OČISTNÉ PROCESY SÍLÍ - PLANETA ZEMĚ SE OČIŠŤUJE OD HRUBOVIBRAČNÍCH ENERGIÍ

Mírná zima ve Skandinávii zmátla zvířata, rostliny i meteorology

5.03.2008

Na severu Evropy letos skončila zima dříve než začala. Ledoborce proto zůstaly bez práce v přístavech, hmyz začal vylézat ze zimních úkrytů a narcisy již raší ze zelených trávníků. Zdejší rekordní teploty tak nutí obyvatele k úvahám, zda se jedná o náhodu, nebo je to důsledek globálního oteplování, píše agentura AP.

V prosinci, lednu a únoru zaznamenali ve Stockholmu průměrnou teplotu 2,2 stupňů Celsia - nejvyšší od začátku sledování teplot v roce 1756. "Je to nejteplejší zima v historii," prohlásil John Ekwall ze Švédského meteorologického institutu.

Lotyšsko a většina Finska hlásí nejteplejší zimu od roku 1925. V Lotyšsku byla podle místních meteorologů průměrná teplota jeden stupeň Celsia, což je pět bodů nad normálem. V jižním Finsku zaznamenali jen dvacet sněhových dní, ve srovnání s průměrnými sedmdesáti dny, a sousední Estonsko zase muselo pro nedostatek sněhu zrušit populární lyžařský maraton ve městě Tartu.

"Nevzpomínám si na žádnou podobnou zimu jako byla ta letošní. V únoru jsme téměř neměli sníh," prohlásila Merike Merilainová, hlavní meteoroložka estonského meteorologického institutu EMHI. A dodala, že "tma a neustálý déšť je, především pro starší lidi, velmi stresující". V Norsku vykázali v únoru druhé nejvyšší teploty v historii: 4,6 stupňů Celsia nad průměrem.

Různá vysvětlení

Odborníci jsou ale opatrní a zatím se brání vidět za abnormální zimou jen globální oteplování. Finští experti vysvětlují, že mírnou zimu částečně zapříčinilo silné proudění větrů z jihu a západu, způsobené mimořádně vysokou teplotou hladiny Atlantiku.

V oblastech obvykle pokrytých sněhem a ledem přinesly jarní teploty první náznaky života květin jako jsou sněženky, sasanky, narcisky a podběl. Stěhovaví ptáci se již začali vracet ze zimních stanovišť v teplých krajích, přičemž z jižního Švédska ani neodletěli. Například pěnkavy a drozdi podle biologa Larse Aky Janzona zůstali doma, protože tam nebyl žádný sníh.

Teplá zima také rozhýbala život v hlubokých lesích všech severských zemí, kde mravenci a další hmyz již začali vylézat ze zimních úkrytů.

Pro obchodníky bylo letošní mírné počasí rozporuplným požehnáním. V Litvě si stěžovaly společnosti zpracovávající dřevo, že musely nechat v lesích shnít spoustu poražených stromů, protože lesní cesty nezamrzly a stroje se topily v bahně. Lodní trajekty mezi Tallinnem a Helsinkami naproti tomu profitovaly z nedostatku ledu ve Finském zálivu. Jindy totiž nemohou mezi prosincem a dubnem dopravu na tomto úseku provozovat.

Noční můra pro lyžaře

Finsko a Švédsko mohly většinu svých ledoborců nechat nečinně kotvit v přístavech. Finské pobřeží je bez ledu ve vzdálenosti až 600 kilometrů severně od Helsinek, řekl Jouni Vainio z finského ústavu pro námořní výzkum.

"Je to nenormální stav, protože nyní by mělo být moře podél celého finského pobřeží zamrzlé," dodal. Železniční dopravě mírná teplota také pomohla a více jak devadesát procent všech vlaků tuto zimu nemělo zpoždění, informovaly finské státní dráhy.

Pro milovníky zimních sportů se ale "zelená" zima proměnila v noční můru. Malá lyžařská střediska okolo Stockholmu vůbec nezahájila provoz a bruslaři také marně čekali na led, který se obvykle tvoří na vodních trasách okolo švédského hlavního města. Organizátoři bruslařského závodu Vikingarannet museli poté, co termín několikrát posunuli, oznámit pěti stům účastníkům zrušení letošního ročníku.

Většina severských meteorologů souhlasí, že zimu již vystřídalo jaro, ale ironií osudu se zima začíná do některých oblastí vracet zpátky. Celé Finsko je nyní pokryto sněhem a předpověď počasí hlásí pro následující týden sněhové bouře a mráz. Tyto zprávy potěšily skupinu mladíků, cestujících se svým učitelem z Helsinek vlakem na výlet se snowboardy.

"Sníh dlouho nepřicházel. Je to letos teprve podruhé, co jsme mohli vypadnout z města," prohlásil třináctiletý Timo.

7000 stran textů a 5000 obrázků o Vesmírných lidech Sil Světla najdete zde: