PSEUDOTVŮRCI VELICE PILNĚ PŘIPRAVUJÍ PLNOST NEGATIVNÍHO STAVU

Finance - Daně:Daně v ČR: Svobody neustále ubývá!

Platíme vysoké či nízké daně? Jak se naše daňové zatížení v posledních letech vyvíjelo? Chtěli bychom raději odvádět státu méně, nebo si naopak rádi kvalitní veřejné služby připlatíme?

Co je den daňové svobody?
Den daňové svobody je symbol, který představuje přelom, kdy každý z nás přestává platit na stát formou daní, poplatků a povinných odvodů, a naopak začíná pracovat pro sebe a svou rodinu. Po celých 165 dnů tak platíme veškeré své vydělané peníze státu, kde o nich rozhodují úředníci a politici.

Jak se vyvíjel den daňové svobody?
V roce 2006 připadne den daňové svobody dle výpočtů na 14. června. Od roku 2000, kdy se začal vypočítávat den daňové svobody u nás poprvé, se tento den neustále posouvá, a tudíž každým rokem platíme státu více. V roce 2000 jsme měli den daňové svobody 6. června, v roce 2001 se posunul na 7. června, v roce 2002 na 11. června, v roce 2003 na 12. června, v roce 2004 na 15. června, v roce 2005 se o jeden den snížil na 14. června a na této úrovni zůstává i letos.

Kolik a co ze svého příjmu musíme odevzdat státu?
Téměř polovinu roku tedy platíme na stát, což znamená, že průměrně polovinu svého příjmu odvede každý z nás do státního a jiných veřejných rozpočtů. Jak je možné, že celou polovinu svého příjmu odevzdáváme státu? Státu totiž neplatíme jen daně z příjmu, jak by se mohlo na první pohled zdát a které v České republice nepatří k nejvyšším. Státu platíme i tzv. povinné odvody, jakými jsou sociální a zdravotní pojištění, které ukrojí velkou část našeho příjmu.

Příklad: Při průměrné mzdě 19 000,- Kč zaplatíme 855,- Kč na zdravotním a 1 520,- Kč na sociálním pojištění, dalších 1 866,- Kč na daň z příjmu. Zaměstnavatel však musí též za nás uhradit zdravotní pojištění ve výši 1 710,- Kč a sociální pojištění ve výši 4 940,- Kč. Náklady na zaměstnance (a tedy to, co zaměstnanec celkem vydělal) tak činí 25 650,- Kč. Zaměstnanec však dostane pouze čistou mzdu 14 759,- Kč. Stát tak na odvodech zaměstnanci sebral 41 % příjmu. To však není vše. Čistou mzdu zaměstnanec většinou utratí, a také nyní zaplatí státu další, v tomto případě už nepřímé daně, jako jsou DPH a spotřební daň. Výše těchto daní se dá do určité míry regulovat dle výše spotřeby. Nicméně lze říci, že průměrně dalších 15 % z čistého příjmu, v našem případě tedy 2210,- Kč, skončí opět v kapse státu ve formě nepřímých daní. Výše zdanění se tak ze 41 % zvýší na celých 51 % příjmů. Dle výše spotřeby a tedy i výše nepřímých daní může být celkové zdanění i výrazně vyšší!

Kam se bude den daňové svobody ubírat? Rozhodli jste vy
O dni daňové svobody pro příští a další léta, rozhodly letošní volby, jejichž výsledek určí směr vývoje našeho daňového zatížení v budoucnosti. Nyní již záleží na tom, jakou se podaří sestavit vládu. V případě úspěchu levice lze předpokládat stabilizaci dne daňové svobody na současné úrovni a tedy jen mírné vychýlení oběma směry, dle konkrétních kroků vlády. Rozhodně však nelze čekat výrazné posunutí dne daňové svobody pozitivním směrem.

V případě úspěchu pravice můžeme očekávat tendence směrem k výraznému snižování přímých daní a odvodů. Pokud by se realizovala rovná daň ve výši 15 %, došlo by k posunutí dne daňové svobody o 2 až 3 týdny. Ze 14. června by se tak den daňové svobody posunul na 25. května až 1. června, tedy na úroveň, na jaké se nachází sousední Slovensko. Rovná daň v rámci slovenských reforem činí 19 % a výrazně posunula den daňové svobody na Slovensku. Slováci tak díky rovné dani platí mnohem nižší daně než lidé v Česku, Maďarsku či Polsku.

Jak si stojíme ve srovnání se zahraničím?
Ve srovnání s jinými zeměmi světa představuje naše zdanění lepší průměr. Mnohem vyšší míru zdanění mají severské země jako Švédsko, kde je zdanění tradičně nejvyšší. Proti naší nejvyšší sazbě ve výši 32 % platí nejbohatší lidé ve Švédsku až 54 % svých příjmů.

I přes své tradičně vysoké zdanění patří Švédsko, Dánsko či Norsko k vyspělým a dynamickým ekonomikám, které se řadí k nejvýkonnějším v rámci EU. Svou roli zde hrají tradice a historický vývoj, kdy jsou vysoké daně akceptovány většinou obyvatel. Za vysoké daně však dostávají občané veřejné služby na špičkové úrovni. Zajímavé též je, že i přes velké přerozdělování je výskyt korupce nejnižší na světě.

Mezi země s nejnižším zdaněním patří již tradičně menší země jako Hong-Kong, Kypr, Irsko apod., jejichž ekonomiky stojí především na zahraničních investicích a přílivu daňových poplatníků z vyspělých zemí s vysokým zdaněním. Sazby daní z příjmů se v těchto zemích pohybují od 0 po 12 %. Takto nízké zdanění je však extrémní a lze ho zavádět pouze ve specifických podmínkách.

Daně, které nepomáhají
Česko patří se svým zdaněním ve srovnání s jinými zeměmi k lepšímu průměru. Lze říci, že nejzávažnějším problémem není celková výše zdanění, ale především jeho struktura. Přímé daně tak patří v rámci EU i světa k nízkým, zatímco skryté zdanění, které se nazývá sociálním a zdravotním pojištěním, patří k nejvyšším.

Taková struktura zdanění pak vede k vysoké nezaměstnanosti, omezování ekonomického růstu a dalším negativním důsledkům. Smutným faktem též je, že i přes relativně vysoké zdanění vytváří stát místo přebytků schodky (v roce 2004 schodek 2,9 % HDP, v roce 2005 schodek 2,6 % HDP), které stále více zadlužují Českou republiku.

Den daňové svobody v roce 2006 u vybraných zemí
    Austrálie 130
    Belgie 179
    Británie 166
    Česko 158
    Dánsko 194
    EU 173
    Finsko 185
    Francie 196
    Holandsko 176
    Irsko 129
    Island 159
    Itálie 178
    Japonsko 138
    Kanada 145
    Korea 113
    Lucemburk 166
    Maďarsko 179
    N.Zéland 141
    Německo 167
    Norsko 169
    OECD celkem 147
    Polsko 157
    Portugalsko 174
    Rakousko 178
    Řecko 172
    Slovensko 146
    Španělsko 141
    Švédsko 209
    Švýcarsko 134
    USA 135

7000 stran textů a 5000 obrázků o Vesmírných lidech Sil Světla najdete zde: