PSEUDOTVŮRCI VELICE PILNĚ PŘIPRAVUJÍ PLNOST NEGATIVNÍHO STAVU
Pražská centrála Galilea zahájila provoz
LIDÉ NADÁLE POKRAČUJÍ V OMEZOVÁNÍ SVÝCH SVOBOD, NADÁLE BUDUJÍ ČIPOVOU TOTALITU
6.9.2012
Administrativní centrum evropského globálního navigačního satelitního systému Galileo (GSA), které se z Bruselu přemístilo do Janovského ulice v Praze, ve středu oficiálně zahájilo svůj provoz.
„Otevření centra je důležitou událostí pro prestiž České republiky, vždyť o sídlo Galilea se ucházelo dvanáct členských zemí Evropské unie. Jde současně o významný stimul pro český průmysl. Tuzemským firmám totiž GSA poskytne prostor pro uplatnění nových technologií,“ zdůraznil před slavnostním přestřižením pásky ministr dopravy Pavel Dobeš (LIDEM).
Na dotaz Práva, kolik má teď pražská centrála zaměstnanců, a jaký je jejich plánovaný stav, odpověděl výkonný ředitel GSA Carlo de Dorides: „Teď tu máme 45 zaměstnanců, a deset z nich jsou Češi. Předpokládáme, že v budoucnu se počet našich pracovníků zvýší na 180. Toto číslo je ale ještě předmětem vyjednávání a může se změnit.“
První služby koncem roku 2014
Hlavním úkolem pražské centrály je ve spolupráci s Evropskou komisí (EK) a Evropskou vesmírnou agenturou koordinovat realizaci evropského systému Galileo, kterým chce EU konkurovat americkému navigačnímu systému GPS.
„Proti GPS bude náš systém daleko přesnější. Zatímco u GPS je odchylka řádově v metrech až desítkách metrů, u Galilea půjde jen o třicet centimetrů,“ zdůraznil místopředseda Evropské komise (EK) pro průmysl a podnikání Antonio Tajani. Ten věří, že první služby, například pátrací a záchrannou, umožní Galileo komerčně nabízet již koncem roku 2014.
Pro výběr mýta i navigaci letadel
V Česku se zpočátku počítá s využitím Galilea pro navigování letadel na menších regionálních letištích, řízení železniční dopravy, a po roce 2016 zřejmě i pro výběr mýtného na silnicích.
V současné době jsou ovšem na oběžné dráze teprve dvě z třiceti plánovaných družic. Další dvě mají být vypuštěny 10. října z kosmodromu ve Francouzské Guyaně, a každého půl roku pak poputují do vesmíru čtyři satelity. V roce 2014 tak jich má být na orbitu již osmnáct, což umožní nabídnout první služby.
Evropská komise předpokládá, že celý systém se stane plně funkčním na přelomu let 2019 až 2020. Jeho špičkové navigační služby najdou využití nejen v dopravě, ale i ve zdravotnictví, rybolovu a dalších oblastech.
Náklady na realizaci projektu Galileo dosáhnou zhruba devíti miliard eur (asi 225 miliard korun). „Už do roku 2017 však očekáváme potenciální přínos tohoto satelitního systému ve výši 90 až 99 miliard eur,“ sdělil Tajani.
7000 stran textů a 5000 obrázků o Vesmírných lidech Sil Světla najdete zde: