PSEUDOTVŮRCI VELICE PILNĚ PŘIPRAVUJÍ PLNOST NEGATIVNÍHO STAVU

Odbory: Rozpočet ožebračí milion lidí, míříme do ulic

16. září 2010

Praha - Vládní škrty úplně rozvrátí sociální stát, který dosud vykazuje pozoruhodnou stabilitu.

Tak zní hlavní výtka odborů proti rozpočtu na rok 2011. Své výhrady shrnuli odboráři v analýze, kterou předali ministrům při jednání tripartity.

Dnes nejlepší, zítra nejhorší

Podlé kritérií Evropské unie jsou chudé rodiny, které nedosahují ani 60 procent příjmů průměrné české domácnosti. Dnes je pod touto hranicí devět procent Čechů, tedy zhruba milion. V boji s chudobou je na tom Česká republika nejlépe vedle Švédska a Japonska.

"Pokud se rozpočtové škrty spustí tak, jak jsou nastaveny, tak míra chudoby vzroste už v příštím roce na dvojnásobek. Tím se přiblížíme nejchudším zemím Evropské unie, jako jsou Řecko, Portugalsko a z nových členů Litva, Lotyšsko a Estonsko," varoval na tripartitě Martin Fassmann, hlavní autor odborářské analýzy.

Těsně nad hranicí chudoby je podle Fassmanna velká část populace a právě ji nejvíc zasáhnou vládní úspory plánované na příští rok.

"V rozpočtu je snížení nemocenských dávek, zrušení sociálního příplatku, omezení porodného, podpor v nezaměstnanosti, snížení platů, omezení příspěvku na sociální péči. To se všechno děje v situaci, že se tři roky nezvyšovaly dávky životního minima a čtyři roky minimální mzda," argumentoval Fassmann.

Vadí mu i to, že vláda snižuje o čtyři miliardy, tedy o dvě třetiny výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti, která pomáhá vytvářet nová pracovní místa. Tento typ výdajů je podle něho v zemích jako Dánsko, Německo a Rakousko desetkrát vyšší.

Prostor pro zhoršení

Vládní experti výtky odborů odmítají. "eská republika je třetí nebo čtvrtou zemí na světě, proto bych obavy z chudoby nebral tak vážně. Nechci říkat, že je tam prostor pro zhoršení, nicméně je fakt, že dnes jsme ve světě na špici," pochybnil temnou vizi náměstek ministra financí Jan Gregor.

Zástupci vlády odborům připomněli, že škrty zabrání tomu, aby si stát musel půjčovat víc peněz. Pokud by Česko své dluhy nezvládlo, donutily by ho mezinárodní organizace k daleko drastičtějším zásahům, které by postihly chudé občany ještě víc, než současné vládní úspory.

"Kyž dnes škrtáme sociální výdaje, škrtáme budoucí dopady na ty nejchudší,"vysvětlil vládní strategii náměstek ministra průmyslu Luboš Vaněk.

Dluhů se nezbavíme

Odboráři navíc tvrdí, že rozpočet zemi od dluhů stejně neosvobodí, protože odhaduje nerealisticky vysoko rozpočtové příjmy. Opakuje se tím historie s rozpočtem na rok 2009. Jeho autoři v čele s Miroslavem Kalouskem předpokládali ekonomický růst skoro o pět procent HDP. Nakonec hospodářství o pět procent propadlo a rozpočtový schodek dosáhl namísto plánovaných 37 miliard pětkrát vyšší částku.

Tentokrát vláda připravuje rozpočet pro ekonomický růst o 2,3 procenta. Do toho počítá zpomalení o 0,7 procenta, které způsobí rozpočtové škrty. „ To je vzhledem k celkové hospodářské situaci v Evropě nesporně velmi optimistický pohled," napsali odboráři.

K nerealistickým předpokladům podle nich patří očekávání, že soukromá spotřeba poroste o dvě procenta ve chvíli, kdy se bude propouštět ze státních služeb a sníží sociální dávky. Lidé si přitom v poslední době přestali půjčovat a tak nebude co utrácet.

Příliš optimistický je podle odborů výhled, že se bude o 2,5 procenta víc investovat. To však není pravděpodobné ve chvíli, kdy investice omezuje stát. Počet žádostí o hypotéky je nejnižší od roku 2003.

Ekonomický růst proto dosáhne napřesrok nejvýš jednoho procenta a státu tak opět vypadnou příjmy v řádu desítek miliard.

Návrat ministerského optimismu

Odborové prognózy získaly prestiž, když už v létě 2008 předpověděly prudký ekonomický propad v následujícím roce. Expert ministerstva financí František Cvengroš ale připomíná, že předpověď na letošek Fassmannovi a jeho lidem nevyšla. Odhadovali propad o dvě procenta a dnes nelze vyloučit, že ekonomika naopak o dvě procenta posílí.

Odbory přesto mají pravdu, když upozorňují, že na ministerstvu financí zavládl podobný optimismus jako v roce 2008. K úřadu správce státní pokladny patří, že se z obavy o rozpočet drží v předpovědích zpátky. Před dvěma lety patřily prognózy Kalouskova ministerstva k nejoptimističtějším. Stejné je to letos.

Víc než dvouprocentní růst věští Česku na příští rok kromě ministerstva financí ještě Eurostat a bankéři z Unicreditu a ČSOB. Pod dvě procenta míří prognózy České národní banky, odborného týdeníku Economist, České spořitelny, Komerční banky i banky Raiffeisen.

7000 stran textů a 5000 obrázků o Vesmírných lidech Sil Světla najdete zde: