fakulty ČVUT bude systém v prvních letech ztrátový a do roku 2016, kdy má životnost elektronických vinět končit, by se měl prodělek státu pohybovat mezi devíti až jedenácti miliardami korun.
Podle Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), které má zakázku na elektronické viněty zadávat, by si používání vinět vyžádalo náklady 1,6 miliardy korun ročně - na pořízení, distribuci a opravy vinět, vybudování sítě snímačů, pořízení software pro zpracování dat, zvýšení kapacity centrální databáze, provoz systému, kontrolu a vymáhání plateb. Další miliardy bude stát přechod na nový systém. Výroba a distribuce papírových nálepek stojí asi 200 milionů korun za rok.
Konkrétně loni stát za dálniční známky zaplatil 206 milionů korun. Výnosy z dálničních nálepek pro auta do hmotnosti 3,5 tuny loni činily 2,9 miliardy korun. Stát tak vydělal 2,7 miliardy. Pokud by platil odhad ŘSD, pak by se státní příjmy po zavedení vinět snížily nejméně o 1,4 miliardy korun ročně, což za šest let představuje ztrátu 8,4 miliardy korun.
3. Nejasné náklady
Skutečné náklady na zavedení a provoz elektronických vinět nejsou dosud jasné. Ministerstvo dopravy cenu nezná a firma Kapsch tvrdí, že stát na vinětách vydělá stejně jako na papírových nálepkách. Kapsch přitom počítá, že zajistí placení i u 10 procent řidičů, kteří nyní jezdí bez dálničních známek. Viněty ale mají být přenositelné. Ztrátu z přenositelnosti odhadují experti na 20 až 30 procent.Při zohlednění těchto skutečností by měl nový systém podle Kapsche ročně stát zhruba 200 milionů korun. Za šest let tedy 1,2 miliardy korun. Přitom jen čtyři miliony potřebných vinět mají stát dvě miliardy, k tomu je nutné připočítat náklady na distribuci, kontrolu a vymáhání plateb.
4. Vpád do soukromí
Jde o velký vpád do soukromí občanů. Stát bude na kilometr přesně vědět o vašem pohybu, má se to i archivovat, to je nepřípustné, řekl šéf ODS Petr Nečas. Kapsch sice tvrdí, že nebude možné identifikovat vinětu a poznávací značku auta, podle zprávy expertní komise ministra dopravy to možné je. Údaje totiž budou uloženy v centrální databázi, která dosud nemá provedený bezpečnostní audit a neomezený přístup k datům je povolen i z lokalit mimo území Česka. To může jak ohrozit jak práci bezpečnostních složek, tak to poškodit byznys.
5. Česko jako pokusný králík
Nikde jinde na světě nejsou elektronické viněty pro osobní auta zavedeny. Mýtné na dálnicích v Evropě, v USA i v Japonsku se platí na mýtnicích. Když před dvěma lety expert ministerstva dopravy připravovaný systém elektronických vinět představoval před kolegy v Bruselu, vzbudil úsměvy a dotaz, zda tam je za Česko, nebo za firmu Kapsch.
6. Kapsch a Aleš Řebíček
Zakázky pro Kapsch jsou zajímavé i s ohledem na ministra Aleše Řebíčka z ODS a jeho zázračné zbohatnutí: letos do přiznání příjmů například napsal, že si koupil jachtu za 60 milionů. Kapsch začal dělat se státem miliardové obchody nedlouho poté, co Řebíček údajně prodal podíl ve stavební společnosti Viamont. Slovíčko "údajně" je důležité: firma měla akcie na majitele, a nešlo tedy ověřit, jestli si v ní Řebíček dál nedrží podíl. Viamont totiž po Řebíčkově politickém vzestupu začal dostávat od státu miliardové zakázky. Většinou od organizací, které spadaly právě pod nového ministra. Viamont tak vyhrál tendry za 14,5 miliardy. A Řebíček si mezitím peníze z prodaných akcií dovedl užít - za 120 milionů si koupil luxusní vilu v Toskánsku, za dalších 13 milionů pak byt v Dubaji.
7. Náramky zrušit šlo
Zákon o elektronických vinětách se v březnu pokusil zrušit poslanec ODS Libor Ježek, nepovedlo se. Senát v dubnu navrhl odklad platnosti zákona o pět let, návrh také sněmovnou neprošel. Zástupci koaličních stran, vyjednávajících o vládě, se chtějí o odklad zákona pokusit. Mohou být úspěšní.
Ministerstvo spravedlnosti řešilo loni podobný problém: dvoumiliardovou zakázku na elektronické náramky pro hlídání domácích vězňů. Úřad měl na vybrání vítěze jen pár měsíců. Ministryně Daniela Kovářová proto požádala poslance, ať účinnost paragrafů o domácím vězení odloží. Nakonec ministerstvo našlo kompromis a místo elektronických náramků na vězně dohlížejí pracovníci probační služby. I na poslední chvíli je možné odložit datum, od nějž má zákon začít platit.
7000 stran textů a 5000 obrázků o Vesmírných lidech Sil Světla najdete zde: