PSEUDOTVŮRCI VELICE PILNĚ PŘIPRAVUJÍ PLNOST NEGATIVNÍHO STAVU

Konference ukázala pět míst, kam mají létat astronauti

09.11.2007

Berlín /Od našeho zpravodaje/ - Evropa se chystá dále zesílit svoji přítomnost ve vesmíru. A přiznává: jde to pomalu.

Je pět míst, kam má smysl posílat evropské astronauty, uvádějí podklady pro účastníky právě probíhající mezinárodní konference o výzkumu vesmíru v Berlíně. Pořádá ji evropská kosmická agentura ESA společně s německým kosmickým střediskem DLR, ale pozvali na ni experty i z dalších kontinentů.

Vytipovanými místy je Mezinárodní kosmická stanice ISS, Měsíc, Mars, některá planetka (asteroid) letící kolem Země a pak takzvané Lagrangeovy body mezi Zemí a Měsícem, v nichž se vyrovnávají vzájemné gravitační síly.

Poletíme, ale ještě nevíme čím

Na Mezinárodní kosmické stanici lidé už několik let pobývají a dělají experimenty. A to včetně astronautů z Evropy. Jenom je tam musí dopravovat americké raketoplány nebo ruské rakety.

Kromě Američanů a Rusů dokáže vynést člověka do vesmíru ještě Čína. Ale Evropská kosmická agentura potřebný dopravní prostředek nemá.

Právě nyní sice dokončuje automatickou kosmickou loď označovanou zkratkou ATV (Automated Transfer Vehicle), ale ta bude na kosmickou stanici přepravovat pouze náklad, nikoli lidi. Což je nakonec v jejich zájmu, protože ATV bude jednosměrná: po vyložení nákladu se od stanice odpojí a pak shoří v zemské atmosféře.

Kliper bez Evropanů

Agentura ESA sice uvažovala, že se bude podílet na vývoji ruské obdoby raketoplánu, zvané Kliper, ale nesehnala na to od členských zemí peníze. Na konferenci v Berlíně už její generální ředitel Jean-Jacques Dordain o evropské účasti na projektu mluvil jen v minulém čase. Jiné plány na evropský raketoplán zůstávají mlhavé.

Takže kdy se k prvnímu svému vytipovanému cíli evropští astronauti poprvé dopraví ve vlastním plavidle, zůstává nejisté.

Znovu na Měsíc. Po půlstoletí

Druhý navrhovaný cíl, Měsíc, už taky lidské návštěvy zažil. Již v letech 1969 až 1972, v rámci amerického programu Apollo. To bylo ovšem součástí prestižní a dobře financované soutěže s tehdejším Sovětským svazem a věda byla až na druhém místě.

Teď by se hodilo začít tam s vědeckým výzkumem naplno. Ovšem rozpočty všech zúčastněných stran jsou omezenější.

Američané ještě před pár lety říkali, že chtějí na Měsíci znovu vysadit člověka do roku 2015. Teď už hovoří spíše o roku 2018 nebo až 2020. A pracují na vývoji nové kosmické lodě, která tam lidskou posádku donese.

Evropská kosmická agentura nepředpokládá, že by americký náskok předhonila. Zatím má obecnou vizi, že by vlastního člověka na Měsíc vyslala kolem roku 2025. A vhodný dopravní prostředek, jak už bylo zmíněno, nemá ani na plánech.

Mars v mlze, Rusové mají zájem

Ještě mlhavější plány obestírají let lidské posádky na Mars. Američané by na něm chtěli rozvinout vlajku kolem roku 2030. Evropané o žádném datu ani nemluví.

Co je zajímavé, ruská kosmická agentura Roskosmos ve svých vizích uvádí, že by někdy po roce 2020 poslala své kosmonauty k rudé planetě. Rusové tedy nechtějí na Měsíc, ale rovnou na Mars, kde by byli jako první.

Mimo časové i technické představy

Úplně mimo jakékoli časové i technické představy je pak let člověka k planetce putující Sluneční soustavou někde v dostupné vzdálenosti. Někteří účastníci berlínské konference soudili, že by stačilo, kdyby tam směřovala jenom evropská robotická mise, bez člověka.

A mimo konkrétnější vize je i osazení Lagrangeových bodů. Vyznačují se tím, že se v nich vzájemně ruší gravitační síly Země a Měsíce. Tam se tedy dá natrvalo umístit vesmírná stanice, překládat náklady dopravované mezi Zemí a Měsícem a podobně. Těchto bodů je pět, ale nejdostupnější je jeden, přímo na spojnici obou těles.

Mezinárodní spolupráce: odsud posud

Všechny tyto cíle mohou být samozřejmě dosaženy v mezinárodní spolupráci, bez vzájemného soutěžení jednotlivých zemí.

Na konferenci v Berlíně však zástupci ESA konstatovali, že Američané se o některé technologie nechtějí s nikým dělit. Zčásti kvůli udržení svého prvenství a jeho využití pro domácí průmysl, zčásti i z bezpečnostních důvodů je nepředávají novým zemím, které se pouštějí do kosmického výzkumu, jako je Čína, Indie či Brazílie. A některé technologie si střeží i před Evropany.

Naopak evropská ESA se spolupráci s Indií, Brazílií ani Čínou nebrání. Což může zkomplikovat vztahy s Američany...

Určité soupeření v závodech o vesmír tedy zřejmě potrvá. Evropa v něm však opravdu čelné místo ještě dlouho nezaujme.

7000 stran textů a 5000 obrázků o Vesmírných lidech Sil Světla najdete zde: