SVĚTELNÁ  KNIHOVNA

STAŽENÍ  KNIHY

BŮH,

NA  KTERÉHO  ČEKÁME

Naše největší duchovní výzva

NEALE DONALD WALSCH

2004

2006

www.andele-svetla.cz

www.vesmirni-lide.cz

Text zevnitř přední strany obálky:

Na naší planetě brzy dojde k něčemu neobvyklému

Lidstvo si brzy vytvoří nový druh spirituality. Toto nové prožívání duchovna umožní všem lidem vyjádřit jejich přirozený vztah k Bohu, aniž by se museli odsuzovat kvůli tomu, jakým způsobem se k Bohu vztahují, nebo se v jeho jménu zabíjet. Když lidstvo tuto novou spiritualitu přijme, všechno se změní. A přesně to v dnešní době potřebujeme.

Tato kniha obsahuje ohromující předpověď, která pochází z toho nejvyššího zdroje - od samého Boha, říká autor. Ať už tomu věříte, či nikoli, nová vize naší blízké budoucnosti, již Neale Walsch předkládá, vás dozajista neobyčejně zaujme.

Bůh, na kterého čekáme, tvrdí, že lidé se brzy naučí nově prožívat svůj vztah k Bohu a díky tomu konečně uzdraví i vztahy mezi sebou. Můžete s touto knihou souhlasit, nebo být proti, avšak stěží kdy zapomenete, že jste ji četli.

Text zevnitř zadní strany obálky:

Neale Donald Walsch je autorem patnácti knih a zakladatelem neziskové organizace, jejímž cílem je šířit poselství obsažená v díle Hovory s Bohem. Podnítil rovněž vznik světového hnutí Humanity's Team, jehož členové pomáhají na zemi nastolit novou formu spirituality.

Text zadní strany obálky:

BŮH, NA KTERÉHO ČEKÁME

Všechny velké pravdy se napřed zdají být rouháním.

♥

Je čas, aby ste zpochybnili své nejsvětější hodnoty.

♥

Pokud svou víru brzy nezpochybníte, zpochybní ona vás.

♥

Tato kniha má být pro vás výzvou.

♥

Tato kniha má zachránit svět.

♥

Není pochyb - toto dílo přináší nejzajímavější

zprávy za posledních sto let.

Neale Donald Walsch
Bůh, na kterého čekáme

Z anglického originálu Tomorrow's God

OBSAH

(*)      AUTOROVA POZNÁMKA......................................................................... 4

(0)     ÚVOD........................................................................................................... 5

První díl

NOVÉ POJETÍ BOHA

(1)     NEJVĚTŠÍ BLASFEMIE............................................................................ 8

(2)     SBOHEM VČEREJŠÍ BOŽE................................................................... 10

(3)     ZÍTŘEJŠÍ BŮH........................................................................................... 15

(4)     ZACHRAŇOVÁNÍ SVĚTA....................................................................... 23

(5)     ZMĚNA BOŽÍHO JMÉNA......................................................................... 33

(6)     NOVÁ DEFINICE BOŽÍ POVAHY........................................................... 37

(7)     ZOSOBŇOVÁNÍ BOHA............................................................................ 43

(8)     OŽIVENÍ VESMÍRU................................................................................... 47

(9)     JAK VYTVÁŘÍ NÁBOŽENSKÁ VÍRA OBČANSKÝ ZÁKON................ 53

(10)   VŠECHNO SI VYMÝŠLÍTE...................................................................... 60

(11)   CESTA K MISTROVSTVÍ........................................................................ 67

(12)   JEŽÍŠŮV FAKTOR................................................................................... 70

(13)   ZÁKLADY NOVÉ DUCHOVNOSTI........................................................ 75

(14)   TAJNÝ RECEPT ŽIVOTA........................................................................ 80

(15)   JE BŮH NEPOTŘEBNÝ ?....................................................................... 85

(16)   KONEC JEDINÉHO ZDROJE................................................................. 90

Druhý díl

ČTVRTÁ TRAVSFORMACE

(17)   NOVÉ ZPŮSOBY VNÍMÁNÍ BOHA......................................................... 94

(18)   OBČANSKÉ HNUTÍ ZA OSVOBOZENÍ DUŠE..................................... 98

(19)   ZÍTŘEJŠÍ BŮH A „SKUTEČNÝ ŽIVOT"................................................ 107

(20)   VYHOZENÍ SMĚNÁRNÍKŮ - ZNOVU................................................... 120

(21)   NAŠE DĚTI A BŮH................................................................................ 128

(22)   BŮH V LIDSKÝCH VZTAZÍCH.............................................................. 139

(23)   SEX A DUCHOVNOST......................................................................... 150

(24)   CESTA K OSVÍCENÍ............................................................................. 156

(25)   SBOHEM A AHOJ.................................................................................. 164

(26)   Doslov...................................................................................................... 165

(*)

AUTOROVA POZNÁMKA

Ačkoli rozhovory zapsané v této knize trvaly nepřetržité, tato kniha má dva díly.

První díl pojednává o našem současném pojetí Boha a o nových představách, které budou charakterizovat Boha v blízké budoucnosti.

Druhý díl pojednává o tom, jak budou tyto představy realizovány, jak ovlivní náš život a jak nám pomohou vytvořit nový svět.

Jestliže nám nepomohou, pak nebudou mít žádný význam.

NDW

(0)

ÚVOD

Tato kniha obsahuje nejzajímavější novinu za posledních 100 let: Lidstvo si brzy vytvoří novou formu duchovnosti.

Naše civilizace stojí na prahu svého největšího dobrodružství a nejvýznamnějšího úspěchu. Doporučuji vám, abyste si našli své místo v této tvůrčí fázi.

Tato kniha je o zítřejším Bohu. Pojednává o budoucnosti lidstva - ne však o nějaké vzdálené vizi. Obsahuje překvapující předpovědi na příštích třicet let. Popisuje naši blízkou budoucnost a roli, kterou budete hrát při jejím vytváření. Je o tom, co se stane a jak se to stane.

Jako všechny předešlé Hovory s Bohem má i tento text formu rozhovorů; nicméně kniha vám přinese užitek, i když nemusíte věřit, že jsem takové rozhovory opravdu měl. Stačí, když budete mít otevřenou mysl - a tato kniha vám řekne, jak toho dosáhnout.

Předem však varování. Informace, které tu najdete, nejsou nové. Jen velmi málo myšlenek obsažených v této knize nelze najít v posvátných knihách světových duchovních tradic. Jen velmi málo nebylo řečeno velkými učiteli lidstva. Jen velmi málo nebylo v mých předešlých knihách.

Tak proč byste měli tuto knihu číst ?  Ne proto, že by obsahovala moudrost, která nám dosud nebyla dána, ale proto, že opakuje moudrosti, jimž jsme nebyli ochotni naslouchat.

Problém je v tom, že jestliže tuto moudrost nevyslechneme dnes, nemusíme dostat další příležitost, aby nám ji někdo opakoval.

Jsme na samém pokraji, chápete ?  Došli jsme nejdál, kam se můžeme dostat směrem, kterým jsme se dosud ubírali. Chceme-li zachovat život na této planetě, musíme změnit směr.

Lidstvo si nemůže dovolit další záchvaty vzteku. Našli jsme způsob, jak sbalit konec světa do aktovky. Můžeme zapečetit smrt civilizované společnosti do obálky naplněné sporou a prostě ji odeslat. Lze říci, že náš osud je zpečetěn...

Naučili jsme se nalétávat letadly do budov a zabíjet tisíce lidí, aniž bychom hnuli brvou. Přesvědčili jsme sami sebe, že preventivní útok - nejdřív střílet a teprve potom klást otázky -je naprosto přijatelný prostředek zahraniční politiky

Věříme, že ovládat zemi znamená ničit ji - a předstírat, že o tom nevíme. Došli jsme k závěru, že měnit základní genetickou strukturu potravin je způsob, jak potraviny zlepšit. Dovolujeme, aby 20 procent světové populace mělo 80 procent světových příjmů, a říkáme tomu dobrý život.

Zkrátka a dobře, jsme zmatení. Přesto však existuje cesta z tohoto zmatku, a vy můžete hrát roli v tom, jak se z něj dostat. Tato kniha hovoří o vaší roli. Říká, že v příštích třiceti letech dojde k tak pozitivní a závratné změně našeho tradičního paradigmatu, že to změní kurz historie lidstva. A vyzývá vás -ano, vás, čtenáře, který teď drží tuto knihu v ruce - abyste se aktivně zúčastnili této proměny lidstva.

Proto byla tato kniha napsána. Je to přímá výzva Boha.

Přemýšlejte o tom.

Zamyslete se nad tím, jak se vám tato kniha dostala do ruky. Kde jste o ní slyšeli ?  Čím zaujala vaši pozornost ?  Proč jste si ji koupili a začali ji číst ?  A proč jste ji ještě neodložili ?

Myslíte si, že to je náhoda ?

Ne, to není náhoda. Žádné „náhody" neexistují. Vesmír nedělá nic náhodně. Tato kniha vám přišla do ruky proto, aby vám řekla, že můžete změnit kurz historie lidstva.

Vy.

Nejen lidé, kteří sedí ve vládě nebo vlastní korporace nebo vedou všelijaká hnutí nebo píší knihy. Nejen lidé, kteří jsou z nějakého důvodu vlivní. Nejen tito lidé.

Vy.

Vy můžete změnit kurz historie lidstva.

To není žádné přehánění. Prosím vás, věřte mi. To není přehánění.

Tato kniha vás vyzývá, abyste vstřebali moudrost starých i současných duchovních učitelů; abyste ji nejen vyslechli, ale abyste ji přijali a absorbovali na nejhlubší úrovni svého bytí, aby se stala esencí toho, čím jste na buněčné úrovni.

V nejbližších letech od vás bude život vyžadovat, abyste jednali a reagovali na základě tohoto hlubokého poznání. Budoucnost světa závisí na tom, jak rozšíříte poselství v této knize tím, že začnete žít novým způsobem.

Nemyslete si však, že tohle všechno musíte dělat sami. Možná nejvíc vzrušující a povznášející součástí poselství této knihy je skutečnost, že to dnes nikdo z nás „nemusí dělat sám". Máme partnery a spoluhráče, ke kterým se můžeme přidat a které můžeme shromáždit kolem největšího úkolu lidstva: změnit sami sebe a změnit svět.

Před chvíli jsem řekl, že v této knize možná nenajdete mnoho nových myšlenek. Ale mýlil jsem se.

Možná tu najdete... své nové já.

A způsob, jak vytvořit nový svět.

PRVNÍ DÍL

NOVÉ POJETÍ BOHA

(1)

NEJVĚTŠÍ BLASFEMIE

Potřebujeme nového Boha.

Já vím.

Ne, myslím to vážně. Potřebujeme nového Boha. Starý Bůh už nefunguje.

Starý Bůh nikdy nefungoval.

Někteří lidé si myslí, že fungoval.

Tito lidé se nedívali na svět kolem sebe.

Nedívali ?

Ne poctivé. Neviděli všechno. Viděli jen to, co vidět chtěli.

Neviděli krutost a válčení a zabíjení, které se dělo ve jménu Boha. Neviděli odloučenost a útlak a strach a naprostý chaos. Nebo, což je ještě horší, všechno viděli a účastnili se toho. Užívali toho jako nástroje k ovládání druhých.

Starý Bůh, včerejší Bůh, možná zaručil některým lidem slušný život - možná mnoha lidem - ale nikdy nedokázal vytvořit spravedlivou společnost ani radostnou, harmonickou civilizaci, nemluvě o světovém míru. A tento Bůh to nedokáže ani dnes.

Ani dnes, se všemi prostředky okamžité komunikace, se všemi vědomostmi a veškerou moderní technologií, nejste schopni žít prostým a jednoduchým životem, po kterém lidstvo touží od počátku času.

Nejste schopni žít v míru.

Já vím.

Nejste schopni vytvořit radostný svět.

Já vím.

A není toho schopen ani Bůh, v něhož věříte.

Proč ?  Proč ?  Proč všechno úsilí lidstva a všechna pomoc, o kterou jsme prosili a kterou jsme od Boha dostali, nevede k žádoucím výsledkům ?

Protože Bůh, v něhož věříte, není skutečný. Bůh, v něhož věříte, je vymyšlený. Vytvořili jste si ho z ničeho, takže nemá nic společného s Nejvyšší realitou.

To je pozoruhodná myšlenka. Je to ovšem nehorázná blasfémie.

Všechny velké pravdy začínají jako blasfémie.

Přišel čas, abyste zpochybnili své nejposvátnější pravdy. Jestliže to neuděláte, zpochybní ony vás.

Tohle je velmi podnětná kniha.    www.vesmirni-lide.cz   www.andele-svetla.cz  

Jejím cílem je zachránit svět.

A udělá to ?

To záleží na lidech.

Jak to ?  Proč to nezáleží na tobě ?  Jestliže jsi Bůh, proč to nezáleží na tobě ?

Protože zachránit svět není mým úkolem. Mým úkolem bylo stvořit jej.

A když jsi jej stvořil, přestalo tě zajímat, co se s ním stane ?

Zajímá mě to stejně jako vás.

Ne, nezajímá. Kdyby tě to zajímalo jako nás, nedopustil bys, aby se svět zničil.

Chceš říci, kdyby mě to zajímalo víc než vás. Kdyby mě to zajímalo stejně jako vás, dovolil bych, aby se svět zničil, protože to je přesně to, co děláte vy.

Protože mě to zajímá stejně jako vás, váš svět bude možná zničen. Nebo přinejmenším váš život se navždy změní. A jestliže k tomu dojde, dovolím to.

Proč ?  Proč neuděláš něco, abys tomu zabránil ?

Protože vy nic neděláte.

My nic udělat nemůžeme. Jen ty můžeš něco udělat. Ty jsi Bůh. Můžeš udělat to, co lidé nemohou.

To není pravda. Já mohu a VY můžete. Ale já nic neudělám, pokud vy nic neuděláte.

Proč ne ?  Co jsi to za Boha ?

Jsem ten nejlepší Bůh, jaký existuje. Jsem jediný Bůh, který existuje. Jsem Bůh, který vám dal svobodnou vůli a který vám nikdy v ničem nebude bránit.

Ani aby nás zachránil před námi samými ?

Kdybych vás zachránil před vámi samými, NEBYLI byste „sami sebou". Byli byste mými otroky. Ztratili byste svobodnou vůli. Přišli byste o ni ve chvíli, kdy byste udělali něco, co bych si nepřál. Zrušil bych vaši svobodnou vůli a donutil vás dělat jen to, co chci já.

Samozřejmě. Kdybys byl aspoň trochu Bohem, za jakého tě považujeme, nedovolil bys nám, abychom se zničili. Udělal bys to, co je pro nás nejlepší. Přinutil bys nás, abychom dělali to, co je pro nás nejlepší.

Pro koho a podle čí definice ?

Cože ?

„Nejlepší" pro koho a podle čí definice ?

Podle tvé definice. Ty bys definoval, kdo „jsme" a co je pro nás „nejlepší", a pak bys udělal to „nejlepší" pro nás „všechny". My na tebe spoléháme. Proto existuje Bůh.

Skutečně ?  To si opravdu myslíš ?

(2)

SBOHEM VČEREJŠÍ BOŽE

Většina lidí věří, že Bůh rozhoduje o tom, kdo patří k „nám". Na základě tvého rozhodnutí pak tvoříme skupiny a nazýváme je náboženství. Ty, Bůh, „nás" pak ujistíš, že „nás" přivedeš zpátky k sobě, pokud budeme dělat, co je pro „nás" podle tvého názoru „nejlepší".

Lidé, kteří nejsou zahrnuti v tvé definici „nás", se k tobě za žádných okolností nevrátí, stejně jako se k tobě nevrátí ti, kteří sice zahrnuti jsou, ale nedělají to, co je pro ně „nejlepší". Lidé v těchto dvou kategoriích budou odsouzeni. Budou trpět ve věčném pekelném ohni.

Tomu opravdu věříš ?  Tak to chápeš ?  Opravdu ?

Ne. Já ne. Dnes už ne. Ne po všech těch rozhovorech s tebou. Nicméně většina lidí tomu stále ještě věří, a já jsem tu proto, abych mluvil za lidstvo.

Ty mluvíš za lidstvo ?  A proč ?  Proč to děláš ?

Chci ti položit otázky, které klade většina lidí.

Proč ?

Abys odpověděl na otázky většiny lidí. Abys vyslechl hlas lidstva. Aby se život lidí zlepšil a obohatil tak jako život můj. Aby na zemi zavládl mír a radost, tak jako vládnou v mé duši, když jednám podle svých nejvyšších zásad.

Ty chceš dát lidstvu dar, který jsi dostal ?

Ano.

Proč ?

Protože chci i nadále přijímat dary, které mi jsou dávány, a nejlepší způsob, jak toho dosáhnout, je rozdávat je.

Když budeš své dary rozdávat, tak je budeš mít ?

Ano. Dar, který někomu dávám, je dar, který prožívám.

Jak je to možné ?

Protože jedině skrze vyjádření toho, čím jsem, mohu prožívat, čím jsem. Když to nedělám, nic neprožívám. Protože „to, co skrze mě proudí, ve mně zůstává". Protože existuje jen jeden celek a já jsem jeho součástí, takže prožívám to, co umožňuji prožívat druhým, a druzí prožívají to, co prožívám já.

Protože vědomosti, které předám druhému, mám i já, a to, co se dovím já, ví i druhý. Protože to, co dávám druhému, přijímám já, a to, co přijímám já, přijímá i druhý.

To, co nedám druhému, nemám ani já, a to, co nemám já, nemá druhý, protože nemohu dávat to, co nemám, a nemohu mít to, co nikomu nedávám. Jedině, když někomu něco dám, mohu prožít skutečnost, že to mám. Bez dávání není možné zakusit vlastnění.

Dávání transformuje vlastnění v bytí.

Mohu si myslit, že „mám" tvůrčí schopnost, ale prožívat, že jsem tvůrčí, mohu jedině tehdy, když svou tvůrčí schopnost nabízím druhým. Mohu si myslit, že „mám" bohatství, ale prožívat, že jsem bohatý, mohu jedině tehdy, když ze svého bohatství dávám druhým.

Mohu si myslit, že v sobě „mám" lásku, ale prožívat, že jsem láskyplný, mohu jedině tehdy, když lásku dávám druhým.

Dávání transformuje vlastnictví v bytí. A zázrak dávání spočívá v tom, že dáváme jen sami sobě. Tak tomu je vždycky, a to je velkým tajemstvím Života. To je tajemstvím každé duchovní tradice.

To je univerzální zákon, jemuž se nelze vyhnout a jejž nelze ignorovat. Jeho účinky se dříve či později projeví v našem životě. Proto se říká: „Co zaseješ, to sklidíš.“ „Chovej se k druhým tak, jak si přeješ, aby se oni chovali k tobě.“ „Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá.“

Nejlepší způsob, jak mohu získat odpovědi na své otázky, je umožnit druhým, aby dostali odpovědi na své otázky.

Takže teď mluvím za většinu lidí, kladu otázky většiny lidí a činím prohlášení většiny lidí, aby většina lidí dostala odpovědi Boha, stejně jako je dostávám já, abych i nadále věděl, že vím.

Hodně ses naučil. Porozuměl jsi a umožnil jsi to i druhým. A teď chceš, aby druzí pochopili ještě víc, abys i ty chápal víc.

A tak se v tobě uzavírá kruh a tak se skrze tebe naplňuje proroctví. Neboť jsem řekl, že vám pošlu své posly, kteří mezi vámi budou chodit. Ne jediného, ale mnoho poslů a nejen v dávných dobách, ale ve všech dobách, aby vám přinesli poznání pravdy vašeho bytí.

A oni vám řeknou, naslouchejte. Vyslechněte tuto výzvu:

Existuje jiný způsob. Existuje jiný způsob, jak prožívat Boha. Existuje jiný způsob, jak prožívat život. Vaše rozdílné názory nemusejí způsobovat neshody. Vaše rozdílné názory nemusejí způsobovat konflikty. Vaše rozdílné názory nemusejí přinášet násilí do vašeho života. EXISTUJE JINÁ CESTA.

Tu však nenajdete tím, že ji budete hledat. Musíte ji vytvořit. Tu však nevytvoříte, dokud se nezbavíte starých názorů, dokud se neotevřete novým myšlenkám. Novým myšlenkám o Bohu a o Životě, které mohou osvítit lidstvo.

Rád bych tyto nové myšlenky přinesl lidstvu.

Pokračuj tedy v tomto rozhovoru, pokud ti to vyhovuje a pokud to slouží lidstvu. Neboť v tomto rozhovoru budu hovořit o zítřejším Bohu, který bude v mnoha ohledech jiný než Bůh vašich včerejšků.

Budu hovořit také o Nové duchovnosti. O duchovnosti, která člověku dovolí vyjádřit svou přirozenou touhu hledat a prožívat Boha, aniž bude muset odsuzovat druhé za to, jakým způsobem to dělají oni, aniž je bude muset zabíjet ve jménu Boha.

Vysvětlím ti, jaké účinky bude mít tato Nová duchovnost na organizaci lidské společnosti, zejména ve sféře náboženství, politiky, ekonomiky, byznysu a obchodu, školství, partnerských vztahů a sexuality.

Máme spoustu námětů, tak pokračujme.

Nicméně znovu opakuji, že už nemohu hovořit jen sám za sebe. Ve skutečnosti už mám odpovědi na mnohé otázky, které ti budu klást.

Ale mnoho dalších lidí je nemá. Nebo je mají, ale jejich odpovědi jim nejsou nic platné. Nepomáhají lidem najít zážitky, které hledají, a nevedou lidstvo tam, kam se chce dostat.

Přesto se lidé snaží těchto odpovědí využít. Chtějí se řídit podle odpovědí, které jim byly dány, a cítí se mizerně a jsou z toho unavení. A tak žijete v ubohém a unaveném a smutném světě. Ve světě, který je zmatený a rozzlobený.

To vidíte všude kolem sebe. Ale teď máte možnost volby. Můžete ji vidět a přijmout, nebo ji můžete odmítnout.

Já tuto možnost přijímám. Myslím, že je na čase říci, jak se věci mají. Myslím, že je na čase hovořit o tom. Velice otevřeně a přímo. Je na čase přemýšlet o problémech a jejich řešení.

Dobře. Začneme tedy s vědomím, že budeš klást rétorické otázky a že budeš činit rétorická prohlášení, abys prezentoval názory mnoha lidí, nejen své vlastní.

Děkuji ti. Ale teď se vrátíme k našemu tématu...

... Myslí si většina lidí na této zemi, že tvým úkolem -úkolem Boha - je říkat jim, co je pro ně nejlepší ?  Ty nám říkáš, co je pro nás nejlepší, a pak záleží na nás, zda to uděláme. Tohle je zjednodušená formulace posvátných názorů lidstva.

Tyto názory jsou mylné. To není úkolem Boha a to není cílem Boha a to není funkcí Boha.

To je úkolem Boha, kterého si mnozí z vás vymyslili ve své představivosti, ale není to úkolem Boha, který opravdu existuje. Je to funkcí včerejšího Boha, nikoli Boha zítřejšího.

Tohle jsi řekl už podruhé. Co máš na mysli, když říkáš „zítřejší Bůh" ?

Mluvím o Bohu, v něhož budete věřit v budoucnosti. O Bohu, v něhož budete věřit zítra.

Takže my budeme mít nového Boha !

Ne „nového Boha", ale nové pojetí dnešního Boha. Širší pojetí, hlubší porozumění.

Ale na začátku našeho rozhovoru jsi se mnou souhlasil, že potřebujeme nového Boha.

Neměl jsem nic proti tvé formulaci, protože jsem se nechtěl zaplést do sémantiky hned na začátku. Věděl jsem, co myslím, a také jsem věděl, že budu mít příležitost vysvětlit ti to později.

Tak co jsi tím myslil ?

Jak už jsem řekl, nemyslil jsem „nového" Boha, nýbrž novou verzi Boha. Širší verzi Boha. Myslil jsem Boha, který vždycky existoval, který existuje dnes a který bude existovat vždycky - ale to není Bůh vašich představ.

Vaše porozumění je neúplné. Vyzývám vás, abyste rozšířili své vědomí a abyste si udělali úplnější představu o tom, co je Bůh a co je Život. Vyzývám vás, abyste si vytvořili zítřejšího Boha.

Co když se nechci vzdát svého včerejšího Boha ?  Co když opravdu věřím, že moje představy o Bohu jsou správné a pravdivé ?

Pak budeš pokračovat v životě, jakým dnes žijete na vaší planetě.

A co má být ?  Co je na tom špatného ?

Podívej se kolem sebe. Líbí se ti, co vidíš ?  Jestliže ano, pak si věř tomu, čemu věříš. Ale nemysli si, že se nic nezmění. Otázkou není, „zda" se něco změní, jde o to, „jak" se to změní. Změní se všechno. A dříve či později se změní i vaše představa o Bohu.

A pak řekneš sbohem svému včerejšímu Bohu.

Kdy se to stane ?

Už se to začíná dít.

Opravdu ?  Já si myslím, že se nic nemění.

Ale mění. Ty to jen nevidíš. Neuvědomuješ si to. Ale až se změny začnou rozšiřovat, všichni si je začnete lépe uvědomovat. Ve skutečnosti se stanete jejich součástí.

Kdy bude tento proces hotov ?

Nikdy. Proces stále hlubšího vnímání Boha je nekonečný. V tom spočívá jeho radost.

Kdy tento proces dosáhne bodu, v němž se život na zemi začne zlepšovat ?

Už brzy. Velice brzy. Pokud si to lidstvo bude přát.

Co to znamená ?

To znamená, že když učiníte radikální rozhodnutí, vaše představa o Bohu se může změnit rychle. Během tvého života. Během tří desetiletí. Možná rychleji, jakmile padne první kostka domina.

Jde o dosažení kritického množství.

Kolik lidí je k tomu potřeba ?

Ne moc. Někteří lidé si myslí, že kritické množství je víc než polovina lidí, ale tak tomu není. Není to ani 25 procent, ani 10 procent a dokonce ani 5 procent. Kritického množství dosáhnete, až získáte 2 až 3 procenta lidí.

Podívej se na vodu, když se začíná vařit. Voda dosáhne bodu varu mnohem dříve, než začne bublat polovina hladiny. Účinky kritického množství rostou geometrickou řadou. To je činí tak mocnými. Několik bublin se objeví na hladině... a najednou se začne vařit všechna voda.

Takže stačí, když se jen poměrně malé množství lidí rozhodné změnit svou představu o Bohu. Co by nás mohlo do vést k takovému rozhodnutí ?

Jedna ze dvou věcí. Víc nenávisti, nebo víc naděje. Další katastrofa zrozená z nenávisti a plná násilí, nebo globální probuzení způsobené něčím jiným.

Čím ?  Zdá se, že lidi neprobudí nic jiného než katastrofa.

To není tak docela pravda. Mohlo by například vzniknout nějaké celosvětové hnutí, jehož cílem bylo rozšíření míru, radosti a lásky. Mohlo by dojít k celosvětové mobilizaci lidí na úrovni komunit, kteří by se rozhodli změnit způsob života. Jako dnes existují teroristické buňky, právě tak by mohly začít vznikat týmy duchovních aktivistů.

To by samozřejmě vyžadovalo schopné vůdce a velkou odhodlanost na straně těch, kteří vůdce následují. Ale možné to je.

A první krok je na úrovni myšlení. Budoucnost lidstva závisí na tom, co si o sobě lidé myslí. Budoucnost závisí na tom, co si lidé myslí o Bohu a o Životě.

Vaše realita se rodí z vašich myšlenek. Z vašich myšlenek se rodí vaše budoucnost. Vaše názory produkují vaše chování, a vaše chování produkuje vaše zážitky.

Proto je ze všeho nejdůležitější to, čemu věříte.

Jak vznikají názory' ?  Jak vzniká víra ?  Může něco ve vnějším světě vyprodukovat víru ?

Může.

A co to je ?

Lidé.

Lidé ve vnějším světě mohou vytvořit vnitřní duchovní události. Nejdřív sami v sobě a pak v ostatních lidech.

Mnozí lidé to dělají. Ty to děláš právě teď. A mohou to dělat všichni lidé.

Ale jak ?  Jak to můžeme udělat ?  To je nejdůležitější otázka ?

Je mnoho způsobů, jak můžete začít.

Ukaž mi jeden.

Držíš jej v ruce.

(3)

ZÍTŘEJŠÍ BŮH

Tak jsme se dostali tam, kde jsme začali.

Ano. Když jsem řekl, že „cílem této knihy je zachránit svět", myslil jsme to vážně.

Řekne mi něco jiného než ostatní knihy ?

Neřekne nic jiného.

Ne ?

Ne.

A to zachrání svět ?

Je to možné. Bylo to tak myšleno a je to možné.

Jestliže jsem všechno, co je v této knize, už četl v jiných knihách, proč bych ji měl vůbec číst ?  Svět je na pokraji katastrofy a veškerá moudrost v ostatních knihách mu nikdy nepomohla.

Máš pravdu v prvním bodě, ale v druhém se mýlíš. „Moudrost v ostatních knihách" už lidstvu pomohla zabránit katastrofám. Ezoterická moudrost světa už pomohla světu změnit kurz a může to udělat opět. Tato moudrost však dnes musí vzít v úvahu rozšířené možnosti člověka zničit sám sebe.

Klíčem je vzdělání. Vzdělání je nejmocnější nástroj, jaký máte. Vzdělávejte každého. Říkejte každému o Bohu a o Životě. Odstraňte negramotnost, pak odstraňte funkční negramotnost a nakonec odstraňte duchovní negramotnost.

K tomu budete potřebovat celosvětovou komunikační síť - a nové poselství lidstvu.

Čím víc víte o tom, jak zničit sami sebe, tím víc se musíte dovědět o tom, jak sami sebe zachránit. Musíte rozšířit své vědomosti o Bohu a o Životě a musíte rozšířit své vědomí.

Přišel čas přejít od Staré duchovnosti k Nové duchovnosti. Přišel čas vzdát se včerejšího Boha a přijmout zítřejšího Boha.

To nebude snadné. Lidé se neradi vzdávají starých věcí.

Proto mi dovol ještě jednou opakovat, že tu nemluvíme o novém Bohu, ale o novém pojetí „starého" Boha.

K pochopení pravdy někdy stačí nová formulace.

Všechny pravdy a všechny moudrosti, které vám řeknu, už byly řečeny.

Všechny staré moudrosti v historii lidstva jsou čas od času znovu formulovány pro moderní dobu. Všechny myšlenky byly vyjádřeny novým způsobem. Dělal to například Abrahám. Dělal to Mojžíš. Dělal to Buddha. Dělal to Ježíš. Dělal to Mohamed. Dělal to Bahá'ulláh. Dělal to Jalal al-Din Rumi. Dělal to Joseph Smith. Dělalo to mnoho známých i neznámých mistrů. A mnozí to dělají dnes.

Tak dobře, ale co když moje staré myšlenky nezahrnují vůbec žádnou víru v Boha ?  Co když mé všechny tyhle řeči o Bohu otravují a nudí, co když mi připadají nesmyslné ?

Zítřejší Bůh nebude vyžadovat, abyste věřili v Boha.

Nebude ?

Ne, ona to vyžadovat nebude. A v tom je první důležitý rozdíl mezi včerejším Bohem a zítřejším Bohem.

♥   1. Zítřejší Bůh od nikoho nevyžaduje, aby věřil v Boha.

Tak moment. Zítřejší Bůh bude ženského pohlaví ?

Ano. Kromě toho, když právě nebude ženského pohlaví. V takovém případě bude Bůh mužského pohlaví. A když nebude mužského pohlaví, pak nebude ani mužského, ani ženského pohlaví. Bude spíš bezpohlavní.

Bezpohlavní ?

Ano, nebude mít pohlaví, tvar, velikost, barvu, ani žádné jiné vlastnosti individuální živé bytosti. A v tom je druhý důležitý rozdíl mezi včerejším Bohem a zítřejším Bohem.

♥   2. Zítřejší Bůh nemá pohlaví, velikost, tvar, barvu ani žádné jiné vlastnosti individuální živé bytosti.

Chceš říci, že zítřejší Bůh není živá bytost ?

Ne. Ne v tom smyslu, jak to myslíš ty.

Jak je to možné ?  Není-li Bůh živou bytostí, čím tedy je ?

O tom bude celý tento rozhovor. Ale nejdřív ti řeknu jeden příběh.

Jistá žena stojí na balkoně a dívá ze na noční oblohu plnou diamantů. V očích má slzy a hledá odpovědi na své otázky. Cítí se osamělá a zoufalá. „Bože, jestli tu jsi, ukaž se mi. Už nemohu takhle žít.“ Po obloze náhle přeletí kometa. Ženě se zastaví srdce. Nemůže uvěřit svým očím.

A teď pro tebe mám otázku. Byl to Bůh ?

Ano. Myslím, že to způsobil Bůh.

Na to jsem se neptal. Ptal jsem se, zda to byl Bůh.

To nevím. Mohla to být shoda okolností.

A co způsobilo tu shodu okolností ?

Řekl bych, že Bůh. Ale teď se dostáváme k definici Boha, která říká, že Bůh je příčinou, nikoli následkem.

Myslíš, že by Bůh mohl být jak příčinou, tak následkem ?  Myslíš, že by mohl být jak stvořitelem, tak stvořením ?

Nikdy jsem o tom nepřemýšlel tímto způsobem. Vím, že to někteří lidé dělají. Velcí myslitelé se touto otázkou zabývají často. Na základě těchto zkoumání vytvořili celý myšlenkový systém zvaný panteismus. Panteismus říká, že vesmír je totožný s Bohem - že Stvořitel a stvoření je jedno a totéž.

Fyzik John Wheeler hovoří o vesmíru, ve kterém je všechno pozorované ovlivněno pozorovatelem. Jinými slovy, stvořitel a jeho stvoření jsou jedno a totéž, jeden tvoří druhého. Nebo, jak jsi často říkal, jsme živoucím Bohem. Na první pohled bych však řekl, že Bůh je stvořitel, zatímco my a svět jsme stvoření. A kdybych v Boha vůbec nevěřil, řekl bych, že pád komety byl náhodný.

A náhoda si náhodou vybrala právě ten náhodný okamžik ?

Ano. Kdybych nevěřil v Boha, řekl bych, že k pádu komety došlo náhodou. Co víc mohu vědět ?  Co ode mě chceš slyšet ?  Říkám ti, že to nemuselo být nic víc, než to, co se stalo. Skutečnost, že se to stalo v daném okamžiku, nemá žádný smysl, kromě smyslu, který tomu někdo přisoudí.

Teď jsi řekl něco zajímavého. Nic nemá žádný smysl, kromě smyslu, který tomu připisujeme.

Jaký smysl připisuješ pádu komety právě v okamžiku, kdy žena stojí na balkoně a prosí Boha, aby se jí ukázal ?

Nevím, co si o tom mám myslit. Nebyl jsem tam, a tak nevím, co bych řekl.

Co si myslíš, že by o tom mohla říci ta žena ?

Mohla by říci, že pád komety způsobil Bůh nebo že kometa byla Bůh, který vyslyšel její prosbu. Vzhledem k synchronismu té události by mohla věřit kterékoli z těch dvou možností.

Ano. A jestliže věřila, že kometa byla Bůh, myslíš, že ho vnímala jako muže nebo ženu ?

Už vidím, co myslíš.

A musím ti říci, že zítřejší Bůh bude měnit svou podobu podle situace a podle požadavků jedince, který ho hledá.

Tak moment. Chceš říci, že my budeme rozhodovat o tom, kdo a co je Bůh ?

Co tě na tom tak překvapuje ?  Děláte to od počátku času. A říkáte tomu náboženství.

Náboženství nerozhodují o tom, kdo a co je Bůh, náboženství nám jen říkají, co o tom říká Bůh.

A kdo říká, co řekl Bůh ?

Náboženství.

Tak kdo co říká ?

Náboženství nám říkají, co jim řekl Bůh. Nebo lépe, co řekl těm, na jejichž učení jsou náboženství založena.

Jinými slovy, co řekl Bůh lidem.

Ano, co řekl lidem, ale jen výjimečným lidem v okamžiku zjevení ve výjimečném historickém okamžiku.

Jako například v tomto okamžiku, v němž ti odhaluji nová zjevení ?

Teď trochu přeháníš. Nemyslím si, že by většina lidí uvěřila, že by se mně osobně zjevil Bůh ve formě tohoto rozhovoru.

Nepochybuji, že by nevěřili, že se ti zjevil včerejší Bůh. Ale mohli by uvěřit, že se ti zjevil zítřejší Bůh, neboť ten bude mluvit s každým a pořád.

A v tom je třetí důležitý rozdíl mezi včerejším Bohem a zítřejším Bohem.

♥   3. Zítřejší Bůh mluví s každým a pořád.

Chceš říci, že všichni lidé budou hovořit s Bohem ?

Každý hovoří s Bohem neustále. Tohle je důležité poselství Nové duchovnosti. Bůh komunikuje s lidstvem v každém okamžiku.

Nepřestal jsem s lidmi mluvit před dvěma tisíci let a nikdy jsem si nevybíral jen výjimečné lidi, kterým bych se zjevil. Zjevuji se neustále všem lidem, ale jen někteří si to uvědomují a považují to za posvátné - takže se může zdát, že jsem se zjevil jen několika výjimečným jedincům.

Bůh - síla, energie, boží podstata - se projevuje ve vašem životě v těch nejvhodnějších situacích. Takovým zážitkům můžete říkat „Bůh", synchronismus nebo shoda okolností, ale ať už je nazýváte jakkoli, nic to na věci nemění - jen to ukazuje váš názorový systém.

Věříš-li, že způsob, jak se v tomto okamžiku projevuje Život, je Bůh, pak jej vnímáš jako Boha. Nevěříš-li tomu, pak jej nevnímáš jako Boha. Říká se, že vidět znamená věřit, ale já ti říkám, že věřit znamená vidět.

„Čemu věříš, to se ti stane.“

Správně. Tuto pravdu učí mnoho mistrů. A v budoucnosti bude mnohem víc lidí vnímat jakoukoli Boží komunikaci jako zjevení boží podstaty. Lidé už nebudou vyžadovat, aby se jim Bůh „ukázal" jen jediným způsobem. Jejich představy o Bohu se rozšíří a oni si začnou uvědomovat, že Bůh je s nimi pořád.

To mi připomíná onoho muže, jemuž zavázali oči, položili mu ruku na slona a požádali ho, aby slona popsal. Muž se opravdu snažil, ale když mu sundali šátek, byl překvapen, jak ubohou představu si utvořil.

To je velmi poučné.

Takže ty říkáš, že zítřejší Bůh bude větší, než jsme si myslili, a že, až si sundáme „šátek", zjistíme, že Bůh se zjevuje v mnoha různých podobách v závislosti na situaci.

Tak bude lidstvo vnímat Boha v onen posvátný den v budoucnosti. Včerejší Bůh - Bůh v něhož většina lidí dodnes věn - je považován za konstantu. Tato víra se nezmění, ale bude rozšířena.

Takže Bůh není konstanta ?

Bůh JE konstanta. Bůh je to, co je stále přítomné a co se neustále mění. Bůh se přizpůsobuje okamžité situaci, takže se může projevit v každém okamžiku a vy ho můžete vnímat v každém okamžiku.

Nikdy nejste sami. Bůh je vždycky s vámi. Pokud však očekáváte, že se vám Bůh zjeví určitým způsobem - jako ti, kdo věří ve včerejšího Boha - pak Boha moc často neuvidíte.

Bůh se vám může zjevit mnoha způsoby; jejich počet je neomezený. Někteří lidé se pokoušejí Boha omezovat, ale tím omezují jen svou schopnost Boha vnímat.

V minulosti jste věřili v omezeného Boha. V budoucnosti začnete věřit v neomezeného Boha, který se může zjevit v jakékoli podobě, v jakékoli situaci, kterémukoli člověku a všem lidem všude a vždycky.

Ve skutečnosti se to děje právě v tomto okamžiku, ale vy tomu nevěříte. V budoucnosti tomu uvěříte a pak Boha uvidíte.

Kdy ?  Kdy přijde ten posvátný den ?

Přijde v den, který si sám vybereš.

Tomu nerozumím !  Vysvětli mi to. Už desítky let hledám pravdu, modlím se za mír a snažím se najít osvícení. A lidstvo to dělá už staletí a tisíciletí !  Kdy už najdu pravdu a co bude příčinou mého osvícení ?

To záleží na jen tobě.

Cokoli si vyberu, bude příčinou ?

Ano. Jako příčinu si můžeš zvolit nějakou katastrofu nebo jakoukoli jinou událost. Co si vybereš, to použiješ.

Za příčinu svého osvícení můžeš považovat třeba tento rozhovor, tuto knihu, kterou právě držíš v ruce. To udělá mnoho lidí.

Každý z vás použije k probuzení něco v tomto životě. A každý z vás se nakonec probudí. Žijete ve snu, z nějž se všichni probudíte.

Ale když se probudíme příliš pozdě, bude to špatné. Bůh nás opustí, protože jsme ho neuposlechli, dokud jsme měli příležitost.

To není pravda. Někdo vám to řekl, ale tak to není. Ti, kteří to říkají, chtějí abyste věřili ve starého Boha. Tito lidé užívají strachu jako nástroje a chtějí, abyste dělali totéž. Chceš-li najít zdroj veškeré lásky, budeš používat strachu jako zrcadla ?

Řeknu ti tohle: Všichni se jednou probudíte. Nechci, aby se probudili jen někteří z vás. K čemu by to bylo dobré ?

Mé děti, ujišťuji vás, že se VŠICHNI SE PROBUDÍTE.

Probuzení je součástí evolučního procesu. Probuzení je součástí samotného Života.

Život JE proces probouzení. Je to proces růstu, proces uvědomění, že se člověk stal tím, čím vždycky byl. Je to proces znovuspojení něčeho neoddělitelného - takže to není proces skutečného znovuspojení, je to spíš proces znovupoznání, že k žádnému odloučení nikdy nedošlo.

Dovol mi to opakovat ještě jednou, protože to je snad nejdůležitější součástí Nové duchovnosti.

Život je proces probouzení. Je to proces růstu, proces uvědomění, že se člověk stal tím, čím vždycky byl. Je to proces znovuspojení něčeho neoddělitelného - takže to není proces skutečného znovuspojení, je to spíš proces znovupoznání, že k žádnému odloučení nikdy nedošlo.

Takže toto poznání je osvícení ?

Ano. Každý z vás se probudí, protože žádná část Boha nikdy nebude Bohem opuštěna -a ani by opuštěna být nemohla. Neboť Bůh nemůže oddělit své Boží já od žádné části sebe samého.

Opuštění Boha Bohem je nemožné. Odloučení Boha od Boha je nemožné. Něco takového by bylo možné jedině tehdy, kdyby existovalo něco, co by nebylo součástí Boha. Nic takového však neexistuje, neboť Bůh je vším. Bůh je alfa a omega, začátek a konec, totalita všeho, co kdy bylo, co je a co vždycky bude.

A v tom je čtvrtý důležitý rozdíl mezi včerejším Bohem a zítřejším Bohem.

♥   4. Zítřejší Bůh není od ničeho oddělen, je všude, je alfou a omegou, začátkem a koncem, totalitou všeho, co kdy bylo, co je a co vždycky bude.

To je povaha a pravda Boha, a jednoho dne v budoucnosti, jejž si zvolíte, si to uvědomíte.

Tohle slyšíme už dlouhé roky. Jak máme pochopit, co to skutečně znamená ?

To pochopíte, až se tím stanete.

Co to znamená, to VÁM nemůže být odhaleno, dokud to nebude odhaleno SKRZE vás. Musíte si uvědomit, že nejste od ničeho odloučeni, a pak podle toho musíte začít jednat. Zpočátku to nebude snadné. Koneckonců vás celý život učili myslit jiným způsobem. Přesto však může dojít k transformaci. Snažte se. Nevzdávejte se. A jednoho dne se „tam" dostanete. Překročíte dělicí čáru a pak vás už nic nebude oddělovat.

Proč to nevíme už dnes ?  Proč to nepřijmeme ?

Protože toto pojetí Boha odporuje prakticky všemu, co vás celý život o Bohu učili.

Ale to nás učila hlavní světová náboženství. Chceš říci, že není pravda to, co nám bylo řečeno o Bohu židovského, islámského a křesťanského náboženství ?

Není to úplné. Tato náboženství učí o Stvořiteli, který je oddělen od světa, jejž sám tvoří. Takže myšlenka, že zítřejší Bůh nebude od ničeho odloučen, je radikální. Je to velmi důležitá myšlenka. Možná nejdůležitější myšlenka Nové duchovnosti. A právě tuto myšlenku postrádá většina světových teologií.

Je to chybějící poselství.

Protože toto poselství chybí, lidstvo není úspěšné ve svých pokusech vytvořit svět míru a harmonie a štěstí. A náboženství, která nechápou smysl Života, jsou příčinou toho, že si miliony lidí neuvědomují svou jednotu se Stvořitelem - a jeden s druhým.

Kdyby lidstvo přijalo toto chybějící poselství jako novou pravdu v náboženství - právě tak jako přijímá nové pravdy v medicíně, vědě a technologii - svět by se změnil za jediný den. Neboť myšlenka, že každý člověk je totožný s Bohem a se všemi lidmi, je psychologicky a duchovně revoluční.

Není právě tohle chybějící částí hlavolamu ?  Nevysvětluje to, proč světová náboženství přes veškerou svou snahu a upřímnost a moudrost, nebyla schopna za celá staletí změnit destruktivní chování lidstva ?

To je velice dobrá otázka.

Co je potřeba k tomu, abychom o tomto poselství začali přemýšlet a abychom je přijali ?

Mnozí z vás to už dělají.

Ale zatím nás není dost na to, abychom změnili svět.

Je vás stále víc. Brzy dosáhnete kritického množství. Den smíření přichází.

A co může jeho příchod uspíšit ?

Vy.

Vy jej můžete uspíšit.

Tím myslíš kohokoli ?

Kohokoli z vás. Vy všichni jej můžete uspíšit.

Jak ?

Žijte podle tohoto poselství jednoty Života. Řiďte se jím v každodenním životě a nejen teoreticky. Nechte je proniknout do hloubi svého bytí, aby se stalo součástí vašeho podvědomí a bezprostřední reakcí na každou životní situaci.

To je nejlepší způsob, jak toto poselství rozšířit. Rozšiřujte je í dalšími způsoby. Hlásejte je světu. Učiňte je dostupným všem lidem. Mluvte s nimi o zítřejším Bohu a o Nové duchovnosti. Ale nedělejte to individuálně. Pro jedince je to příliš velký úkol. Když se o to jedinec pokusí, lidé ho začnou považovat za falešného proroka, šarlatána nebo něco ještě horšího.

Vytvořte si pracovní skupinu. Doba individuálních učitelů minula. Doba individuálních mistrů je pryč. Dnes musíte pracovat společně, nesmíte zapomínat, že tam, kde jsou dva nebo víc lidí, jsem i já.

Mohli bychom vytvořit tým. Ten bychom mohli nazvat Tým lidstva. A pak bychom mohli požádat lidi na celém světě, aby pracovali pro rozšíření Nové duchovnosti.

To je skvělá myšlenka. To dělejte.

Problém je v tom, že když obyčejní lidé hovoří o těchto věcech, obvykle nemohou najít správná slova. Obyčejní lidé nevědí, jak toto poselství formulovat, nedovedou je sdělit způsobem, jakým to děláš ty.

Každý je schopen vyjádřit toto úžasné poselství jednoty. Každý má všechny potřebné komunikační schopnosti. Tvým poselstvím je tvůj život. Tvým největším darem je tvé Božské Já. Vyjadřuj je svým jedinečným způsobem.

Nic neskrývej. Neboj se neúspěchu. Neskrývej své světlo, nech je zářit, aby všichni viděli, jak jsi úžasný, aby pochopili, jak úžasní jsou i oni. Neboť druzí objevují své možnosti v tvé realitě.

To si pamatuj.

Druzí objevují své možnosti v tvé realitě. Proto buď vzorem celému světu.

Buď nadějí lidstva.

To je velice inspirující rada !  „Buď nadějí lidstva.“ Jsme toho však schopni ?  Nejsem si jistý.

Věřte lásce, která ve vás proudí. Věřte pravdě, která vás žije. Věřte procesu Života, jímž JSTE. To vám umožní stát se poselstvím, jež chcete předat druhým. Věřte tomuto procesu a váš život se změní.

Změní !  Otevřeme se té důvěře, otevřeme se té možnosti. A kromě toho, že se tímto poselstvím budeme řídit ve svém vlastním životě, budeme je předávat co největšímu množství lidí.

Kdo jsou tito „my", o kterých tu mluvíš ?

Myslil jsem, že mohu hovořit v množném čísle. Věřím, že i druhé bude inspirovat myšlenka stát se nadějí lidstva.

Ano, ale každý musí být zodpovědný sám za sebe. Proto dělej svou práci a nestarej se o druhé. Jinak budeš pořád čekat na druhé. A druzí budou čekat na ostatní. A nikdy se nic nestane, nikdy se nic nezmění.

Tak dobře, já budu tím, kdo začne. Udělám všechno, co bude v mých silách. To, co jsi mi řekl v tomto rozhovoru, může být základem zkoumání nového způsobu chápaní Boha. A myslím, že myšlenky z knihy Nová proroctví jsou také nesmírně důležité. Jsou totiž neuvěřitelně srozumitelné. Tohle všechno, spolu s Pěti kroky k míru, stačí k vytvoření možnosti pro vznik Nové duchovnosti.

Ano, dostal jsi všechny potřebné nástroje. Nejen v těchto knihách, ale ve všech ezoterických textech a posvátných učeních vaší světové civilizace. A v této nejnovější knize k tobě budu hovořit novým způsobem o tomto „novém Bohu", abys hlouběji pochopil povahu boží podstaty.

Boha nelze „vysvětlit", Boha je nutné prožívat mimo sféru chápání. Nicméně slova ti mohou otevřít cestu a druzí lidé ti mohou na cestě pomoci.

Tuto knihu můžeš použít jako úvod, který tě seznámí s novým Bohem. Samozřejmě to není jediný možný úvod, ale přesto ti může pomoci, protože spojuje věčnou moudrost s moderním poznáním.

Tento dialog ti pomůže pochopit, že všichni vaši učitelé říkají vlastně totéž mnoha různými způsoby, že říkají tutéž pravdu mnoha různými jazyky, že vidí tutéž vizi z mnoha různých pohledů a že vám ukazují tutéž realitu prostřednictvím mnoha různých prožitků reality.

Tato kniha, spolu s knihou Nová proroctví, může vést k zásadní změně lidského myšlení, jak individuálního, tak kolektivního. A jedině taková změna může dnes zachránit svět.

(4)

ZACHRAŇOVÁNÍ SVĚTA

Musím ti říci, že dost dobře nechápu, co myslíš větou „zachraň svět". Dříve jsi mi říkal, že „všechno je dokonalé" a že „nemusím nic dělat". Teď však hovoříš o „zachraňování světa", což mi připomíná „zastrašovací taktiku", kterou používají různá náboženství, aby nás přesvědčila o správnosti jejich pojetí Boha. Mám pocit, že zítřejší Bůh používá jiný prostředek zastrašování, nicméně je to stále zastrašování.

To je velice dobrý postřeh. Chápu, jak jsi k němu dospěl. Proto mi dovol opakovat, že všechno ve vesmíru je dokonalé. Nic není „špatné", neboť slovo „špatné" je relativní pojem založený na tom, čeho chceš dosáhnout.

Vesmír se nesnaží ničeho dosáhnout. Vesmír prostě je. A takový, jaký je, je dokonalý, protože nemá žádný program. Jestliže máš nějaký program, pak se v tvém světě, v tvé části vesmíru mohou dít věci, které bys rád změnil. Vesmír ti to dovolí. Dá ti k tomu potřebnou sílu, ale nikdy tě k tomu nebude nutit. Všechno závisí jen na tobě.

Jestliže se ti líbí dnešní život na této planetě, pak jej budeš chtít zachovat v nezměněné formě. To mám na mysli, když hovořím o záchraně světa. Když říkám, „zachraň svět", myslím tím „zachovej svět".

Co to znamená ?

Když jsem hovořil o „chybějícím poselství" jednoty Boha a Života, radil jsem vám, abyste to poselství nechali proniknout do hloubi svého bytí, aby se stalo součástí vašeho podvědomí a bezprostřední reakcí na každou životní situaci.

Chceš-li zachovat všechno takové, jaké to dnes je, nebo chceš-li to dokonce zlepšit, pak se musíš rozhodnout, že budeš sloužit všemu, co podporuje Život. To musí být tvou hlavní prioritou.

Vlastně se musíš rozhodnout ještě před tím, než učiníš vědomé rozhodnutí.

Nejsem si jistý, zda ti rozumím. Jak se mohu rozhodnout něco dělat, ještě než učiním vědomé rozhodnutí ?

Nesmíš se rozhodovat na vědomé úrovni. Musíš vycházet z jiné roviny tvorby.

Existují čtyři úrovně vědomi:

1. Podvědomá

2. Vědomá

3. Nadvědomá

4. Integrální

Ano. O tom jsi hovořil už v knize Přátelství s Bobem.

Správně.

Každý ví, co je podvědomí. Mohl hys mi ale vysvětlit, co to je nadvědomá úroveň a integrální úroveň vědomí ?

Lidské vědomí funguje na čtyřech úrovních zároveň.

Podvědomí řídí všechny tělesné funkce a kromě toho ukládá do paměti všechny události, prožitky a pocity, které člověk vnímá prostřednictvím těla a vědomé mysli.

Vědomá mysl shromažďuje informace v každém okamžiku přítomnosti. Analyzuje data z minulosti, činí okamžitá rozhodnuti, plánuje budoucí činnost a hodnotí všechny smyslové vjemy. Tímto způsobem produkuje vaše přítomné zážitky. Tyto zážitky můžete kdykoli změnit tím, že přejdete na vyšší úroveň vědomí.

Nadvědomá mysl má na starosti totální vědomí, spojení těla a mysli, spontánní tvorbu, intuitivní vnímání a projevy duše.

Integrální mysl má na starosti všechny uvedené funkce a kromě toho má za úkol integraci individualizovaného bytí s nediferencovaným bytím - to jest integraci individuální duše s Jedinou duší.

Na této úrovni mysli jste spojeni se mnou a se vším existujícím. Toto nelineární spojení eliminuje hranice a zachovává specifickou energetickou integritu.

Hm... mohl bys to opakovat ?

Na této úrovni jste totožní s Bohem, aniž zapomínáte, čím jste jako jedinci.

Aha !

Je to pravý opak procesu vaší podvědomé mysli, v němž se ztotožňujete se svým individuálním já, zatímco zapomínáte, čím opravdu jste.

Zkrátka a dobře, podvědomí neboli nejnižší úroveň mysli vás vzdaluje od Boha, zatímco integrální neboli nejvyšší úroveň mysli vás k Bohu přibližuje.

Tento proces přitahování a odpuzování je miniaturní verzí napětí, jež udržuje pohromadě celý vesmír.

Jsem si vědom díla obskurního ruského meteorologa Alexandra Friedmanna, který se dlouhé roky přel s Albertem Einsteinem o logických důsledcích Einsteinovy teorie relativity.

Friedmann tvrdil, že s pomocí Einsteinových rovnic lze dokázat existenci zvětšujícího se vesmíru, zmenšujícího se vesmíru a dokonce i „oscilujícího vesmíru, který se zvětšuje a zmenšuje, jakoby s vydechováním a nadechováním kosmického Stvořitele", jak to řekl Corey S. Powell ve své fascinující knize God in the Equation.

Vaši vědci se snaží vysvětlit tento proces už dlouhé roky. Ať už na úrovni univerzální kosmologie nebo na úrovni života jedince, tento proces je inherentní součástí veškerého Života.

Podvědomá mysl vykonává svou funkci tím, že ukládá všechna data přijatá od vědomé mysli, která jí umožňují odlišit sama sebe od Všeho existujícího.

Integrální mysl vykonává svou funkci tím, že ukládá všechna existující data, která jí umožňují nerozlišovat sama sebe od Všeho navzdory své individualizaci. Z toho důvodu je schopna vyprodukovat kdykoli ve všech lidech zážitek neoddělené oddělenosti neboli singulární duality.

Dělá to i v tomto okamžiku, zatímco ty, Neale, píšeš tato slova, která přicházejí ode mne skrze tebe, jako bychom byli jeden - jak tomu ve skutečnosti je.

Tohle jsi mi v knize Přátelství s Bohem nevysvětlil dost podrobně.

V té době jsi nebyl připraven to slyšet. Nejdřív sis musel vytvořit „přátelství s Bohem", abys mohl slyšet o skutečné povaze Nejvyšší reality. Ještě donedávna jsi žil ve strachu z Boha, nikoli v přátelském vztahu s Bohem. Tvůj strach ti znemožňoval pochopit, kým a čím Bůh skutečně je.

Jakmile sis vytvořil skutečné přátelství s Bohem, díky sedmi krokům vysvětleným v té knize, začal jsi důvěřovat tomu, co jsi o mně věděl. Dveře se najednou otevřely. Zbavil ses strachu z Boha. Tvá mysl se vyjasnila a tvá duše se osvobodila.

Cílem edice Hovorů s Bohem bylo postupné osvobození člověka od jeho omezených představ. To znamená povznesení člověka z podvědomé úrovně na úroveň integrální mysli. Tomuto procesu se říká zvyšování vědomí. Je to způsob, jakým lidé dosahují širšího vědomí života, hlubšího prožitku Já a bližšího spojení s univerzálním bytím.

Moje úžasná přítelkyně Jean Houstonová to popsala ve své fascinující knize Jump Time. Mimo jiné říká:

Když člověk začne rezonovat s univerzálním cílem, pozná to v srdci, cítí to v kostech. Uvědomí si velký vzestup, kosmické ano, náhlý výboj energie v prázdnotě. V takových okamžicích se projeví entelechie, tvůrčí semeno velikosti v každém z nás. (Zvýraznění jsem přidal já.)

Navzdory svým profesionálním úspěchům mnozí lidé nevědí, čím budou, až dospějí. Jen málokdo zná úplnou odpověď. Jakmile ji však najdeme, naše jméno se stane biblickým, neboť entelechie je matricí forem, rezonancí boží podstaty v člověku. Je to naše umocněné já, je to kosmická osobnost sladěná s lidskými možnostmi.

Není to elegantní, opravdu elegantní formulace ?

Je produktem elegantní mysli.

Ano, Jean Houstonová má takovou mysl.

Jakmile si vytvoříte „přátelství s Bohem", dovolíte mi stát se součástí vašeho života do takové míry, že vám je tato skutečnost naprosto jasná. Je vám to jasné z vlastní zkušenosti, nikoli jen intelektuálně. Rozšířené vědomí se stane součástí vašeho podvědomí, projeví se ve vašem nadvědomí a je vyjádřeno jako samotný Život ve vaší integrální mysli.

Jakmile dojde k této integraci, vaše vědomá rozhodnutí začnou stále více vyjadřovat vaši celistvost a nejvyšší realitu sjednocené inteligence a sjednoceného porozumění a sjednoceného vyjádření, jemuž se jazykem vašeho světa říká „Bůh" nebo „Život".

Až se vaše poznání a vědomí této sjednocené reality rozšíří - až si začnete uvědomovat, čím opravdu jste - budete vycházet z této úrovně ještě dřív, než začnete činit vědomá rozhodnutí. Začnete dávat přednost službě Životu před službou svému malému já, jež prožíváte jako svou lidskou totožnost.

Toto rozhodnutí není vědomé. Je kombinací podvědomého rozhodnutí, nadvědomého rozhodnutí a rozhodnutí vaší integrální mysli -to jest vašeho Velkého Já.

Začnete jednat „intuitivně".

Vnímáte signály z totality svého bytí a měníte je v činnost ještě dříve, než má vaše vědomá mysl možnost vyhodnotit všechny své informace a učinit promyšlené rozhodnutí.

Můžeš uvést nějaký příklad ?

Jistě.

Životu slouží například žena, která skočí do bazénu, aby zachránila tonoucí dítě, ačkoli sama neumí plavat. Životu slouží muž, který se vrhá do hořícího domu, aby zachránil druhé, aniž myslí na nebezpečí, jemuž se sám vystavuje.

Tato úroveň bytí a činnosti se projevuje mnoha dalšími způsoby. Způsoby, které nejsou sice tak dramatické, ale které přesto vyjadřují Božský impulz, jenž leží v jádru samotného Života, jenž se projevuje skrze vás.

Vím, o čem mluvíš, když užíváš dramatické ilustrace, ale uveď nějaký příklad méně dramatického jednání.

Muž si dá do úst cigaretu a chce ji zapálit. Už to v životě udělal tisíckrát. Je to návyk. Ale tohoto dne, v tomto okamžiku se něco stane. Možná právě přečetl tuto knihu. Možná slyšel tento rozhovor. Na tom nezáleží. V tomto okamžiku o ničem nepřemýšlí. Jedná impulzivně. Božský impulz v jeho nitru se rozhodl, že bude sloužit samotnému Životu, než poslouží Malému já. Muž odloží nezapálenou cigaretu, aniž o tom přemýšlí. Položí sirky. Najednou si uvědomí, že už nikdy nebude kouřit. Je mu to jasné, aniž o tom přemýšlí. Prosté to ví. Jeho dlouhý boj s kouřením skončil.

Žena vstane uprostřed noci z postele. Slyšela pláč svého dítěte. Je unavená. Byl to dlouhý den a teď bude ještě delší. Žena na to však nemyslí. Nemyslí na nic. Jde láskyplně k dítěti. Je matkou a na světě není nic krásnějšího. Jedná na základě božského impulzu. Žena JE boží podstatou, která impulzivně vyjadřuje sama sebe. Usmívá se na dítě, ale její úsměv nepřichází z její mysli. Přichází přímo z nebe.

Tomu se říká sloužit Životu prostřednictvím všeho v Životě - ještě před tím, než o tom začneme přemýšlet. Tohle je něco, co děláme, když nemyslíme, když nejsme uvězněni ve své mysli, když vycházíme z vyšší úrovně vědomí.

Jedině službou na této úrovni můžeme zachovat Život v jeho současné formě.

A to je cílem Nové duchovnosti.

Senza !

Ano, „senza". Tohle je nová forma duchovnosti, která chápe samotný Život jako nejvyšší hodnotu. Tohle je forma duchovnosti, která od vás vyžaduje, abyste otevřeli svou mysl nejvyšším úrovním vědomí, abyste si uvědomili, co už víte na podvědomé, nadvědomé a integrální úrovni.

Když rozšíříte své vědomí tímto způsobem, otevřete se všem centrům poznání ve svém nitru.

Ale jak se to dělá ?  Jak se mohu „otevřít nejvyšší úrovni vědomí ve svém nitru" ?

Právě to učí Nová duchovnost. Je to vysvětleno v mých knihách a v mnoha programech, jež nabízí mnoho učitelů. Je to proces, který trvá celý život - a který lze dovršit v jediné minutě. Je to proces, který nikdy nekončí, neboť úrovně vědomí jdou stále výš. I kdybyste dosáhli nejvyšší úrovně vědomí, tato úroveň by okamžitě vytvořila ještě vyšší úroveň. Když si uvědomíte, že nikdy nemůžete „dojít na konec", můžete se rozhodnout, že začnete znovu od začátku, jen pro radost a zábavu !

„Začínat znovu" je zábava ?  Vidím, že máš jinou představu o zábavě než já.

ŽIVOT je zábava !  SÁM Život je zábava !  Tvoření je zábava. Tvorba je podstatou života. Tvoření je prvotní akt, první cíl. Nemůžete však nic vytvořit, pokud víte, že všechno už bylo stvořeno !  Začínat znovu JE zábava, protože, když začnete znovu, zapomenete, že všechno už bylo stvořeno, a začnete to vytvářet znovu, jako by to neexistovalo.

Tak dobře, když říkáš, že to bude zábava, tak já ti věřím. Ale teď jsem uprostřed tohoto cyklu a chci rozšířit své vědomí a „otevřít se všem centrům poznání ve svém nitru". Jak to mám udělat ?  Ještě jsi mi neřekl, jak mám rozšířit své vědomí.

Jak už jsem řekl, úplná odpověď by naplnila - ve skutečnosti už naplnila - mnoho knih. Na konci tohoto rozhovoru si můžeš udělat seznam.

Seznam ?

Ano. Bude obsahovat jen některé z mnoha zdrojů, z nichž lidstvo může získat informace. Ale nechci, abys teď hledal jiné zdroje než tento dialog, protože vím, že by pro tebe bylo otravné, kdybys měl skončit tento dialog a kdybys měl hledat odpověď někde jinde.

Děkuji ti. To by bylo opravdu otravné.

Takže ti dám stručnou odpověď hned teď, ale musím tě upozornit, že o tomto námětu lze říci mnohem víc a na mnohem hlubší úrovni. A ty mi musíš slíbit, že pokud máš opravdový zájem, později si vyhledáš další zdroje ve vašem světě, z nichž se dovíš podrobnější informace.

Tak dobře.

Nejsnazší způsob, jak můžete rozšířit své vědomí, je uvědomit si skutečnost, že máte „vědomí".

Mít vědomí je něco, co si musíte začít uvědomovat. Tomu se říká sebevědomí, a rozvinout je není příliš obtížné.

Až se příště podíváš do zrcadla, medituj o tom, koho tam vidíš.

Koho vidím ?

Dívej se do zrcadla a třikrát po deseti vteřinách opakuj slovo „Kdo ?“ Můžeš to dělat v duchu nebo nahlas. V každém případě se dívej přímo do svých očí, zhluboka se nadechni a třikrát jedním dechem řekni... Kdo ?

Otázka, kterou si kladeš, zní: „Kdo to je ?  Kdo to tu přede mnou stojí ?  Kdo je tato bytost, kterou považuji za sebe samého ?  Kdo ?“

Jestliže to uděláš stokrát během příštích třiceti dnů, začneš si uvědomovat své já. Možná plně nepochopíš, kdo jsi, ale začneš si uvědomovat, že JSI. Jinými slovy, začneš být sebevědomý.

Jakmile si uvědomíš, že máš vědomí - to jest část svého já, která je větší než jsi ty, která se může oddělit od tvého malého já - jsi na dobré cestě odhalit pravdu svého bytí a dosáhnout osvícení.

Brzy pochopíš, že osvícení dosáhneš jedině tehdy, když je nehledáš. Člověk se nestane osvíceným jen proto, že si to přeje. Člověk se stává osvíceným, protože osvícený je. Jinými slovy, osvícený už jsi, a teď si to musíš jen uvědomit.

Hovoříme tu o vědomí. A teď ti prozradím jedno velké tajemství. Nemůžeš si uvědomit nic ve svém nitru, pokud to nevidíš ve vnějším světě; a nemůžeš si uvědomit nic ve vnějším světě, pokud to nevidíš ve svém nitru.

To je úžasné. Zádrhel číslo 22.

Ne. Oboje je možné zároveň, a tak je tomu vždycky.

Když jsi otevřený okolnímu světu, když se v něm pohybuješ, uvědomuj si všechno kolem sebe. Dívej se na všechno tak, jak ses ještě nikdy na nic nedíval. Udělej z každého okamžiku meditaci. Vnímej trhliny v chodníku, listy na stromech, okvětní lístky květin, jednotlivé tváře lidí v davu. Snaž se je všechny vidět jako sebe.

Snaž se vidět v okolním světě sám sebe. Neptej se, jak ses tam dostal, co tam děláš a jak je možné, že tam jsi. Prostě se snaž vidět své já. Říkej si: „Díky Bohu jsem tady.“

„Tak tohle jsem já, vandrák bez peněz. Tak tohle jsem já, ta květina v poli. Tak tohle jsem já, ten panovačný manžel. Tak tohle jsem já, ten diktátor, který utlačuje můj lid. Tak tohle jsem já, to stéblo trávy.“

Snaž se vidět sám sebe všude. A když se vidíš, usmívej se, protože víš, že tu jsi a že všechno, co vidíš kolem sebe, je ve tvém nitru.

A pak každý den prožívej nějaký čas ve svém vnitřním světě. Jakmile vstoupíš do svého vnitřního světa, zapomeň na vnější svět a zbav se všech myšlenek. Úplně vyprázdni svou mysl. Zhluboka dýchej a uvědomuj si zvuk svého dechu. Učiň ze svého dechu svou mantru - zvuk, který tě zavede do tvého nitra.

Nyní soustřeď svou pozornost na bod uprostřed svého čela, přímo nad očima. „Dívej" se tam svým vnitřním zrakem. Upřeně se dívej do toho tmavého prostoru nicoty, dokud něco „neuvidíš". Nepřestávej si uvědomovat svůj dech a dívej se na to, co vidíš. Dívej se hluboko. Nic nepřidávej, jen čekej, dokud se tvému vědomí neukáže něco, co tam už je.

Něco se ti najednou zjeví. Může to vypadat jako tančící modrý plamen. Nejen že jej uvidíš, ale budeš jej také cítit. Ten pocit naplní tvé tělo. Budeš tomu říkat Láska. Možná se rozpláčeš. Nebraň se tomu. A... řekni ahoj své duši.

Je to opravdu tak snadné ?

Ano, je. Každý z vás je toho schopen. Ale jen málokdo to zkusil. Říkáte, že nevíte, jak to dělat. Teď jsem vám vysvětlil jednoduchý postup. Používejte jej, a začnete si uvědomovat, že si uvědomujete. Začnete si uvědomovat své vědomí.

Nyní vezmi tuto vizi a tento pocit Já, který jsi prožil ve svém vnitřním světě, a přenes je do vnějšího světa. Brzy se zamiluješ do každého a do všeho. Doslova obrátíš svůj svět naruby.

Nemohu tomu uvěřit. Ještě nikdy mi to nikdo nevysvětlil tak jednoduše. A co se mi stane potom ?

Získáš přístup ke všemu, co víš, a ke všemu, čím jsi. To rozšíří tvé možnosti pro činnost. Poskytne ti to nové příležitosti. Budeš přemýšlet o věcech, o kterých si nikdy nepřemýšlel, budeš říkat věci, které jsi nikdy neříkal, budeš dělat věci, které jsi nikdy nedělal. Uvědomíš si, že „žiješ v tomto světě, ale že z něj nepocházíš".

Všechno ve tvé realitě se změní a všechno se změní v realitě, kterou vytváříš. Takže nakonec změníš svůj svět. Část světa, které se dotkneš, už nikdy nebude stejná, změní se i celý svět, neboť tvůj vliv přesahuje všechno, co si představuješ.

Jako mávání motýlích křídel v San Francisku ovlivňuje klima v Singapuru.

Přesně tak.

To se děje i v tomto okamžiku. Svět ovlivňuješ v každém okamžiku. Ovlivňuješ jej vším, co si myslíš, co říkáš, co děláš. Jenže v tomto okamžiku to většina z vás dělá nevědomě.

Nová duchovnost vás to naučí dělat vědomě. Nová duchovnost je výzvou k rozšíření vědomí, výzvou k vědomému tvoření. Nová duchovnost je další krok v procesu evoluce.

Tohle vyvolá revoluci na celé vaší planetě. Bude to nenásilná revoluce, což je vždycky ta nejrevolučnější revoluce. Bude to evoluční revoluce.

Takže to není nutně „revolta" proti něčemu, je to spíš změna či růst.

Revoluce je „obrat". Je to opsání celého kruhu. A právě to dělá teď Život, který se projevuje skrze lidstvo. Pohybujete se v kruhu, od plnosti poznání k prázdnotě zapomnění, od prázdnoty zapomnění k plnosti poznání. Od jednoty k oddělenosti, od oddělenosti k jednotě. Od totálního vědomí k nevědomí, od nevědomí k totálnímu vědomí. Tento pohyb je součástí nekonečného cyklu Života. Je to přicházení a odcházení, vnikání a zanikání, bytí a nebytí, je to žití a umírání.

Je to popsáno ve vašich filozofiích, odhaleno ve vašich náboženstvích a vyjádřeno ve vaší kulturní historii. Najdete to ve vašich básních a písních, ve vašich tancích a obřadech všeho druhu. Je to ve vašich myslích, srdcích a duších.

Je to pravda veškeré pravdy, moudrost veškeré moudrosti, povaha všeho existujícího, zázrak Života.

JE to Život, který se projevuje JAKO Život a SKRZE Život. Život je cyklický, kruhový proces, který zahrnuje všechno, protože JE VŠÍM.

K této revoluci dojde bez ohledu na to, zda se jí lidstvo zúčastní nebo ne. Tento cyklický proces nepotřebuje účast lidstva, ale bez lidstva nebude mít žádný smysl. Neboť aktivita vědomí bez aktivity hmotnosti je jako jin bez jang. Taková aktivita je prázdná a nesmyslná.

Proto Bůh stvořil lidstvo a proto lidstvo stvořilo Boha - a až to pochopíte, budete chápat všechno.

To je... dost velké sousto. Myslím... že to je víc, než mohu najednou spolknout. Budu si to muset přečíst ještě jednou, abych viděl, co z toho dostanu. Tenhle rozhovor je rychlejší, než jsem očekával. Přivádí mě na myšlenky, o kterých jsem nikdy nepřemýšlel.

Ptal ses mě na zítřejšího Boha, a ten nebude mít nic společného se včerejší realitou. Ale přesto tu nebude nic, co byste nemohli pochopit, čemu byste nemohli porozumět. Budete však muset otevřít svou mysl.

Jak se to dělá ?  To je psychologický trik, který neumím „udělat" na požádáni.

To není žádný psychologický trik, je to psychologický proces. Je to něco, co můžeš udělat s pomocí svého těla.

Mohu získat otevřenou mysl prostřednictvím něčeho, co udělám se svým tělem ?

Ano. Tělo a mysl jsou vzájemně propojené. Nejsou od sebe oddělené.

Tvůj mozek je součástí tvého těla. Tvoje mysl není tvůj mozek, ale můžeš ji otevřít s pomocí mozku.

To vám říká každé duchovní učení, každé to říká svým vlastním způsobem. Prohlašují to duchovní mistři všech tradic.

A co mám dělat ?

Prostě vdechuj Život, který je všude kolem tebe. Dýchej zhluboka, v přirozeném rytmu Života. Můžeš to dělat vleže nebo vsedě.

To jsem už slyšel. Říká se tomu „dechové cvičení".

Ano. Při nadechování vnímej, jak do tebe proudí životní energie. Po chvíli hlubokého dýchání si představuj, jak ti tato energie vstupuje do temene hlavy. Pozoruj vnitřním zrakem, jak proudí celým tvým tělem. Při vydechování si představuj, jak odchází z těla chodidly. Několikrát cvik opakuj. Sleduj své tělo.

Nyní si představuj, jak ti tato energie naplňuje mozek. Vnímej, jak kyslík posiluje tvé mozkové buňky. Představuj si, jak se buňky rozšiřují. Dělej to po dobu několika minut.

Po tomto cvičení se ti může trochu zatočit hlava. Neměj strach. Může se ti zatočit, protože je lehká. Poslal jsi do mozku zlaté světlo životní energie. Udělal jsi to úmyslně. Osvěžuje ti to mozkové buňky. Můžeš mít pocit osvícení. S tímto pocitem může přijít zesílené vědomí Života a všeho kolem tebe. Otevřel jsi svou mysl a vystavil jsi ji mírnému vánku rozšířeného vědomí.

Teď se můžeš vrátit ke knize a znovu si přečíst, co jsi se právě dozvěděl.

Zkusím to. Položím knihu a zkusím to teď hned.

Udělej to, prosím tě. A dělej to každý den. Možná zjistíš, že hluboké dýchání v meditativním stavu nejen rozšiřuje tvé vědomí, ale také posiluje tvé tělesné zdraví.

Toto dechové cvičení dělej každý den ráno, než začneš jinou činnost. Brzy se ti to stane návykem. Budeš tak sloužit Životu. Neboť dýchání je proces, při kterém do tebe vstupuje životní energie, proudí skrze tebe a pak se opět vrací k Životu.

Vím, že už chápeš, jak proudění životní energie všemi životními formami udržuje při životě všechny životní formy na vaší planetě.

Ano. Vím, že kyslík, který dýchám, je produkován rostlinami, jež vdechují oxid uhličitý, který já vydechuji, a že jej mění opět v kyslík, který vdechuji. Je to kruhový systém vzájemné závislosti.

To je základní poznatek, ale je vcelku správný. A nikdo vám nemusí říkat, abyste dýchali. Děláte to automaticky, protože to slouží Životu. Děláte to v každém okamžiku. Než začnete sloužit svému malému já, sloužíte tomuto Velkému Já, které je samotným Životem, jejž vyjadřujete skrze sebe samého. V tomto nekonečném koloběhu, jehož jste součástí, slouží Život Životu. Tím, že sloužíte tomuto cyklu přede vším ostatním, sloužíte Životu - čímž jej zachováváte.

Bože, teď mi to došlo. Právě mi došlo, co se mi tu snažíš celou tu dobu vysvětlit. Konečně jsem pochopil celý obraz !  Tento cyklus JE součástí širšího procesu, kterému říkáme evoluce. Teď to vidím. Dokonce i dýchání - něco tak jednoduchého a instinktivního jako dýchání - slouží celému cyklu Života.

Ano, začínáš vidět větší část celkového obrazu. Čím větší část vidíš, tím hlouběji pronikáš do tajemství vesmíru.

Zpočátku sis uvědomoval jen své malé já. Teď si začínáš uvědomovat své Velké Já. To je další krok pro tebe a pro celé lidstvo - které se může nechat vést lidmi, jako jsi ty a jako je každý, kdo celý proces chápe jako kolektivní úsilí lidstva.

Už ten proces chápu. Právě jsem si vzpomněl, co řekl Duane Elgin ve své úžasné knize Awakening Earth. Elgin říká, že našim nejvzdálenějším předkům trvalo přibližně dva a půl milionu let, než se dostali od prvních záblesků „sebepoznání" k „reflexivnímu vědomí" - to jest k vědomí, které si uvědomuje samo sebe.

Relativně modernímu člověku pak trvalo 30 tisíc let, než prošel lovecko-sběračskou fází svého vývoje, a dalších 5 tisíc let, než ukončil fázi zemědělské civilizace. Mnoho národů však prošlo stadiem průmyslové civilizace během pouhých tří set let.

Elgin považuje současnou dobu za „jedinečný bod v lidské historii", neboť opouštíme stadium sebevědomí a směřujeme k tomu, co on nazývá „sjednocujícím vědomím" a co Richard M. Bucke nazývá „kosmickým vědomím".

Mnozí učitelé, spisovatelé a myslitelé jak staří, tak moderní chápou povahu věcí. Vaši mystici a světci už dávno hovořili o jednotě Života neboli o tom, čemu já říkám „sjednocená realita".

Ano. Fyzik John Hagelin je jedním z mnoha moderních vědců a myslitelů, kteří navrhují Teorii všeho, která zahrnuje myšlenku, že veškerý Život je sjednocený celek - integrální systém, jejž nelze úplně rozdělit na jednotlivé části. Nejnovější objevy v oboru jaderné fyziky vedou k obnovení podobných spekulací.

(Doktor Hagelin to však nepovažuje za spekulace. Ve svých přednáškách na celém světě tvrdí, že moderní věda dnes potvrdila, že Život je celek, že člověk je totožný se vším a že jsme všichni vzájemně spojeni v tomto sjednoceném poli neuvěřitelné komplexnosti.)

Ve své knize The Mind of God: Science and the Search for Ultimate Meaning, Paul Davies píše: „Dokonce i myšlenkový proces zahrnuje pohyb elektronů v našem mozku. Tento pohyb, byť nepatrný, ovlivňuje všechny ostatní atomy a elektrony ve vesmíru.“

To je ono sjednocené pole nebo sjednocená realita, o které tu mluvím. Je to původní, přirozená forma projevu Života.

Lidstvo má dnes příležitost zachovat život v jeho současné formě tím, že jej zachová v jeho původní formě. To znamená ve formě, v níž vám byl dán předtím, než jste jej začali měnit.

Měníte formu, kterou se Život projevuje na vaší planetě. Život se už neprojevuje ve své původní formě. Přesto však můžete původní formu zachovat a dokonce ji můžete vylepšit, jestliže budete sloužit Životu v jeho původní formě.

Abyste to mohli udělat, musíte vědět, čím opravdu jste a musíte tomu sloužit.

Tohle učí Nová duchovnost. Tohle říká.

Takže musíme sloužit především své nejvyšší představě o tom, čím jsme, což je sám Život, vyjádřený jedinečným způsobem. Jedině tak lze zachovat život v jeho původní formě.

Přesně tak !  Konečně jsi to pochopil. Přesně to mám na mysli, když mluvím o záchraně světa.

Teď vidím ten problém, a příležitost.

Je to velká příležitost. Je to příležitost, jaká se člověku naskytne jednou za život. Tím, že zachováte Život, můžete zachránit svět, který jste si vytvořili.

Všechno, co děláte, musíte dělat s cílem zachovat Život. To musí být vaší první myšlenkou - vlastně první myšlenkou před vaší první myšlenkou.

Tuto myšlenku před první myšlenkou někteří z vás nazývají „instinktem". Uložil jsem jej do buněčné paměti každé živé bytosti. Instinkt je vrozený. Ale řeknu ti něco, co většina lidí neví. Můžete změnit způsob, jak instinkt vyjadřujete.

Mnozí lidé si myslí, že nad svou „instinktivní reakcí" nemají žádnou kontrolu. U bytostí s vyšším vědomím však „instinktivní reakce" není „automatickou reakcí". Je to reakce, o které je vědomá bytost přesvědčena, že slouží jejím nejlepším instinktům. A takovou reakci lze vypěstovat a ovládat. Bytosti s vyšším vědomím to dělají, a právě to je charakterizuje jako bytosti s vyšším vědomím.

Nová duchovnost vám přinese nové pochopení „nejlepších instinktů", jež jsou dary Života Životu.

Vaše chápání zítřejšího Boha bude založeno na tomto daru a bude jeho vyjádřením.

(5)

ZMĚNA BOŽÍHO JMÉNA

Zdá se, že často užíváš slova „Život". A v minulých rozhovorech jsi říkal, že toto slovo je zaměnitelné se slovem „Bůh". Chceš, aby to lidstvo konečně pochopilo ?  Nebude od nás zítřejší Bůh vyžadovat, abychom věřili v „Život" a nikoli v Boha v konvenčním slova smyslu ?

Věříte-li v Život, věříte v Boha, ať už to říkáte nebo ne. Zítřejšímu Bohu bude lhostejné, zda jste ateisté nebo agnostici nebo cokoli jiného.

Ani dnes na tom nezáleží, ale zítra si to uvědomíte všichni. Zítra to pochopí každý. A to bude dobré, protože to odstraní většinu konfliktů, které vznikají kvůli tomu, že každý z vás věří v jiného Boha.

Dosud jste se nedokázali dohodnout, když jste užívali slova jako Bůh, Alláh, Jehova, Branman a mnoho dalších slov, kterými jste označovali Esenci a Bytí. Doporučuji vám, abyste si vybrali nové slovo, na jehož smyslu se můžete všichni shodnout. Jakmile tímto slovem nahradíte slovo „Bůh", všechno vám začne připadat jednoduché a jasné.

A tím slovem je slovo „Život" ?

Ano. Slovo „Život" je nejblíž tomu, co chcete vyjádřit, když užíváte slova jako Bůh, Alláh, Brahman, Višnu nebo Šiva, slova, o kterých si myslíte, že vyjadřují Boží podstatu nejlépe.

Zkrátka a dobře, ŽIVOT je Boží podstata.

Život JE. Život je to, co JE. Život nemá žádnou formu, žádný tvar, žádné pohlaví. Nemá žádnou barvu, žádnou vůni, žádnou velikost. Život má všechny tvary, všechny formy, všechny barvy, vůně a velikosti. Život je mužského i ženského pohlaví a zároveň je bezpohlavní.

Život je všechno a Život je nicota, ze které všechno pochází.

Všechno, co Život produkuje, je samotný Život. Všechno, co vidíte kolem sebe, je Život. Život je všechno. Život proudí a prostupuje vším. VY jste Život. A Život vyjadřuje sám sebe skrze vás.

Každý člověk je Život Neexistuje žádná živá bytost, která by nebyla vyjádřením Života. I lidé, jež považujete za nejhorší, jsou vyjádřením Života

Žádné z těchto tvrzení ti nepřipadá sporné. Jen málokdo by s nimi nesouhlasil. Jejich pravdivost se na první pohled zdá být zjevná.

A teď udělej malý pokus. Zahraj si malou hru. Nahraď slovo „Život" slovem „Bůh", a uvidíš, co se stane. Tvá mysl začne šílet. Opakuj přesně to, co jsem právě řekl, ale místo slova „Život" užívej slova „Bůh" a všimni si, co s tím tvá mysl udělá.

Zkus to. Dej ty věty do uvozovek, protože budou přesnou citací toho, co jsem řekl, pouze s tím rozdílem, že slovo „Život" bude nahrazeno slovem „Bůh".

Tak dohře...

„Bůh JE. Bůh je to, co JE. Bůh nemá žádnou formu, žádný tvar. žádné pohlaví. Bůh nemá žádnou barvu, žádnou vůni. žádnou velikost. Bůh má VŠECHNY tvary, všechny formy, všechny barvy, vůně a velikosti. Bůh je mužského i ženského pohlaví a zároveň je bezpohlavní.

Bůh je Všechno a Bůh je nicota, ze které všechno pochází. Všechno, co Bůh produkuje, je samotný Bůh. Všechno, co vidíte kolem sebe, je Bůh. Bůh je všechno. Bůh proudí a prostupuje vším. VY jste Bůh. A Bůh vyjadřuje sám sebe skrze vás.

Každý člověk je Bůh. Neexistuje žádná živá bytost, která by nebyla vyjádřením Boha. I lidé, které považujete za nejhorší, jsou vyjádřením Boha.“

Bylo to snadné říci a přijmout ?

Pro mě ano, ale pro někoho jiného to snadné být nemusí.

Ano, pro některé lidi by bylo téměř nemožné s těmi slovy souhlasit.

Ano. Někteří lidé by považovali první tvrzení za naprosto rozumné, zatímco druhé by jim připadalo jako blasfemie.

To proto, že někteří z vás si myslí, že Bůh NENÍ Život. Tito lidé si myslí, že Bůh stojí mimo Život, že jej sice tvoří, ale že jím není.

Ale já ti řeknu tohle:

Slova „Život" a „Bůh" jsou zaměnitelná. Jakmile si to uvědomíte, pochopíte základní myšlenku Nové duchovnosti a získáte téměř automatický naváděcí systém, jenž vám umožní žít v podle principů Nové duchovnosti, která může změnit váš kolektivní život na této planetě.

Je velmi obtížné přijmout Boha, který nám říká, že v Boha nemusíme věřit. Jsem zvyklý na náročného Boha, který mi říká nejen to, že v něho musím věřit, ale také mi říká, co přesně si o něm musím myslit, proč v něho musím věřit a jak v něho musím věřit.

Ty si myslíš, že Životu záleží na tom, zda v něj věříš ?  Život s tebou nezachází podle toho, co si o něm myslíš.

Život prostě je a tvá víra či nevíra na tom nic nezmění.

Život tě „nepotrestá", když v něj nebudeš věřit, a „neodmění" tě, když v něj věřit budeš.

Život objektivně neprodukuje ani trest, ani odměnu. Život je proces.

Ale jsou-li slova „Bůh" a „Život" vzájemně zaměnitelná, pak to znamená, že Bůh je proces.

Ano, naprosto správně.

Bůh je proces ?

Ano.

To je úplně nová definice.

Zítřejší Bůh bude jiný v mnoha ohledech.

Myslíš, že ho lidé budou schopni přijmout ?

Možná ne dnes. Ale zítra ano. V blízké budoucnosti ano.

Jaký proces je Bůh ?

Život.

Aha, vracíme se na začátek kruhu.

Ano.

A v tom je pátý důležitý rozdíl mezi včerejším Bohem a zítřejším Bohem:

♥   5. Zítřejší Bůh není Nadpřirozená bytost, nýbrž neobyčejný proces, jemuž se říká Život

To není zanedbatelná změna v našich teologických konstrukcích. Pro některé lidi je to zásadní změna. Pro jiné to je blasfemie.

Nicméně tato změna vašeho pojetí Boha může zachránit svět. Může zachovat váš způsob života.

V minulosti si většina lidí myslila, že Bůh je nějaká Nadpřirozená bytost. To jim umožňovalo představovat si Boha jako osobu. Jinými slovy, jako větší verzi sebe samých.

Proto jste si vytvořili Boha podle svého vlastního obrazu - což je pravý opak toho, co podle vašeho názoru udělal Bůh.

Mnozí lidé říkají, že Bůh řekl světu, že on stvořil lidi podle svého obrazu. A jestliže věříte, že Bůh je prostě větší, vznešenější a mocnější verzí člověka, pak vám nepřipadá divné, že jste takoví, jací jste - ať už jste jakkoli nedokonalí.

Ale když vám teď řeknu, že Bůh není Nadpřirozená bytost, nýbrž proces, jemuž se říká Život, vaše teologické představy se zhroutí. Najednou je podle obrazu Boha stvořeno všechno, nejen lidstvo. To mění váš vztah ke všemu. Teď je všechno jednou věcí, a ta se nazývá Bůh.

To ovšem není nová myšlenka. To není „Nová myšlenka" nebo „Nový věk". Mnozí vědci a filozofové to říkají už dlouhá staletí. Ve skutečnosti je to křižovatka, kde se setkávají věda, filozofie a náboženství. Každý z těchto oborů pak může pokračovat svou individuální cestou, ale když zapomene nebo ignoruje skutečnost, že se na této křižovatce setkaly, dělá to na vlastní nebezpečí.

Nová duchovnost tuto křižovatku neignoruje, ale stojí uprostřed.

Není pochyb, že kdyby lidstvo přijalo Novou duchovnost, svět by se změnil. Nová duchovnost by jej zachránila před zničením.

Neboť lidé by přestali dělat zemi a jeden druhému to, co dělají dnes, kdyby si uvědomili, ze to dělají sami sobě.

Přesně tak. Nedovolil by jim to pud sebezáchovy. Váš buněčný kód - pud sebezáchovy - by vám v tom zabránil. Instinktivně byste to přestali dělat.

Nikdy byste neudělali svému vlastnímu tělu to, co bezmyšlenkovitě děláte druhým. Nikdy byste nezacházeli se svými vlastními city tak, jak zacházíte s city druhých. Nikdy byste neudělali své vlastní rodině nebo své vlastní zemi to, co děláte cizím rodinám a zemím.

Jediným ospravedlněním vašeho chování je vaše víra, že jsou od vás oddělené. Abyste tuto oddělenost zdůraznili, tvrdíte, že druzí jsou odděleni také od Boha. Pouze VY jste spojeni s Bohem, pouze VY jste Bohem vyvolení, pouze VY dodržujete Boží plán spásy.

Skutečnost, že vaše pochopení Božího plánu vede k zabíjení lidí, vás nijak nezajímá. Druzí umírají buď proto, že si to zasluhují („Smrt bezvěrcům !“), nebo proto, že nevyznávají jediného a pravého Boha - který je od nich odloučen, . neboť je spojen pouze s VÁMI prostřednictvím jakési zvláštní dohody nebo zjevení.

Tak jste si vytvořili svou kulturní historii kolem vašeho včerejšího Boha - a proto je včerejší Bůh jednou z hlavních příčin vaší zkázy.

O, můj Bože, to neříkej. Příčinou naší zkázy je Satan. Neříkej, že příčinou je Bůh. To je apostaze !

Když říkám včerejší Bůh, myslím tím vaše včerejší představy o Bohu. Právě tyto představy jsou příčinou vaší zkázy, protože vás nevedou tam, kam říkáte, že se chcete dostat. Nepřinesly vám mír, harmonii ani štěstí. Nepřinesly zlatý věk osvícení. Přinesly slzy, hněv, násilí, krveprolití a destrukci na celém světě.

To způsobily vaše představy o Bohu, nikoli ona sama. Bůh sám by nic takového neudělal. Toho jsou schopni jen lidé.

A zítřejší Bůh to změní ?

Nové představy o Bohu, které přijmete v budoucnosti, všechno ovlivní velice pozitivně.

Takže to není jen malá změna v našem pojetí Boha. Je to zásadní změna, která dramaticky změní naši kulturní historii. Změní to, co jeden druhému říkáme o životě.

Nejsem si jistý, zda je na takovou změnu lidstvo připraveno. Lidé mají komplikovaný vztah ke změnám. Lidé nemají změny příliš rádi.

Proto jste vždycky měli komplikované vztahy k Bohu.

(6)

NOVÁ DEFINICE BOŽÍ POVAHY

Náš komplikovaný vztah ke změnám způsobil naše komplikované vztahy k Bohu ?

Ano.

Jak to ?  Proč ?

Protože existuje další slovo, které je zaměnitelné se slovem „Bůh", a to slovo je „změna".

Copak tohle nikdy neskončí, tohle ustavičné znovu definování Boha ?

My Boha nedefinujeme znovu, my ho poprvé definujeme plně.

Aha.

Rozšiřujeme definici Boha tak, aby obsáhla jemné rozdíly, které vám umožní lépe pochopit jeho povahu. Takže uvidíte Boha na více místech, což odstraní váš pocit oddělenosti a odcizení a umožní vám pochopit hlubokou jednotu s Bohem.

Přesně to dnes potřebujeme !

Žádná „potřeba" neexistuje. Potřeba je jen iluze. Ale vzhledem k tomu, kam říkáte, že se chcete dostat, rozšíření vaší definice Boha bude užitečné.

Už jsem řekl, že Bůh je to, co je neustále přítomné a co se mění v každém okamžiku, takže Boha můžete chápat v každém okamžiku, přijímat v každém okamžiku a vyjadřovat v každém okamžiku.

Řekl jsem také, že slova „Bůh" a „Život" jsou zaměnitelná. A teď vám chci říci, že Život je proces Změny. Proto je slovo „Bůh" synonymem slova „změna".

Takže tohle je další změna vašeho pojetí Boha. Včerejší Bůh byl něčím, co se nikdy nemění. Byl dokonce nazýván nehybnou hybnou silou. A v tom je šestý důležitý rozdíl mezi včerejším Bohem a zítřejším Bohem.

♥   6. Zítřejší Bůh se neustále mění.

Ty opravdu chceš, abychom odhodili celé paradigma -abychom odhodili všechno, co jsme si kdy o Bohu myslili ?

Nechci, abyste to „odhodili", chci, abyste svou představu rozšířili. Je na čase, abyste rozšířili své vědomí.

Vaše představa o Bohu, jako o něčem, co se nikdy nemění, byla v jistém smyslu správná. Nebyla však úplná. Nechápali jste, že to jediné, co se na Bohu nemění, je skutečnost, že Bůh se neustále mění; že právě tohle může být konstantou.

A tak tomu je.

Bůh se neustále rozšiřuje. Proces rozšiřování nikdy nekončí. Tak Život funguje, tak se Život přizpůsobuje, tak Život zachovává sám sebe. Tomuto procesu jste říkali evoluce.

Nerad ti to říkám, ale některé věci se nikdy nemění.

Nic se „nikdy nemění".

Nic ?

Nic.

Zdá se, že některé věci se nemění.

Jmenuj jednu.

Tak moment, o tom jsme už mluvili. Hovořil jsi o tom v jednom z našich předešlých rozhovorů; jako příklad jsi uvedl kámen.

Ano, ale je dobré se k tomu vrátit. Opakovaná moudrost přináší hlubší porozumění.

A kromě toho ne každý četl transkripce našich předešlých rozhovorů.

Tak dobře, zůstaneme u příkladu s kamenem. Promluvíme si o kamenech v mé zahradě. Jsou tam už roky a ještě nikdy se nezměnily. Jsou to nehybné předměty; které se nikdy nemění.

To není pravda. Kameny se pohybují. Kameny se mění. Jsou v neustálém pohybu. Pod silným mikroskopem bys to viděl. Viděl bys částice pohybující se neuvěřitelnou rychlostí. To je jejich historie. To je historie kamene.

Veškerý život je energie v pohybu. Nic není v klidu. Nic. Ani jediný předmět ve vesmíru není statický. Všechno je v pohybu. A pohyb je změna.

Copak se některé věci nemohou pohybovat a přesto zůstat stejné ?  Kameny v mé zahradě vypadají stejné jako před deseti lety. Jako před dvaceti lety Jako před sto lety.

Ne všechna energie ve vesmíru vibruje stejnou rychlostí - nebo na stejné úrovni vědomí.

Energie, která si je totálně vědoma sama sebe, se pohybuje rychleji. Energie, která si není totálně vědoma sama sebe, se pohybuje velmi pomalu a produkuje stále stejnou strukturu, která se mění během velice dlouhé doby.

Proto kámen vypadá, jako by byl stále stejný, zatímco můj vzhled se mění rok od roku.

Rok od roku ?  Spíš měsíc od měsíce. Vlastně den ode dne, ačkoli tyto změny jsou nepatrné.

Energetické systémy, které vibrují pomaleji, jsou stabilnější a spolehlivější. Tak je tomu proto, že „produkují stále stejnou strukturu, která se mění během velice dlouhé doby".

Takovým způsobem se pohybuje například vesmír. Mléčná dráha se pohybuje stejným způsobem už miliardy let a můžete se spolehnout, že se tak bude pohybovat další miliardy let.

To vše závisí na úrovni sebevědomí.

Chceš říci, že kámen si uvědomuje sám sebe ?

Všechno je sebevědomé, ale úrovně sebevědomí se liší. Vysoce sebevědomá energie se vždycky snaží stát se ještě sebevědomější.

„Jak je udržíš na farmě, když už viděli Paříž ?“

Přesně tak.

Čím víc víš, tím víc chceš vědět. Čím víc žiješ, tím víc chceš žít. To je povaha Života. Život hledá víc Života skrze proces Života.

To je velmi poetické.

A zároveň je to pravda. Takže čím rychleji energie vibruje, tím bude vibrovat rychleji.

Jinými slovy, všechno se zrychluje. Ale co zákon setrvačnosti, který říká, že „předmět v pohybu má tendenci zůstat v pohybu, zatímco předmět v klidu má tendenci zůstat v klidu" ?

Přesně řečeno, nic není v klidu. Takže nový zákon vašeho nového světa, který se rodí z Nové duchovnosti, by říkal, že předmět v pohybu má tendenci zůstat v pohybu a že všechny předměty jsou v pohybu.

A tomuto pohybu říkáme proces evoluce.

Ano. Přesně tak.

Tomu rozumím. To chápu. Ale co to má společného s Bohem a se mnou a s mým každodenním životem.

Řekl jsem ti, že budeme znovu definovat Boha. Dokud chápete Boha tak, jak ho chápete, budete mu připisovat vlastnosti, které nemají s povahou Boha nic společného.

Pamatuješ si, že jsem ti už říkal, že Bůh, v něhož věříte, není skutečný, že Bůh, v něhož věříte, je vymyšlený.

Ano, pamatuji. To prohlášení mě velice překvapilo,

Nicméně je pravdivé. Včerejší Bůh je Bůh, kterého jste si vymyslili. Je to Bůh, který nemá nic společného s Nejvyšší realitou. A já teď hovořím o Nejvyšší realitě, abys pochopil složitost celého systému.

Pokus se vydržet tenhle krátký kurz o psychologii Boha a Života, neboť až mě vyslechneš, už nikdy nebudeš o „Bohu" přemýšlet jako dosud.

Tak dobře. Já už poslouchám.

Tak, abych pokračoval, kde jsem skončil... veškerá energie je sebevědomá, ale ne každá energie si je vědoma, že je sebevědomá.

Co tím myslíš ?

Všechno živé, až do poslední buňky, molekuly a atomu, obsahuje inteligenci. Tato základní inteligence je životu vrozená. Je součástí buněčného kódu. Proto se tyto nepatrné částice pohybují způsobem, který má smysl. Jejich pohyb produkuje specifický a vypočitatelný výsledek.

Tomuto výsledku se říká Život.

Na makro úrovni se tomu říká kosmologie vesmíru. Na mikroúrovni se tomu říká jaderná fyzika, kvantová teorie atd.

A někde uprostřed jsme my !

Ano. Teď to chápeš.

Někteří z vás říkají této vrozené inteligenci „pud sebezáchovy". Všechny vaše fyzikální zákony a jejich vypočitatelnost jsou založeny na pochopení, kterého jste zatím dosáhli.

A teď přijde zajímavý zvrat: V určitém bodě evolučního procesu si životní energie začne uvědomovat, že si je vědoma sama sebe.

To je veliká událost, že ano ?

Jistě. Život si začne uvědomovat, čím JE ve své přítomné formě. To je velice důležité, protože to produkuje něco, čemu říkám fenomén oddělenosti. V tomto bodě si individuální částice Života poprvé uvědomí, že je oddělena od Boha. To je první klíčový okamžik.

Do té doby se částice energie projevovaly jako součást celého systému. Uvědomovaly si svou inteligenci jako inteligenci systému.

Trochu jako Borg ve filmu Star Trek.

Přesně tak, ale bez zlého úmyslu.

V prvním klíčovém okamžiku sebeobjevení si jednotka energie uvědomí, že je součástí systému, nikoli systémem samým. Její individuální totožnost se změní v myšlenku, že je od systému oddělena.

Aha.

Ano, tohle je ono velké Aha vesmíru. Je to matka všech Aha. Tak je tomu doslovně, protože z toho se rodí další nový proces Života: chaos.

Chaos ?

Ano. Vědomí, že je určitá část života něčím „jiným" než systém, vnáší do života chaos.

Teď mi ukazuješ, jak je důležitá fyzika. To je úžasné pokračuj. Jak vytváří myšlenka oddělenosti od celku chaos v systému ?

Jednotka energie, která si začne uvědomovat sama sebe, ztrácí vědomí širšího systému. Taková jednotka si teď uvědomuje svou inteligenci - jež je ve skutečnosti inteligencí systému - jako svou vlastní inteligenci.

Příkladem toho je to, co se děje v tomto okamžiku.

Opravdu ?

Ano.

V jakém smyslu ?

Ty si myslíš, že jsi to TY, kdo tu mluví, ale ve skutečnosti jsem to JÁ. Část tvého já si myslí, že toto vysvětlení pochází z tvé inteligence, ale tak tomu není, protože ty vůbec nic nevíš. Ale protože to přišlo skrze tebe, myslíš si, že ti to patří. Myslíš si, že to je tvoje, ale ve skutečnosti je to naše.

(Inteligence, o které tu mluvím. Mluvím o inteligenci, která teď říká tato slova.)

Máš pravdu. Občas si skutečně myslím, že tohle všechno vychází ze mě. Ačkoli vím, že to tak není, někdy si to myslím.

Z toho si nic nedělej. To je přirozené. Jen ti chci vysvětlit, jak to je přirozené. Tak prostě funguje Život. A ta inteligence samozřejmě pochází od tebe. Pochází z té části tebe, která je mnou. To znamená, že přichází od systému, jehož jsi neoddělitelnou součástí.

Když však taková jednotka energie, jako jsi ty, vidí sama sebe jako oddělenou od systému, nikoli jako produkt systému, Život vytváří falešnou představu. Je to jedna z Deseti falešných představ lidí. Je to myšlenka nejednotnosti.

A tady přichází ke slovu teorie chaosu a kvantová fyzika.

Ano. Kvantová fyzika je vědeckým vysvětlením toho, jak se Bůh - neboli systém - dívá na individuální součásti sebe samého.

V duchovním smyslu bys tento jev nazval „vyšší úrovní vědomí" nebo „zvýšeným sebevědomím". K tomu dochází, když si to, co je vědomé, uvědomuje skutečnost, že ono samo ovlivňuje to, čeho si je vědomo.

„Všechno pozorované je ovlivněno pozorovatelem.“ První zákon kvantové fyziky.

Velice správně.

A nyní si energetická jednotka neboli životní forma opět uvědomí sama sebe jako součást systému. Uvědomí si, že čím vyšší je její frekvence, tím větší je její účinek na energii kolem ní.

To je fascinující. Teď začínám chápat, jak se to týká mého vlastního života. Čím víc si uvědomuji sám sebe, tím větší mám vliv na život kolem sebe. A čím víc to cítím, tím víc si uvědomuji svůj potenciální vliv, takže jej mohu vzít v úvahu při svém budoucím rozhodování.

Tak to má fungovat, ale některé pozemské životní formy - vlastně většina - si předem přesně neuvědomují svůj vliv. Proto se součástí systému stává nevypočitatelnost. Tomu se říká stvoření. Stvoření a Stvořitel je jedno a totéž.

V energetické jednotce, které říkáte kámen, je všechno vypočitatelné. Pokud si kamene nebudete všímat, bude existovat stále stejným způsobem velice dlouhou dobu.

Samozřejmě i kámen je produktem rozsáhlejšího procesu. Vyvinul se z něčeho jiného. Ten proces však trval velmi dlouho, neboť energetické jednotky, jež kámen produkují, vibrují velice pomalu.

A nyní přijde člověk - energetická jednotka či životní forma vibrující mnohem rychleji - který má schopnost vidět v kameni to, co kámen sám nevidí. Z hlediska kamene udělá člověk něco naprosto neočekávaného. Hodí kámen do leštícího bubnu a leští jej tak dlouho, dokud se z něj nestane krásný zářivý drahokam.

Mnohem pomalejší energetický systém, jehož je kámen součástí, může vyprodukovat stejný výsledek, jestliže se prvky země třou

o kámen tak dlouho, dokud se z kamene nestane drahokam. To však trvá věky, zatímco člověk - který ví, jak používat energii k dosažení specifického výsledku - může dosáhnout téhož výsledku během několika hodin. Tomu se říká vědomé tvoření.

Už to chápu !  Všechno, co dělám, je součástí tvůrčího procesu, který je vlastní veškerému Životu. A jakmile dosáhnu opravdu vysoké úrovně, budu schopen předvídat a dokonce volit způsob, jakým ovlivňuji Život. Mohu se stát pánem svého osudu.

Vidím, že to opravdu „chápeš". A uvědomuješ si, co to má společného s tvým každodenním životem ?

Jakmile si to uvědomíš, jakmile se začneš dívat na Život a na Boha novým způsobem, začne se měnit celý základ tvého bytí. Změníš svůj názor na Život - a na své místo V něm.

Zatímco veškerý Život je tvůrčí, vyvinutější prvky Života jsou schopné tvořit vědomě. A čím je určitá životní forma vyvinutější, tím vědoměji tvoří.

Až se životní formy stanou ještě sebevědomější, začnou dosahovat vyšších úrovní vědomí, včetně úrovně vědomí, z níž samy vznikly.

To vede k druhému klíčovému okamžiku -v němž vaše individuální vědomí začne splývat se Vším. Tomuto stavu říkají někteří východní mystici nirvána neboli blaženost.

Takže ty mi říkáš, že toho mohu dosáhnout už teď, pokud budu chtít ?

Ano, přesné to ti říkám. Blaženost je přirozený stav bytí Života, a všechny životní formy se k němu vrací. Vysoce vyspělé životni formy vstupují a vystupují z tohoto stavu vědomě.

Tento cyklický pohyb je hnací silou Života.

Blaženost je nejvyšší možná vibrace energie. Blaženost je nebe. Blaženost je nirvána. Blaženost je sjednocení s Bohem. Blaženost je konec životního cyklu.

Zrození je nejnižší možná vibrace energie. Zrození je počátek životního cyklu.

Životní cykly nikdy nekončí. Kdyby skončily, Život by přestal existovat. Nic takového se však nestane, protože to Život nedovolí.

Život je řízen třemi základními principy: funkčností, přizpůsobivostí a udržitelností. Život funguje a když zakrní do bodu dysfunkčnosti, přizpůsobí se, a tím se zachová.

Život se vždycky zachová.

Život je věčný. Všechno v Životě podporuje Život.

Takže se nemáme čeho obávat.

Nicméně si musíte dávat pozor na třetí základní princip Života. Neboť Život je neskonale přizpůsobivý. Aby se zachoval, dokáže změnit svou formu.

Co to znamená pro mé ?  Co to znamená pro lidi ?

To znamená, že by se vaše planeta mohla stát peklem. To znamená, že energetický systém, jehož jste součásti, se může přizpůsobit jakýmkoli způsobem, aby se zachoval Život.

Takže jestliže se lidé, jako součást Života, přizpůsobí životnímu systému, jehož jste součástí, takovým způsobem, že ohrozí fungování samotného systému, systém se pak přizpůsobí, aby se zachoval, a vám se to, příteli, možná nebude líbit.

Životní systém je větší než vaše malé já, ale vy se mylně domníváte, že vaše malé já je větši než systém - který je samozřejmě Velkým Já.

Nežijete mimo systém, ale jste jeho součástí, a systém přizpůsobí tu svou část, jíž jste vy, ještě dříve, než vám dovolí, abyste vy změnili JEJ za jeho funkční meze.

Tento „systém" je onen „proces", jejž nazýváš „změnou", že ano ?

Správné.

Takže tento „systém" je to, co nazýváš „Bohem", že ano ?

Dalo by se to tak říci.

Ach Bože, další definice.

(7)

ZOSOBŇOVÁNÍ BOHA

Tohle všechno zní tak... tak neosobné. Doufal jsem, že zítřejší Bůh bude osobní Bůh, ale zdá se, že tenhle nemá žádné osobní vlastnosti, žádný osobní zájem.

Tvoje charakteristika Života je přesná.

Ale já jsem mluvil o Bohu. Mluvil jsem o zítřejším Bohu. Nebo o systému či „změně" nebo jako tomu příštímu Bohu budeš říkat.

Říkejme Bohu „Život", ano ?  Jak už jsem řekl, zdá se, že s tímto jménem skoro každý souhlasí. Máš nějaké námitky proti nahrazení slova „Bůh" slovem „Život" ?

Ani ne.

Vidím, že váháš.

Protože pro některé lidi je Bůh větší než Život. Bůh je to, co stvořilo Život a všechno v něm.

Můžeš jmenovat něco v Životě, co by nebylo Bohem ?

Jistě, mohu jmenovat spoustu věcí.

Tak začni.

Například špenát. Nejsem si jistý, zda je Bůh špenát.

Ne, teď vážně, já opravdu nevím, jak na tvou otázku odpovědět. Jestliže Bůh stvořil Život, pak je stvořitelem Života, nikoli Životem.

Chceš říci, že Bůh není živý ?

Ne. Bůh je živý.

Víš to jisté ?  Je Bůh živý ?

Ano.

Takže Bůh stvořil Život, a když ho tvořil, byl živý, je to tak ?

Ano... myslím, že ano.

Takže Bůh BYL tím, co STVOŘIL.

V jistém smyslu ano.

A právě to se ti snažím vysvětlit.

Moment. Možná že Bůh byl první živou bytostí, která pak stvořila další život. Nemohlo by to tak být ?

Ale kdo stvořil Boha ?

Bůh vždycky existoval, Bůh byl vždycky živý. Bůh vždycky byl, je a bude.

Takže Bůh je to, co je živé.

Ano.

Takže, když Bůh stvořil další Život, stvořil víc toho, čím je sám - jinými slovy, stvořil to, co je živé.

Ano, myslím, že to tak lze říci.

Nuže, příteli, to je základní myšlenka Nové duchovnosti.

Myslím, že jsi mě trochu přitlačil ke zdi. Jsem si jistý, že nějaký teolog, nějaký profesor teologie nebo kosmolog by z toho vyšel lépe než já.

To záleží na tom, co považuješ za „lepší". Občas je pravda, že čím víc máš vědomostí, tím míň toho víš. Ale vraťme se k tvé námitce, že Bůh je neosobní. Chtěl jsem ti jen vysvětlit, že když tuto „neosobní" kvalitu zahrneš do svého pojetí „Boha", je to trochu smutné.

Ano.

Když však to, co považuješ za „neosobní", zahrneš do svého pojetí „Života", nebudeš s tím mít žádný problém.

To nebudu.

Proto jsem říkal, že záměna slov „Bůh" a „Život" ti usnadní pochopit a přijmout Boha takového, jaký je.

Život se nestará o tebe individuálně. Životu je lhostejné, jak jej prožíváš.

To vím.

Život je však energie, kterou můžeš kdykoli použít a která ti přinese očekávané výsledky. Chápeš-li to tímto způsobem, Život se stane tvým nejlepším přítelem, tvým nejlepším nástrojem, tvou největší silou, která ti pomůže dosáhnout toho, po čem toužíš. Ty jsi Život.

A teď se vrať k předešlému odstavci a nahraď slovo „Život" slovem „Bůh" a uvidíš, zda to nezmírní tvůj smutek.

Tak dobře.

„Bůh je energie, kterou mohu kdykoli použít a která mi přinese očekávané výsledky. Chápu-li to tímto způsobem, Bůh se stane mým nejlepším přítelem, mým nejlepším nástrojem a mou největší silou, která mi pomůže dosáhnout toho, po čem toužím. Já jsem Bůh.“

Nějaká změna ?  Cítíš se teď jinak ?

Cítím se silnější. Mám pocit, že mám přítele, který o mne má zájem.

Řeknu ti tohle: V budoucnosti všichni lidé pochopí, že to, co bylo právě řečeno o Životě, lze říci i o Bohu. A také to o něm bude řečeno.

To se bude říkat o zítřejším Bohu.

Nicméně spřátelit se s tebou může jen živá osoba, jen živá osoba o tebe může projevit zájem.

Teď si uvědomuji, že Boha zosobňuji. Tuto energii, které se říká Život, chápu osobně. Tak to ve skutečnosti možná není, ale mně to dělá dobře.

A to je nejlepší způsob, jak si představovat Boha. Představuj si Boha tak, jak ti to nejlépe vyhovuje.

A co když mi vyhovuje představovat si ho jako našeho včerejšího Boha - jako náročného a trestajícího Boha, který od nás vyžaduje, abychom dělali určité věci určitým způsobem a abychom ho uctívali určitým způsobem, neboť jinak by nás potrestal. Co když mi vyhovuje právě takový Bůh ?

V tomto případě si ho takto představuj. Zamysli se nad tím, zda to produkuje výsledky, kterých chceš ve svém světě dosáhnout, zda ti to přináší to, co si v životě přeješ. Jestliže ano, pak nic neměň.

Ale svět je chaos !

Tak něco změň.

Rád bych, ale jak už jsem řekl, nebude to snadné. Většina náboženství nikdy neměla v úmyslu změnit své pojetí Boha -tím myslím změnit je radikálně.

To je v podstatě pravda.

A najednou to udělají ?

Udělají to lidé tohoto světa, a to donutí náboženství, aby rozšířila své názory a představy, neboť jinak by ztratila své stoupence.

Víš jistě, že se tohle všechno stane ?

Ano. Je to nevyhnutelné.

A všechno se změní ?

Ano. To je součástí evolučního procesu.

Tak proč musíme zachraňovat svět ?  Z jakého důvodu ?

Copak to děláte ?  Svět zachraňovat nemusíte. Ale můžete se rozhodnout, že jej zachováte pro sebe, své děti a vnuky a jejich děti a vnuky.

Život nikdy neskončí. To se ti snažím vysvětlit. Životní systém je soběstačný. Je vždycky funkční, přizpůsobivý a udržitelný. Takže Život nikdy neskončí.

A váš svět, vaše planeta tu bude ještě velice dlouho. Takže, když říkám, abyste „zachránili svět", myslím tím, že byste měli svět „udržovat v takovém stavu, jak jej znáte". Už jsem ti vysvětlil, že světa „zachráníte", když jej zachováte. A svět zachováváte, když mu sloužíte. To jest, když mu sloužíte ještě dřív, než o nějaké službě vůbec přemýšlíte. Když to děláte naprosto přirozeně a instinktivně.

Dnes však své instinkty znásilňujete. Vaše instinkty vám říkají, že to, co děláte svému světu a sobě, je destruktivní, ale vy v tom přesto pokračujete.

Takže jste Život, který ignoruje poselství samotného Života. Ale už dlouho vám to nebude dovoleno. Jak už jsem řekl, Život změní svou formu (to jest přizpůsobí se, aby byl udržitelný) a nedovolí žádné ze svých součástí, aby jej učinila dysfunkčním. A tak jedinci, kteří ignorují důležitá poselství Života, začnou měnit svou formu. Řečeno vaším jazykem, tito lidé umřou.

Někteří z nich umřou velice mladí. Mnozí umřou dřív, než by umřeli, kdyby byli neignorovali poselství o to, co činí jejich vlastní život udržitelným.

Jestliže se vám líbí život ve své dnešní podobě, snažte se zjistit, co jej činí udržitelným a chovejte se podle toho.

Učte se, učte se, učte se, dokud se vám nestane druhou přirozeností žít udržitelným způsobem. Shánějte informace, které vám v tom pomohou. Přemýšlejte o nich. Opakujte si stále stejné věci.

Opakujte, opakujte, opakujte moudrost věků, dokud vám nepronikne do podvědomí.

Tak proto se v tomto rozhovoru pořád opakuješ ?

Ano. Tento rozhovor se pohybuje v kruhu, protože Život není nic jiného než proces, který se pohybuje v kruhu. Nicméně budeme hovořit o nových věcech, protože pokaždé, když obejdeš kruh, vidíš víc, než jsi viděl předtím. A tak se kruh rozšiřuje.

To je rozšíření vědomí, o němž jsme už mluvili. Tak pokračuj ve čtení, neboť se dočteš o tom, jak se Nová duchovnost a zítřejší Bůh budou projevovat v každodenním světě vaší kolektivní reality.

Tak dobře. Právě to se chci dovědět.

Nejdřív však musíš pochopit všechno, co lze pochopit, pokud jde o zítřejšího Boha. Jedině pak můžete zachovat Život, jaký na vaší planetě znáte. Jedině pak můžete sloužit Životu instinktivně, aniž o tom budete přemýšlet. Jedině pak můžete sloužit Životu, místo abyste sloužili svým omezeným a krátkodobým zájmům.

„Včerejší Bůh" a „stará duchovnost" nám v tom nijak nezabránily, že ne ?

Ne, protože stará duchovnost vašich předků hovořila o oddělenosti a nejednotnosti a o neživém vesmíru. O vesmíru, který je v podstatě mrtvý.

Co myslíš slovem „mrtvý" ?

(8)

OŽIVENÍ VESMÍRU

Většina lidí si myslí, že předměty ve vesmíru - Země, Slunce, sluneční soustava - jsou „mrtvé". Chápou je jako neživé předměty -v podstatě jako „kameny" - které se pohybují časem a prostorem setrvačností, jež jim byla udělena jakousi primární explozí... takzvaným Velkým třeskem.

Ano, myslím, že máš pravdu. Lidé tomu věn, pokud o tom vůbec přemýšlejí.

To je falešná představa. A jestliže v ní žijete, nemáte žádný důvod dělat něco jiného než tyto „mrtvé" předměty vykořisťovat jen proto, abyste mohli „žít lépe".

Když však chápete tyto předměty jako součást živého systému, kterou je realita, pak změníte svou představu o svém já a jeho vztahu k celému systému.

Dnes víte, že vy sami žijete, ale jakmile začnete vnímat, že všechno ostatní je také živé, uvědomíte si sami sebe jako součást většího celku, jako jednu životní formu, která je součástí větší životní formy, jako malé já, které je součástí Velkého Já.

Tohle „chybějící poselství" není obsaženo v dnešní teologii.

Není. Jak už jsem řekl, tohle je křižovatka mezi starou duchovností a Novou duchovností, mezi včerejším Bohem a zítřejším Bohem. Tohle je křižovatka mezi zkušeností a moudrostí. Chápali jste sami sebe určitým způsobem a nová moudrost vás vyzývá, abyste změnili směr a vydali se jinou cestou.

Zatímco stará duchovnost tvrdí, že včerejší Bůh stvořil nebe a Zemi, Nová duchovnost říká, že zítřejší Bůh JE nebem a zemí.

Stará duchovnost říká, že Bůh je oddělen od světa, jejž stvořil, a že vdechl Život člověku proto, aby člověk mohl ovládat a hromadit co nejvíc věcí na tomto světě. Nová duchovnost učí, že Bůh je totožný se vším a že nevdechl život do člověka, nýbrž že dýchá skrze lidi, aby člověk mohl vnímat a vyjadřovat svou Boží podstatu a aby si uvědomoval, že všechno ve vesmíru je projevem Boha.

Stará duchovnost vyžaduje, abyste sloužili Bohu, zatímco Nová duchovnost chce, abyste sloužili Životu - což je jedno a totéž. Stará duchovnost vám dovolovala věřit, že můžete sloužit Bohu tím, že budete ničit Život, zatímco Nová duchovnost nic takového nepřipouští.

Takže k událostem z 11. září by nikdy nebylo došlo „ve jménu Alláha", kdyby lidé sloužili zítřejšímu Bohu.

Nemělo k nim dojít ani ve jménu včerejšího Boha, ale to je problém, o němž tu mluvíme. Učení staré duchovnosti tedy včerejšího Boha jsou tak nejasná - a v některých případech otevřená těm nejfantastičtějším interpretacím -že můžete chladnokrevně vraždit jeden druhého, zabíjet nevinné lidi letadly napadajícími budovy nebo shazovat na města „chytré bomby", a to všechno můžete dělat naprosto beztrestně, neboť věříte, že Bůh je na vaší straně a že to od vás vyžaduje.

Poselství zítřejšího Boha bude mnohem srozumitelnější. Pryč budou všechny posvátné knihy, v nichž se píše o Bohu, který zabil tisíce lidí za to, že v něho nevěřily nebo že ho „neposlouchaly". Pryč budou všechny pasáže z posvátných knih, v nichž se píše o Bohu, který vyžaduje, aby lidé vraždili nevěrce, a tím „chránili jeho čest".

Sloužit především Životu bude motto Nové duchovnosti. To bude její krédo.

Stále však budou lidé, kteří to budou interpretovat jako ospravedlnění zabíjení druhých. Ve skutečnosti to je klasickým ospravedlněním všech válek, ať už je vedou státy nebo teroristé. „Musíme to dělat. Nemáme na vybranou. Závisí na tom náš život. Sloužíme Životu tím, že Život zabíjíme.“

Někteří lidé ospravedlňují zabíjení poukazem na skuteč­nost, že Život sám ničí Život, kdykoli to je nevyhnutelné.

Je pravda, že životní cykly někdy produku­jí změny životních forem, aby sloužily širšímu plánu systému životní energie. Samotný ves­mír produkuje takové změny.

Ano. Astronomové nedávno pozorovali obrovskou hvězd­nou explozi v malé galaxii poblíž Mléčné dráhy. Po explozi zů­stal ve vesmíru zbytek supernovy, která se jmenuje LMC N 49. Vědci říkají, že z tohoto materiálu nakonec vzniknou nové ge­nerace hvězd, stejně jako vznikla naše sluneční soustava ze zbytků hvězd, které před miliardami let explodovaly v Mléčné dráze.

Tyto události potvrzují, že vesmír je živý systém, jehož součásti tvoří obrovskou matrici vzájemně propojených energetických vln, kte­ré jsou závislé jedna na druhé. Jejich vibrace tvoří hmotu a formu a něco, co není ani hmo­tou, ani formou.

Jen málokdy je však nutné zasahovat do normálních životních cyklů, řízených samotným Životem. Je fakt, že životní formy, které dosáh­ly většího sebevědomí, jsou schopny ovlivňovat normální životní cykly ostatních životních forem. Z toho důvodu jsou Vyšší životní formy zároveň požehnáním i prokletím vesmíru. Jejich činnost často vyžaduje, aby se jí přizpůsobil samotný Život, aby mohl existovat. Podobným způsobem se přizpůsobují jednotlivé rodiny, národy, kultury a společnosti. Takovému „přizpůsobování" se často říká „válka".

Tyto skupiny jsou přesvědčeny, že musejí zabíjet, aby si zachovali svůj způsob života.

Nikde to není zjevnější než na Středním východě, kde konflikt mezi Izraelci a Palestinci zuří už po generace. Lidé v této oblasti se vzájemně zabíjejí ve snaze zachovat Život. A nejsmutnější je, že nikdo není ochoten přiznat, že tento způsob života nikam nevede.

Hlavní aktéři tohoto dramatu věří, že se všechno vyřeší, budou-li v zabíjení ještě chvíli pokračovat. Ale „nevyřeší" se nic. Aspoň ne do té doby, dokud si obě strany neuvědomí, že je nutné s tímto cyklem násilí jednou provždy skoncovat.

A Střední východ je jen jedním z mnoha míst na světě, kde tento druh myšlení dodnes vládne.

Ano. Tohle je špatný cyklus. Takovéto destruktivní cykly je velice těžké zastavit. Mnoho civilizací už zaniklo v „hvězdné explozi" na civilizační úrovni. Když se v energetickém systému (v tomto případě v lidské společnosti) nahromadí masivní síly a dosáhnou kritické masy, něco musí povolit.

Považuje-li však většina společnosti Život za nejvyšší hodnotu, takovéto destruktivní cykly mají jen zřídkakdy příležitost dosáhnout kritických rozměrů, neboť někdo, někde - jedinec nebo skupina - zasáhne a změní kurz.

A tohle se dnes může stát úkolem Týmu lidstva. Můžeme začít organizovat lidi na celém světě, aby pomohli změnit tento destruktivní kurz.

Ano, to můžete udělat. A tím rozšíříte po celém světě nové pojetí Boha a Života.

Váš tým může začít informovat lidi o tom, že vesmír je živý systém.

Země je nepatrná, miniaturní částice v tomto obrovském systému a ty jsi také nepatrná, miniaturní částice. A v tobě jsou další částice, které jsou právě tak miniaturní. A přece žádná část tebe není nedůležitá pro tebe celého, neboť každá z nich tvoří to, čím jsi. A to platí o všech lidech a o živém systému, kterému se říká Život.

Tohle jsou vědomosti, které můžete dávat malým dětem už v raných letech jejich vývoje. Vaše společnost ztratila úctu k Životu, protože její členové tyto vědomosti nikdy nezískali. Ve skutečnosti je nedáváte ani vašim dětem.

Jen málo dětí ví, že vesmír je živý systém. Jen velmi málo dětí ví, že i země je živá. A velmi málo dětí se ve škole učí, že jsou součástí tohoto systému. Málokteré dítě ví, že je totožné s Bohem a se všemi lidmi.

Dokonce ani náboženské školy to děti neučí.

Žertuješ ?  Zejména náboženské školy to neučí.

Slavný biolog Rupert Sheldrake hovoří o „morfních polích", které jsou základem systémů, jako je naše galaxie - a které existují i uvnitř těchto systémů, například tady na zemi.

Sheldrake (v knize Physics of Angels, kterou napsal společně s teologem Matthewem Foxem) říká, že tato pole dávají těmto systémům schopnost organizovat se. „V tomto smyslu jsou živí nejen mikrobi, rostliny a zvířata, ale také molekuly hvězdy a galaxie.“

Až přijmete zítřejšího Boha, vaše vzdělávací komunity budou tyto myšlenky předávat vašim dětem, aby si tyto hodnoty vzaly do života.

Tyto myšlenky, uložené hluboko v podvědomí, vám pomohou vytvořit novou společnost, již budou tvořit noví lidé, kteří budou uctívat Život jako nejvyšší hodnotu.

Ale copak musíme čekat, až vytvoříme vzdělávací komunity, které budou ryto myšlenky učit naše děti ?

Nemusíte. Můžete takové komunity začít zakládat už dnes, aby se vaše děti - zítřejší dospělí - nemusely tak obtížně zbavovat starých myšlenek.

Už dnes můžete začít měnit své staré názory a zbavovat se myšlenek, které vedou k dysfunkčnímu životu. Už dnes můžete začít přijímat nové myšlenky, které vám pomohou vytvořit novou realitu.

To lze udělat během třiceti let.

To jsi už říkal.

A myslil jsem to vážně. Během třiceti nebo i méně let, všechno bude záviset na tom, jak vážně chcete skoncovat s tímto zlým snem, v němž dnes žijete. Všechno bude záviset na tom, zda opravdu chcete realizovat skutečné sny celého lidstva.

Nakonec se vám to jistě podaří, o tom nepochybuj. Je to jen otázka času. A také je otázka, zda nové pojetí Boha přijmete ještě před tím, než se váš dnešní život změní k nepoznání, nebo až potom.

Znovu opakuji, že odpověď na tuto otázku musíte najít sami. Všechno závisí na tom, zda opravdu chcete vytvořit ráj na zemi, zda opravdu chcete žít životem neomezených možností. Jestliže to nechcete doopravdy, vaše planeta se může stát ještě méně přátelským místem a váš život ještě omezenějším.

Ano, to už se děje v mnoha částech světa. Duan Elgin říká ve své knize Promise Ahead, že jestliže považujeme příjem tří dolarů denně za hranici bídy, pak přibližně tři a půl miliardy lidí - neboli 60 procent lidstva - žijí pod touto hranicí.

Za oficiální hranici bídy ve Spojených státech je dnes považován příjem 11 dolarů za den - tedy skoro čtyřikrát tolik, než má většina lidí na světě. „To znamená," říká Elgin, „že bída a nedostatek příležitostí jsou životním stylem pro většinu lidstva.“

A ujasněme si, o čem tu mluvíme. Nemluvíme o nouzi, která člověku nedovolí, aby si koupil nejnovější model auta nebo počítače. Elgin říká, že v Rusku žije přes 44 milionů lidí za necelý dolar denně. V Číně to je 350 milionů lidí. A v Indii 500 milionů.

Je šokující, že v prvním desetiletí nového tisíciletí žije 80 procent Indů bez elektřiny. A v Indonésii je bída tak extrémní, že počet pacientů klesl na polovinu, protože lidé nemají na poplatek za lékařské vyšetření, které stojí v přepočtu 5 centů.

Téměř 3 miliardy lidí - 50 procent světové populace - používá dřevo jako primární zdroj energie.

Z těchto údajů jasně vyplývá, že jen velice málo lidí využívá výhod, které přináší evoluce lidstva. Stojíte před systémovou krizí prvního řádu.

To je řečeno příliš mírně. Elgin říká, že polovina lidí na naší planetě hladoví, nemá přístup ke zdravotní péči a žije v chudinských čtvrtích, kde není elektřina, pitná voda ani policejní a protipožární ochrana.

„Vezmeme na sebe kolektivní zodpovědnost za zdraví lidské rodiny na naší planetě ?“ ptá se Duane. „Náš přístup k řešení tohoto problému bude měřítkem naší vyspělosti.“

Chcete-li tuto kritickou situaci změnit, chcete-li zabránit zhroucení celého systému, který způsobil tuto nespravedlnost, začnete

přemýšlet o možnosti rozšíření Nové duchovnosti na vaší planetě. Neboť jde o duchovní problém. Není to problém ekonomický ani politický. A v žádném případě to není problém vojenský.

Týká se vašich názorů na člověka a lidské vztahy a vašich představ o Bohu a Životě.

Tento problém začnete řešit teprve a jedině tehdy, až si uvědomíte, že ignorovat jej vás může zavést někam, kam se nechcete dostat.

Jinými slovy, musíme situaci změnit, nebo se změní sama, a to způsobem, který se nám nebude líbit.

Jak jsi právě řekl, situace se už mění.

Až změn, které se nám nelíbí, začne přibývat, změníme se i my. Pak změníme naše představy o Životě, byť jen proto. abychom přežili.

Ne „byť jen proto". Především proto.

Změníte se především proto, abyste přežili.

Bude-li přímo ohrožen váš život, uděláte všechno, co budete muset udělat. Budete-li muset, změníte dokonce i své nejposvátnější představy o sobě samých, o Bohu, o Životě, prostě o všem.

Vždycky zvolíte přežití, o tom nepochybuj. K tomu vás donutí pud sebezáchovy. Jak už jsem řekl, tento pud je vám „vrozený". Život je funkční, přizpůsobivý a udržitelný. Vždycky.

A budete-li se muset rozhodnout, co má přežít - vaše představy nebo lidstvo - vyberete si lidstvo a vzdáte se svých představ.

Už dávno byste se vzdali představ, které vám škodí a které snižují vaši schopnost přežít, ale negativní účinky většiny vašich nejškodlivějších představ jsou tak záludné, že je za škodlivé ani nepovažujete.

Kdyby naši planetu napadli mimozemšťané, jako v nějakém sci-fi filmu, myslím, že bychom své představy změnili velice rychle. Změnili bychom svou představu, že jsme jeden od druhého odděleni, změnili bychom svou představu, ze musíme jeden s druhým soutěžit, a změnili bychom svou představu, že je nutné věřit v Boha jediným způsobem.

To všechno by ztratilo svůj význam. Uvědomili bychom si, že nejvyšší hodnotou je Život a instinktivně bychom mu začali sloužit.' Spojili bychom se a udělali všechno co je v našich silách, abychom útočníky odrazili. Začali bychom sdílet ty nejtajnější technologie a zapomněli bychom na naše názorové neshody

Kdybychom se octli v tak kritické situaci, velice rychle bychom se z ní dostali. Ale zatím v takové situaci nejsme. Chováme se jako krabi v hrnci s teplou vodou. Voda se pomalu ohřívá, ale krabi jsou tak hloupí, že z hrnce nevylezou -ani se o to nepokusí - dokud není pozdě.

Možná by bylo dobré, kdyby nás mimozemšťane opravdu napadli.

To není nutné. Vy se napadáte sami mezi sebou. Vrhli jste sami sebe do plamenu vašeho vlastního ohně. Tento oheň byt zapálen vašimi falešnými představami o Bohu a Životě, představami, které naplňují vaši mysl strachem a vaše srdce nenávistí.

A tyto falešné představ}' byl}' jasně vysvětleny v knize Nová proroctví, takže o nich teď nemusíme mluvit podrobně. Ale možná bys je mohl vyjmenovat. Které představy o Bohu a Životě vedou k násilí, zabíjení a válkám ?

Vaše falešné představy jsou:

1. Bůh něco potřebuje.

2. Bůh nemusí dostat to, co potřebuje.

3. Bůh vás od sebe odloučil, protože mu nedáváte to, co potřebuje.

4. Bůh pořád potřebuje to, co potřebuje, tak nutně, že od vás vyžaduje, abyste mu to ze své odloučené pozice dali.

5. Bůh vás zničí, jestliže nesplníte jeho požadavky.

Tyto představy o Bohu jsou destruktivní samy o sobě, ale jsou ještě nebezpečnější, když je spojíte s vašimi představami o Životě, k jejichž vzniku vedly. Mnozí lidé - vlastně většina lidí - věří, že...

1. Lidé jsou odděleni jeden od druhého.

2. Na světě není dostatek toho, co lidé potřebují ke štěstí.

3. Aby to mohli získat, musejí o to soutěžit jeden s druhým.

4. Někteří lidé jsou lepší než ostatní.

5. Je v pořádku, když lidé řeší své názorové rozdíly tím, že se navzájem zabíjejí.

Tyto falešné představy o Bohu a Životě vždycky vedly a dodnes vedou k chybám, které vyvolávají na světě hněv, násilí, utrpení a teror.

Domníváte se, že vás terorizují ostatní lidé, ale ve skutečnosti vás terorizují vaše vlastní názory a představy.

A právě ty musíte změnit, jestliže chcete uskutečnit svůj sen a začít žít ve světě míru, harmonie a štěstí.

Chcete-li zachovat Život v jeho dnešní podobě, chcete-li něco předat svým dětem a dětem jejich dětí, budete si muset vytvořit nové představy, novou teologii, novou duchovnost.

Nová duchovnost nebude náhražkou staré duchovnosti, bude jejím rozšířením. Nebude opuštěním vašich dnešních náboženství, bude jejich oživením.

Chcete-li zachovat Život v jeho dnešní podobě, budete muset oživit náboženství. Neboť náboženství - neboli to, v co věříte - je základem vaší civilizace. Vaše víra produkuje vaše chování; a znovu opakuji, že tak tomu je bez ohledu na to, zda věříte v Boha nebo ne.

Proto k vám přicházím. Protože váš svět žije v tichých obavách, lidé žijí ve strachu z další katastrofy, z další války, z dalšího teroristického útoku - jako by problémy každodenního života nestačily.

Přicházím v tomto kritickém bodě vaší historie, abych vám předal poselství o zítřejším Bohu, o víře, kterou si vytvoříte, o představách a názorech, které přijmete - a také proto, abych vás povzbudil k tomu, abyste začali tvořit novou budoucnost v tomto okamžiku přítomnosti.

(9)

JAK VYTVÁŘÍ NÁBOŽENSKÁ VÍRA OBČANSKÝ ZÁKON

Mluvíš - znovu a znovu mluvíš - o celkové změně naší základní předstany o Bohu a Životě. Rozumím ti správně ?

Ano. Jak už jsem řekl, tuto změnu lidstvo učiní. Otázkou není zda ji učiní, nýbrž kdy.

A ty říkáš, že čím dřív, tím líp.

Jestliže opravdu chcete to, co říkáte, že chcete, pak ano. Chcete-li žít v míru, harmonii, štěstí a zdraví, chcete-li žít ve světě, který je rájem ve srovnání s ostatními planetami, chcete-li žít v podmínkách, které umožňují radostný život lidstva - pak ano. Čím dřív, tím líp, ano.

Ale jak přinutíme lidstvo, aby změnilo své nejzákladnější představy ?

Tím, že je zpochybníte. Tím, že je podrobíte kritickému zkoumání. Musíte zkoumat nejen své nejposvátnější představy, ale také zdroj, z nějž vznikly.

Abyste to mohli udělat, musíte jej identifikovat.

Tak odkud naše základní představy pocházejí ?

Z vašich organizovaných náboženství. Většina vašich nejdůležitějších zákonů a prakticky všechny základní představy byly poprvé formulovány vašimi nejstaršími mystickými učiteli a později jejich stoupenci a vykladači. Učení těchto mystiků se pak předávala z generace na generaci, takže časem došlo k jejich zkomolení. A tato učení se stala základem vašich nejvlivnějších náboženství.

Nakonec pronikla do všech oblastí života včetně občanského zákona a stala se vaší kulturní tradicí.

Takže to je pravda, že ano ?  Celá naše kultura se zrodila z našich náboženství.

Ano. A je to celkem přirozené, neboť náboženství mají hodně společného s tím, čemu lidé věří. A to, čemu věříte, ovlivňuje vaše chování. Závisí na tom, co chcete a co nechcete, co zachováte a co zničíte, závisí na tom všechno.

A bude na tom záviset i to, zda zachráníme nebo zničíme sami sebe.

Přesně tak, příteli. Uhodil jsi hřebík na hlavičku.

Vaše kultura vzniká z vašich představ a vaší víry. A vaše víra, kdysi náboženská doktrína, říká věřícím nejen to, co mají dělat a co si mají přát, ale také to, co od nich vyžaduje Bůh. A to se projevuje mnoha způsoby.

Mohl bys uvést nějaký příklad ?

Mohu ti dát skvělý příklad. Homosexuální manželství.

Ach, Bože.

Chceš se vyhnout kontroverzím, nebo mi chceš porozumět ?

Chci ti porozumět.

Tak se připrav.

Můžeš začít.

V mnoha společnostech je homosexuální manželství nezákonné a jen v málo společnostech je takové manželství povoleno. Občanský zákon však neuvádí žádný rozumný důvod, proč by homosexuální manželství mělo být nezákonné. Homosexuální vztahy nikomu neškodí.

Někteří lidé si to nemyslí. Tito lidé by řekli, že to narušuje morálku celé společnosti a ovlivňuje všechny aspekty našeho života. Řekli by, že už nemusíme ctít nic přirozeného a dobrého a beztrestně můžeme odhodit všechny tradiční hodnoty. To nás morálně zabíjí. To by byl jejich argument.

Takže homosexuální manželství by měla být zakázána, protože jsou „nemorální" ?

Ano.

Takže společnost by měla vytvořit zákony, které by zakazovaly veškeré „nemorální" chování ?

To bychom nikdy nebyli schopni. Nemohli bychom napsat tolik zákonů.

Ale mohli. Mohli byste vytvořit zákony proti všemu, co považujete za „nemorální".

Mohli byste zakázat kreslení a vystavování obrazů lidí a zvířat (vytváření „model"), hraní hudby (kromě posvátné hudby), mohli byste zakázat mužům, aby chodili neoholení, a ženám byste mohli zakázat, aby chodily na veřejnost bez doprovodu muže. A dokonce byste mohli vytvořit zákon, který by přikazoval, aby chodily zahalené od hlavy až k patě.

A jakékoli porušení zákona byste mohli krutě trestat, například veřejným bičováním, jakmile by byl přestupek odhalen mravnostní policií.

Moment. Myslím, že jdeš příliš daleko.

Myslíš ?  To říkáš ty ?  A co kdyby s tím souhlasili všichni členové vaší společnosti ?

Každý by s takovými nesmyslnými zákony nesouhlasil.

A co kdyby menšina mocných fundamentalistů donutila společnost přijmout zákony založené na „morálce" ?

Už vidím, kam míříš.

Co kdyby lidé ve vlivných postaveních přesvědčili většinu lidí o nesprávnosti něčeho takového, jako je homosexuální vztah ?

Byly doby, kdy bych byl řekl: „Kdo by podporoval „morálku legislativou" ?  Dnes však vidím odpověď v novinách...

VATIKÁN (31. červenec 2003) - Vatikán zahájil celosvětovou kampaň proti homosexuálním manželstvím. Katoličtí politikové byli varováni, že podpora homosexuálních manželství je „nemorální".

Shromáždění pro Doktrínu víry vydalo se souhlasem papeže Jana Pavla druhého dvanáctistránkový' svazek směrnic ve snaze zastavit tvorbu nových zákonů zaručujících právo na homosexuální manželství v Evropě a v Severní Americe.

„Není absolutně žádný důvod považovat homosexuální manželstva za podobné Bohem posvěcenému manželství," praví se v dokumentu. „Manželství je svaté, zatímco hornosexuální akt odporuje přirozenému morálnímu zákonu.“

O tomto problému, se obzvlášť vášnivě debatuje ve Spojených státech, kde někteří zákonodárci navrhují ústavní zákaz homosexuálních manželství, aby zpochybnili zákony jednotlivých států, které taková manželství uznávají.

Prezident Bush řekl, že manželství je definováno jako vztah mezi mužem a ženou, a prohlásil, že to „bude v každém případě kodifikovat".

Vatikánský dokument dále říká, že katoličtí politikové mají „morální povinnost" hlasovat proti přijetí zákonů, které uznávají homosexuální manželství.

Pokud byly některé zákony už přijaty, politikové proti nim musejí vystupovat a dělat všechno pro jejich zrušení.

„Volit ve prospěch zákonů poškozujících společenské dobro je nanejvýš nemorální," píše se v dokumentu.

Dokument sice říká, že by homosexuálové neměli být diskriminováni, ale zároveň tvrď, že odmítat homosexuálním partnerům práva, která mají tradiční manželství, není diskriminace.

Minulé úterý na Náměstí svatého Petra v Římě protestovala proti dokumentu malá skupina členů italské Radikální strany. Demonstranti mávali transparenty s nápisy: „Žádný Vatikán. Žádný Taliban.“ „Demokracie ano, teokracie ne.“

Proti dokumentu se postavila také Strana zelených v převážně katolickém Rakousku. Mluvčí strany Ulrike Lunacková prohlásila: „Tato hierarchie, která zakazuje mnoho dalších věcí, jako například používání kondomů za účelem ochrany proti AIDS, žije mimo realitu.“

Z této novinové zprávy je zjevné, že vaše námitky nejsou založeny na občanském zákoně. Jsou založeny na morálních soudech -a vaše morální soudy vycházejí z toho, co si myslíte, že si přeje Bůh.

Nebo spíš z toho, co si Bůh nepřeje.

Ano. Zákaz homosexuálního manželství je založen na názoru, že Bůh má určité preference, pokud jde o sexuální chování jedinců v soukromí svých domovů.

Tento druh myšlení dlouho zakazoval určité sexuální praktiky, zatímco jiné toleroval, a dokonce zakázal i „smíšená manželství" mezi rasami. Kdyby vám teď papež řekl, že Bůh nemá nic proti homosexuálnímu manželství, otřáslo by to základy vašeho právního systému a zničilo by to morální ospravedlnění mnoha vašich zákonů. To vám ovšem papež neřekne, a proto vám to budu muset říci já.

Takže ty kategoricky prohlašuješ, že Bůh nemá nic proti homosexualitě ani proti homosexuálním manželstvím ?

Říkám jen to, co jsem vždycky říkal. Bůh nemá žádné preference a neodsuzuje žádné lidské chování. Vím, že věříte, že Bůh preference má, a také vím, že názor, že Bůh žádné preference nemá, by zničil všechno. Ale tak tomu je.

Utvořili jste si určitý názor na homosexualitu, a tohle je výborný příklad toho, jak náboženství a jeho učení proniká do světské kultury a každodenního povědomí lidí, ať už věřících či nevěřících.

Uvedu další příklad. Nitroděložní genetická manipulace.

Vidím, že miluješ kontroverzní náměty.

Dokážeš-li mluvit o Bohu a nezabřednout do kontroverze, řekni mi, jak to děláš.

Teď jsem tě dostal.

Kontroverze však nemusí vést ke konfliktu. Lidé mohou diskutovat, aniž se přitom musejí hádat. Lidé mohou zkoumat, aniž jeden druhému musí nadávat. A určitě mohou vyjadřovat a obhajovat své názory, aniž musejí odsuzovat a zabíjet druhé.

Tohle řekni všem fanatikům tohoto světa.

Z lidí se stávají fanatici, když mají pocit, že je nikdo neslyší. Z lidí se stávají fanatici, když mají pocit, že jejich názory nejsou respektovány.

Většina lidí nepotřebuje, aby jejich názory byly přijaty, stačí jim, když jsou respektovány. Neboť když nerespektujete něčí názor, je to stejné, jako kdybyste jej ignorovali, jako by vůbec neexistoval. Ignorujete-li něčí názor, je to stejné, jako když ignorujete jeho. Všechno je pak stane otázkou přežití.

Jen málo lidí se naučilo respektovat názory druhých, zejména když jsou v rozporu s jejich vlastními. Proto je na vaší planetě tolik fanatiků. Sami jste je vytvořili.

No ne.

Jsi ochoten vyslechnout názor, s nímž nesouhlasíš ?

Ano. Říkal jsi...

Říkal jsem, že dalším příkladem toho, jak náboženské názory pronikají do každodenního života, je nitroděložní manipulace.

Ve velice blízké budoucnosti může lékař říci mladým manželům očekávajícím dítě: „Mám pro vás špatnou zprávu. Z posledního vyšetření vyplývá, že embryo má predispozici k Hodgkinově chorobě. Můžeme udělat genetickou úpravu, a tím situaci změníme. Ale musíme to udělat hned teď, dokud je embryo v děloze. Dáte nám svolení.“

Co na to mají rodiče říci ?

Samozřejmě že řeknou NE !  To by byla výroba dětí na objednávku. Záleží na Bohu, k čemu bude dítě náchylné. Jak se takhle můžeš ptát ?

Začínáš to chápat. A když s tím bude souhlasit dostatečné množství lidí, vytvoříte zákon proti nitroděložní manipulaci. Nicméně po narození dítěte dovolíte lékařům, aby dělali, co mohou, aby dítěti pomohli v boji s Hodgkinovou chorobou.

Samozřejmě.

Takže tu nejde o to, zda Bůh chce, aby dítě trpělo Hodgkinovou chorobou, jde vám jen o to, kdy je vhodné zasáhnout. Je to tak ?

Řekl jsi to tak... tak... srozumitelně, že lidé najednou vypadají jako hlupáci.

Nechci nikoho zesměšňovat, jen jsem ti položil otázku.

Po narození dítěte s predispozicí k Hodgkinově chorobě se budete modlit, aby je Bůh zachránil. Ale když vám byl nabídnut lékařský zákrok před narozením dítěte, řekli jste, že to je proti Boží vůli.

Tak o co tu jde - o Boží načasování ?  Nebyl zákrok správně načasován ?  Nebo je to otázka specifické procedury ?  Myslíte si, že pracovat s genetickým materiálem před narozením je proti Božímu zákonu ?

Někteří lidé si to myslí.

A kdo to řekl ?  Kde je psáno, že to Bůh zakázal ?  A co kdyby někde jinde bylo psáno, že to Bůh nezakázal ?  Co potom ?  Čemu byste věřili ?

Chápu.

Říkám ti, že celé společnosti si vytvářejí zákony na základě takovýchto soudů.

V některých zemích se ani nesnaží zakrýt náboženský zákon rouškou občanského zákona. Dobrým příkladem je pákistánské ustanovení Ehtram-e-Ramazan, které zakazuje podávat jídlo a kouřit na veřejnosti a předpisuje zavírací dobu kin, divadel a ostatních zábavních podniků. „Kdokoli poruší toto nařízení... bude odsouzen k trestu odnětí svobody na dobu až tří měsíců nebo k pokutě ve výši až pěti set rupií.“

Zákaz jíst a pít na veřejnosti platí nejen pro Pákistánce jakéhokoli vyznáni ale i pro cizince. Toto nařízení je jedním z trestů, které v roce 1981 poprvé uvedl v platnost diktátor Mohammad Zia-ul-Haq jako součást kontroverzní „islamizace" pákistánské společnosti. Další tresty zahrnovaly ukamenování, amputaci rukou za krádež a bičování za pití alkoholu.

Tato nařízení vycházejí z právního a morálního kódu islámu, který se jmenuje Shari'a, a jsou zákonem v mnoha muslimských zemích. Shari'a je čistě náboženský zákon.

Právě tak náboženským zákonem byl v prvních stoletích Společné éry tradiční židovský zákon Halakhah. Vliv těchto zákonů je dodnes zjevný v občanském zákoně Izraele.

V jiných zemích, například ve Spojených státech je občanský zákon oddělen od náboženského vlivu, ale toto oddělení je převážně institucionální nikoli funkční. Zákon se snaží fungovat jako absolutní odraz náboženských názorů společnosti, pokud jde o morální otázky.

A takhle se vaše kultury rodí z vaší víry. Představy společnosti o sobě samé pocházejí z jejích představ o Bohu a Životě - a tyto představy pocházejí od nejmocnějších dodavatelů myšlenek - jmenovitě náboženství.

Dokonce i dnes, kdy si společnost stěžuje na přílišný vliv ostatních dodavatelů myšlenek - jako jsou filmy, televize nebo video - je náboženství jediným dodavatelem myšlenek, který má morální autoritu.

Z toho důvodu si na vliv náboženství stěžuje jen málo lidí, ačkoli právě tento vliv vedl k takovým ukrutnostem, jako bylo 200 let křižáckých válek nebo letecké útoky na budovy v New Yorku a Washingtonu.

Nikoho by ani nenapadlo tvrdit, že filmy, televize, video nebo kreslené seriály mají nějakou morální autoritu, nicméně vaše náboženství autoritu má.

Ačkoli některé posvátné texty posloužily jako předloha pro kreslené seriály...

Ano, ale to je něco jiného.

Já ti teď vysvětluji, že náboženství má nesmírný vliv. Stát ti může nařídit, abys šel do války, ale ty můžeš odmítnout na základě morálního přesvědčení. Když ti však řekne Bůh, abys šel do války, na základě čeho můžeš odmítnout ?

Když odmítnu jít do války, která mí podporu Boha, ztratím veškeré morální ospravedlnění.

Když v roce 2003 vyhlásily Spojené státy válku Iráku, protože Irák údajně vyráběl zbraně hromadného ničení, jež ohrožovaly bezpečnost Spojených států a celého světa, reverend Charles Stanley řekl televizním divákům, že „Bůh bojuje proti lidem, kteří se mu protiví a kteří bojují proti němu a jeho stoupencům. Takže, ačkoli Bůh válku nenávidí, v tomto případě proti ní není. Ve Starém zákoně je spousta příkladů toho, jak Bůh vedl válku, aby realizoval své plány".

„Bůh má boží důvody k tomu, aby zvolil válku jako prostředek k dosažení svých cílů," řekl reverend Stanley. A aby nikoho ani nenapadlo, že by s ním nemusel souhlasit, dobrý reverend rychle dodal: „Ačkoli existuje mnoho různých názorů na válku, nejdůležitější je názor Boha. V bibli je spousta důkazů, že Bůh preferuje válku z božích důvodů a občas je vede, aby vykonal svou vůli.“

Když jsem tyto citáty poprvé četl, byl jsem ohromen. Myslil jsem si, že byly vytrženy z kontextu, ale mýlil jsem se. Objednal jsem si videokazetu a transkripci jeho kázání. Reverendova prohlášení jednoznačně dokazují, co si miliony lidí myslí o včerejším Bohu.

Je poučné poslechnout si, co reverend Stanley řekl 17. února 2003 před svou celonárodní kongregací. Doporučuji každému, aby si objednal kompletní - a hrozivou - transkripci jeho kázání. Máte-li zájem přečíst si tento neuvěřitelný dokument, můžete si jej objednat elektronickou poštou na internetové adrese transcript@cwg.org.

A křesťané nejsou jediní, kterým se říká, že Bůh souhlasí s válkou. Táž myšlenka přiměla muslimské teroristy, aby s pokřikem „Alláh je velký !“ zničili World Trade Center v New Yorku.

Badatelka Karen Armstrongová říká ve své knize Battle for God, že „v roce 1980 rabín Israel Hess uveřejnil v oficiálním časopise Bar-Ilan Univerzity článek s titulem ,Genocida: Přikázání tóry'. V článku se píše, že Palestinci jsou pro Židy totéž, co je tma pro světlo, a že zasluhují stejný osud jako Amalekité.“

A jaký to byl osud ?

Podle Samuelovy knihy (15: 2-3): „Tak řekl Pán vojsk: ,Budu účtovat za to, co udělal Amalek Izraeli, když se mu postavil do cesty, zatímco vycházel z Egypta. Jdi teď, a srazíš Amaleka a oddáš ho zničení se vším, co má, a nebudeš s ním mít soucit a usmrtíš je, muže stejně jako ženu, dítě stejně jako kojence, býka stejně jako ovci, velblouda stejně jako osla.'"

A tak Saul shromáždil „dvě stě tisíc pěšáků a deset tisíc mužů Judeje", aby vykonali Boží rozkaz.

Ano, tohle je vynikající příklad toho, jak náboženské učení ovlivňuje jak věřící, tak nevěřící - takže jsou ochotni jít do války.

Abych použil nejnovější příklad, vy věříte, že v době války musíte podporovat svou vládu - i když je to válka, s níž jste nesouhlasili, dokud ji vaše vláda nevyhlásila. Jinými slovy, musíte ji podporovat, neboť to říká Bůh.

Nejsmutnější je, že to je jen nedostatek nesouhlasu, co umožňuje společnosti podniknout něco tak destruktivního. A to je něco, co lidé, kteří nedokážou vyjádřit nesouhlas, buď nechápou...

... nebo chápou a prostě ignorují.

Má-li lidstvo změnit své nejposvátnější představy a pocházejí-li tyto představy z náboženství té které kultury, nežádáš vlastně lidstvo, aby se postavilo proti Bohu ?

Mnohá náboženství doufají, že právě tohle si lidé budou myslit. Právě na tomto základě mohou takové chování označit za „apostazi".

Což je se v některých zemích trestá smrtí.

Ano.

Takže lidé věří, že nesmějí odporovat Bohu. Věří, že nesmějí pochybovat tom, v co věří. Možná že nejvíc ze všeho věří právě této víře.

Víš co mě právě napadlo ?  Lidé věří, že musejí věřit tomu, čemu věří, i když to je neuvěřitelné.

To jsi vyjádřil skvěle. A tohle je krédem mnoha lidí: ať už věříte v cokoli, nikdy o tom nepochybujte - a pronásledujte každého, kdo o tom pochybuje.

Není na čase, abychom konečně řekli, že císař je nahý ?  Kdy už konečně přiznáme, že věříme v rozporuplného Boha, který miluje a zabíjí, tvoří a ničí, přijímá a odmítá, odměňuje a trestá, přináší dobro i zlo ?  Kdy už konečně přiznáme, že věříme v Boha, který je vším a který je zároveň od všeho oddělen, který je všude a který není v nás ?

Tohle je včerejší Bůh, který nemá nic společného s Bohem, který skutečně existuje. Tyto rozporuplné představy, popsané v posvátných knihách světových náboženství, jsou považovány za posvátné. Soubor všech posvátných knih všech největších organizovaných náboženství by se mohl jmenovat: Dobrotivý Bůh/Zlý Bůh.

Chytrý newyorský redaktor by takového Boha mohl nazvat Bobem dvou tváří. Tím by si určitě získal pozornost.

Dokud věříte v Boha dvou tváří, vytváříte současně extázi a teror.

Věříte v Boha, který je ztělesněním extáze i teroru. A protože věříte, že jste byli stvořeni podle obrazu Boha, máte morální právo projevit oboji.

Milujete a nenávidíte ve jménu Boha.

Prospělo by vám, kdybyste si ten rozpor uvědomili, a přestali s tím.

Tvoříte a ničíte ve jménu Boha.

Prospělo by vám, kdybyste si ten rozpor uvědomili, a přestali s tím.

Přijímáte a odmítáte, odměňujete a trestáte ve jménu Boha.

Prospělo by vám, kdybyste si ten rozpor uvědomili, a přestali s tím.

Chcete-li opravdu nastolit světový mír, prospělo by vám, kdybyste s tím vším přestali. Řeknu vám tohle: Bůh nic neničí. Bůh nic neodmítá a Bůh nikoho netrestá.

Vy tomu nechcete věřit, protože kdybyste tomu věřili, ztratili byste morální právo dělat to sami.

Stabilita celé vaší společenské struktury závisí na tom, že si toto právo dáváte sami a prohlašujete, že vám bylo dáno Bohem.

Neumíte si představit, že byste mohli žít jinak. Ale jestliže si to brzy nepředstavíte, brzy nebudete žít vůbec.

Už jsem vám to řekl a řeknu vám to ještě jednou: Zabíjí vás vaše víra.

A teď to řeknu jinak - dramatičtěji a srozumitelněji, abyste to konečně slyšeli:

Zabijí vás váš Bůh.

(10)

VŠECHNO SI VYMÝŠLÍTE

Než budeme pokračovat, rád bych si s tebou o něčem promluvil.

Tak mluv.

Už jsem řekl, že v tomto dialogu chci mluvit nejen sám za sebe, ale také za druhé.

Tak začni.

Někteří lidé už nevěří, že hovořím s Bohem.

Po přečtení předešlé kapitoly si tím budou jistí.

Někteří lidé tomu nikdy nevěřili, ale teď tomu přestávají věřit i ti, kteří tomu zpočátku věřili. Říkají, že jsem ztratil „spojení".

Víš, proč to říkají ?

Ano. Ze dvou důvodů. Zaprvé kvůli některým věcem, které teď říkáš.

Myslíš ?

Lidé si myslí, že Bůh by nikdy nemluvil o takových záležitostech „skutečného světa", jakými jsou politika, ekonomika, vzdělání atd. Takže, když o nich mluvíš, lidé říkají, že ti vkládám do úst svá vlastní slova.

Chápu. Nikdo jiný to nedělá, že ano ?  Všichni ostatní spisovatelé slyší všechno přímo od Boha. Je tomu tak ?

Ano. Žádný jiný spisovatel - to jest autor posvátných knih - nemluvil o politice a lékařských problémech a -

- tak moment. Opravdu jsi ty posvátné knihy četl ?

Ano.

A není v nich nic o politice nebo společenských problémech ?

Samozřejmě že ano. Bible je plná takových námětů. A korán také. A Bhagavadgíta a prakticky všechny ostatní posvátné knihy. Píše se v nich o tom, co bychom měli jíst, jak bychom se měli oblékat a jak bychom měli organizovat společnost na všech úrovních.

Takže ?

Tyto knihy byly napsány před mnoha staletími. To jim dává větší autoritu. Kdyby byly napsány dnes, pravděpodobně by byly považovány za kacířské a jejich autoři by byly ignorováni jako blázni.

Tak tomu prostě je. Za dvě stě let budou tvé dnešní názory také možná přijaty.

Ale vy už nemáte tolik času.

To vím. A snažím se to čtenářům vysvětlit.

A z jakého dalšího důvodu někteří lidé už nevěří, že hovoříš s Bohem ?

Jak už jsem řekl - protože se zdá, že mám stále ještě otázky. Lidé si myslí, že znám všechny odpovědi, protože jsem měl tolik rozhovorů s Bohem. A mají pocit, že jsem neupřímný, když stále ještě kladu otázky. Myslí si, že se ptám zbytečně.

Ale to není pravda. Jak už jsem řekl, kladu hypotetické otázky. Ptám se na věci, na které se ptají ostatní lidé na celém světě. Lidé však říkají, že už nejsem autentický, že tohle už není skutečný rozhovor s Bohem a že si to všechno vymýšlím.

Konečně se někam dostáváme.

Všechno si to vymýšlíš. A dělal jsi to od začátku. Řekl jsi jim to ?

Ano.

Ano i ne.

To záleží na tom, v jakém stavu vědomí jsem, když o tom mluvím. Jsem-li na vysoké úrovni vědomí, umím to vysvětlit takovým způsobem, že tomu všichni rozumí. Jsem-li na nízké úrovni vědomí, nejsem si jistý, zda tomu sám rozumím.

Můžeš mi vysvětlit, co myslíš „vysokou úrovní vědomí" a „nízkou úrovní vědomí" ?

Jsou chvíle, kdy si uvědomuji mnohem víc, kdy jsem mnohem otevřenější Životu a pravdě, již Život přináší. Nevím, jak se tam dostávám, vím jen, že „tam" jsem. Někdy mi k tomu dopomůže meditace. Jindy stačí, když slyším nějakou píseň v rádiu nebo zvuk bublajícího potoka. Jindy stačí, když cítím vůni šeříku. Může to být cokoli. Najednou se tam dostanu. Najednou najdu své já.

Doslovně.

Ano !  Doslovně, najdu tam své já. Jindy se však zdá, že jsem uvězněn ve svých pocitech, své vlastní „irealitě". To je jediné slovo, které mě napadá. Velice dobře vím, že to, co cítím, je něco, co si sám vymýšlím, ale nejsem schopen to zastavit. To mám na mysli, když hovořím o tom, že jsem na nízké úrovni vědomí. V takovém stavu jsem obvykle velmi necitlivý k druhým. Neuvědomuji si skoro nic kromě svých vlastních pocitů, a ty jsou většinou dost chmurné.

A když jsi na nízké úrovni vědomí, neumíš se vyrovnat s faktem, že si celý tento rozhovor vymýšlíš od samého začátku ?

Ne, ne když jsem na nízké úrovni vědomí.

Ale právě o to jde v tomto dialogu. To je smyslem celé edice Hovorů s Bohem. Chci ti vysvětlit, že si všechno vymýšlíš.

Vymýšlíš si všechno. Vymýšlíš si nejen své knihy, ale celý svůj život. A děláte to všichni. Dělá to každý na vaší planetě. V každém okamžiku.

Lidé na nízké úrovni vědomí to nechápou.

Urážkami jim nepomůžeš.

Tak jsem to nemyslil. I já patřím do té skupiny velice často.

Když jsem na nízké úrovni vědomí, nic nechápu a nic nevidím. Rád bych řekl, že jsem dnes většinou na vysoké úrovni, ale tak tomu není.

Máš pocit, že bys měl být ?

Někdy ano. Někdy si to myslím. Myslím, že to ode mě lidé očekávají.

Očekáváš to sám od sebe ?

Někdy ano.

Bylo by pro tebe lepší, kdybys to neočekával. Na vysoké úrovni vědomí můžeš být jedině tehdy, když neočekáváš, že na ní budeš pořád.

Cože ?

Jakmile to očekáváš, nejsi tam. Sám akt očekávání, že něčím budeš, ti brání v tom, abys tím byl. Nemůžeš očekávat, že budeš tím, čím už jsi. Jestliže očekáváš, že něčím budeš, znamená to, že tím nejsi. Buď něčím jsi, nebo očekáváš, že tím budeš. Nemůžeš něčím být a zároveň očekávat, že tím budeš. Očekávání posunuje do budoucnosti to, čím chceš být.

Pamatuj si to. Očekávání ti vzdaluje to, co očekáváš.

Nepřát si být na vysoké úrovni vědomí může být nejlepší známkou toho, že tam jsi. Proto si nevytvářej obrazy toho, jak vypadá „vysoká úroveň vědomi". Někdy vypadá „vysoká úroveň vědomí", jako když nemusíš být na „vysoké úrovni vědomí". Jinými slovy, být „spokojen" s jakýmkoli stavem vědomí, v němž se právě nacházíš, může být známkou toho, že jsi na „nejvyšší úrovni vědomí".

Když „nejsi spokojen" se stavem vědomí, v němž právě jsi, přeješ si něco víc, a přát si víc - čehokoli - vždycky snižuje stav tvého vědomí, protože si myslíš, že nemáš to, co si přeješ, a proto nemůžeš být totálně šťastný. Ale tak tomu není.

Vždycky můžete být totálně spokojení s tím, co máte v přítomnosti. Ale jen mistři si to uvědomují.

Jestliže to je pravda, proč bychom se snažili něco měnit ?

Být šťastný a zároveň se snažit něco změnit se vzájemně nevylučuje. Rozhodnutí něco změnit nemusí vycházet z nespokojenosti.

Proces čistého tvoření vychází z touhy, nikoli z nespokojenosti.

Pamatuj si, že změna je proces, jemuž se říká Život. Rozhodnutí něco změnit je rozhodnutím žít. Je to rozhodnutí žít vědomě - být příčinou změn, nikoli jejich důsledkem.

Můžeš upéct nejlepší koláč na světě, a přesto se můžeš pokusit upéct ještě lepší. Můžeš vědět hodně a přesto můžeš chtít vědět stále víc. Tomu se říká růst, a touha růst je pozitivní energie. Není to soud, nýbrž touha. Rodí se z vášně, nikoli z nespokojenosti. Z touhy Života po Životě.

Tato vášeň, kterou máš v sobě, je hnací silou veškerého tvoření. Proto je psáno: Neposuzuj a neodsuzuj. Ale nikde není psáno: Netvoř a neměň.

Stále musíš něco měnit, a totéž musí dělat Život kolem tebe. Ačkoli nemůžeš zastavit změnu, můžeš řídit způsob, jak probíhá. Můžeš ovlivňovat, jak se mění tvůj život a jak se mění svět.

Způsob, jak měníte svůj život, a způsob, jak měníte svět kolem vás, určuje čím jste a čím chcete být.

Svět můžete změnit dvěma způsoby. Můžete jej zachránit, nebo jej můžete zničit. Lidstvo se dnes rozhoduje, jakým způsobem změní svět.

V tomhle a ve všem ostatním si všechno vymýšlíte. To znamená, že všechno vytváříte. Jste zároveň stvořiteli i stvořeními. Jste alfou a omegou, jste začátkem i koncem.

Proto všem řekni, že nejsi pořád na úrovni, kterou by druzí mohli nazvat „vyšším vědomím", ale když tam jsi, pak je ti jasné, že vytváříš svůj život včetně tohoto dialogu.

Většina lidí chce však věřit, že Bůh je od nás oddělen, takže, když jim řeknu, že si tohle všechno vymýšlím, ztratí víru v tebe, ve mě a v celý proces.

Boha bys mohl definovat jinak. Teď popisuješ včerejšího Boha - Boha, který žije mimo tebe, Boha, který je od tebe oddělen, Boha, k němuž mluvíš.

Zítřejší Bůh nebude Bůh, KE kterému budeš mluvit, bude to Bůh, SE kterým budeš mluvit. V tom je ohromný rozdíl. Pokud si ještě vzpomínáš, to je třetí nejdůležitější rozdíl mezi včerejším Bohem a zítřejším Bohem.

♥   3. Zítřejší Bůh mluví s každým a pořád.

Nicméně věta „Bůh, se kterým mluvíš", může mít dva významy. Může to znamenat, že mluvíš „s" Bohem - jako v „hovorech s Bohem" -nebo to může znamenat, že Bůh a ty mluvíte zároveň - jako když mluvíte společně.

První význam je spojen se včerejším Bohem, zatímco druhý význam je spojen se zítřejším Bohem.

V budoucnosti si budete představovat Boha, který hovoří K vám a SKRZE vás - skrze vás všechny a pořád - a ne jako Boha, ke kterému se modlíte.

Až k tomu dojde, všechno ve vašem světě se změní, neboť vidět Boha tímto novým způsobem, vám umožní vidět novým způsobem i člověka. Neboť jestliže věříte, že Bůh hovoří k vám a skrze vás, pak vidíte jeden druhého v jiném světle.

A až uvidíte jeden druhého v novém světle, novým způsobem, pak uvidíte jeden druhého JAKO světlo a přestanete se chovat jeden k druhému tak, jak jste se chovali předtím. Všechno se změní. Tato jednoduchá změna ve vašem vnímání změní všechno.

To mi nepřipadá jako „jednoduchá změna".

Nicméně z hlediska teologie a filozofie je to velmi malá změna. Už víte a souhlasíte, že Bůh je Vším. V budoucnosti prostě do tohoto „Všeho" zahrnete i sami sebe.

Kde si myslíš, že jsi ve vztahu, ke všemu, co je ?  Jsi toho součástí ?

Ovšemže ano.

Jsi součástí všeho, co je ?

Jistě.

Pak tedy pochopíš, že je-li Bůh vším a ty jsi součástí všeho, Bůh je v tobě a ty jsi v Bohu, takže nemůžete být od sebe odděleni.

Samozřejmě, to je poselství celé trilogie Hovory s Bobem. A tato myšlenka mi připadá velice vzrušující. Přesto však nevím, jak mohu vidět Boha ve zlých lidech tohoto světa. Jak mohu vidět Boha, jak mluví skrze světové despoty a zabijáky a utlačovatele a šílence ?

Dokud nevidíš Boha ve tváři svého nepřítele, nemůžeš ho vidět vůbec. Neboť nic takového jako „nepřítel" vlastně neexistuje. Existuje část tebe, která je s tebou v rozporu. Jestliže pro tebe Bůh existuje jen v lidech a věcech, které máš rád, pak pro tebe neexistuje.

Skutečný mistr je ten, kdo si uvědomuje, že Bůh existuje ve všem a skrze všechno. Že Bůh je přítomný ve všem a v každém.

Jestliže tomu tak je, jak je možné, že se někteří lidé chovají tak, jak se chovají ?

Lidé se chovají způsobem, který nepřináší prospěch ani jim, ani druhým, protože zapomněli, čím jsou.

A proč to zapomněli ?

Protože jim to pořád říkali, protože je to

celý život učili. Vaše starobylé tradice vám říkají, že jste odděleni od Boha, a většina moderních společností to dodnes opakuje svým dětem.

To všechno je součástí cyklu zapomínání a rozpomínání, tedy součástí samotného Života. Řekl jsem ti, že se pohybujete v kruhu, od plnosti poznání k prázdnotě zapomnění a od prázdnoty zapomnění k plnosti poznání. Od jednoty k oddělenosti a od oddělenosti k jednotě. Od totálního vědomí k nevědomí a od nevědomí k totálnímu vědomí. Tento proces je neustálým přicházením a odcházením, vznikáním a zanikáním, bytím a nebytím a tím, čemu říkáte žití a umírání.

Ale co máme dělat, když lidé jednají způsoby, které nám ubližují ?

Připomeňte jim, čím opravdu jsou. Ale nejdřív si musíte uvědomit, čím jste vy - a musíte se podle toho chovat.

Když vám někdo ublíží, velmi často je to příležitost k usmíření. Jen velmi málo lidí ubližuje druhým vědomě, aniž by měli důvod, jejž považují za dobrý. Když ti někdo ublíží, můžeš udělat jednu ze tří věcí. Můžeš se (a) bránit, (b) zaútočit, (c) zjistit, jaký k tomu měl důvod. Snaž se zjistit, proč tě napadl a hledej příležitost k usmíření, odpuštění a spolupráci.

Jak už jsem řekl v této i předešlých knihách, každý útok je voláním o pomoc. Když si to uvědomíš, snažíš se zjistit, jakou pomoc potřebuje člověk, který tě napadl. Můžeš se přímo zeptat: „Prosím tě, řekni mi... co tě bolí tolik, že si myslíš, že mi musíš ublížit, abys svou bolest zmírnil ?“

Když jeden národ napadne druhý národ, když jedno náboženství napadne druhé náboženství, jedna kultura druhou kulturu, jedna skupina druhou skupinu, jeden člověk druhého člověka, obvykle je to proto, že je útočník přesvědčen, že mu napadený udělal něco, proti čemu se on musí bránit.

Když zjistíš, proti čemu se útočník brání, jsi na nejlepší cestě k usmíření.

Usmíření otvírá dveře k vzájemnému uznání - to jest k uvědomění - čím opravdu jste.

Jsi totožný s Bohem, právě tak jako ten, kdo tě napadl. A teď máš příležitost mu to připomenout.

Jak mám připomenout šílenci, že je Bohem ?  Problém je v tom, že takový člověk si to většinou už myslí.

Člověk, který si myslí, že je Bohem, ale jedná šíleně, zapomněl nejen to, čím je on, ale zapomněl také, čím je Bůh.

To ti dává příležitost připomenout mu, kým a čím je Bůh.

Takže mám druhým připomínat, kým a čím je Bůh ?

To záleží na tobě. K tomu tě vyzývá Nová duchovnost. To se může stát úkolem Týmu lidstva.

A co přesně bychom měli říkat ?

Láska. Řekněte to jedním slovem. Bůh je láska.

A svoboda.

Jedním slovem, Bůh je svoboda.

A radost.

Jedním slovem, Bůh je radost.

A mír.

Jedním slovem, Bůh je mír.

A jednota.

Jedním slovem, Bůh je jednota.

To jsou nejkrásnější aspekty Boha a Života, a když jsou lidé něčím jiným, znamená to, že zapomněli čím opravdu jsou. A ty máš příležitost jim to připomenout.

Všichni jste poslové a všichni máte jen jediné poselství.

„Vidím vás.“

To je jediné poselství, které kdy budete potřebovat.

„Vidím tě. Vidím tvé skutečné já. Znám tě. Znám tvé skutečné já. Miluji tě. Miluji tvé skutečné já.

Nemůžeš mě oklamat. Znám tě a vím, kdo jsi. Můžeš se chovat, jak chceš, ale já svůj názor na tebe nezměním. Vím, čím opravdu jsi.

Vidím tě, vždycky tě uvidím. Nemůžeš zmizet, nemůžeš se ukrýt, nemůžeš změnit svou totožnost. Nemůžeš být něčím čím nejsi. Můžeš se chovat, jako bys byl něčím, čím nejsi, ale nemůžeš být něčím, čím nejsi.

Vždycky uvidím, čím jsi. Je mi lhostejné, co děláš, neboť nejsi tím, co děláš. Vždycky tě uvidím na úrovni bytí.

Vidím tě. Vidím, kdo jsi. Nic, co uděláš, mě nemůže oklamat.“

Tohle je jediné poselství, které kdy někomu budete muset poslat. Tohle poselství vyléčí všechno.

(11)

CESTA K MISTROVSTVÍ

Lituji, ale pořád tomu nerozumím. Jak můžeš poslat poselství lásky někomu, kdo tě zabíjí ?  Jak můžeš poslat takové poselstva někomu, kdo tě utlačuje ?  Jak můžeš někomu říci, že ho vidíš takového, jaký opravdu je, když on nevidí tebe takového, jaký opravdu jsi ?

Musíš vidět sám sebe takového, jaký opravdu jsi, i když tě ostatní tak nevidí. Zejména když tě ostatní tak nevidí.

To dělají všichni velcí mistři, a tím mění svět.

Nedělal to Buddha ?  Nedělal to Abrahám ?  Nedělal to Ježíš ?  Nedělal to Mohamed ?  A nedělal to Gándhí, nedělala to Matka Tereza, nedělal to Martin Luther King, nedělala to Johanka z Arku a nedělal to Nelson Mandela, jakmile ho propustili z vězení ?

Podívej se na lidi, kteří změnili svět. Nedělali všichni právě tohle ?

Ano, ano, ale já nejsem jeden z nich !  Nejsem na jejich úrovni, nepatřím do jejich skupiny.

Patříš, když se mezi ně zařadíš. Nikdo tě nevylučuje, to děláš jen ty sám.

Tohle nedokážu !  To ode mě nikdo nemůže žádat !

Jestliže si myslíš, že to musíš dělat sám, pak chápu, proč ti to připadá příliš obtížné. Kdybys však měl deset tisíc dalších nebo sto tisíc dalších nebo milion dalších, kteří by ti pomáhali měnit svět, připadalo by ti to i pak příliš obtížné ?

To nevím. Možná že ne. Myslím, že ne.

Tak vytvoř ten tým, o kterém jsi mluvil. Vytvoř Tým lidstva. Spoj se s mnoha ostatními. Vašemu světu by dnes prospělo, kdyby měl víc než jednoho nebo dva mistry. Doba individuálních mistrů je pryč. Přišel čas, aby se objevilo víc mistrů. Otázkou je, zda jste připraveni stát se mistry kolektivně. Chcete i nadále předstírat, že nevíte, co vědí mistři, že nemůžete dělat, co dělají mistři ?

Chcete-li i nadále žít v této přetvářce, pak svět nezměníte ani kolektivně. Neboť celý proces musí začít takto:

Změňte sebe, změňte svět.

Tento proces nelze obejít. Především musíte změnit sami sebe. Teprve pak můžete změnit váš svět.

Myslím, že si nedovedu představit sám sebe v roli „mistra". Příliš toho o sobě vím. Nikdy bych se nemohl zařadit do kategorie Ježíše nebo Abraháma nebo Mohameda.

Nebyl to Ježíš, kdo řekl: „Proč jste tak překvapeni ?  Tyto věci a mnohem víc budete také dělat.“

Ano, ale nemyslím, že hovořil o mně.

Ale tak to bylo míněno, a dokud Ježíšovo poselství nebudeš chápat tímto způsobem, nepochopíš je vůbec.

Ježíš a všichni velcí mistři vyzývali každého člena lidstva, aby se stal mistrem. Každý z těchto velkých mistrů sliboval, že to je možné. Ve skutečnosti je to slib Boha.

Ale co je k tomu nutné ?  Myslím, že nemám, co je k tomu potřeba. Když se podívám, co jsem dosud v životě dokázal, nemyslím, že mám vlastnosti „mistra" čehokoli, kromě mistra packalství.

„Tvoje dosavadní úspěchy" s tím nemají nic společného. Včerejšek nemá nic společného s tím, čím jsi. Včerejšek se týká toho, za koho ses považoval.

Tohle je základní princip Nové duchovnosti: smyslem - a největším darem a příležitostí -života je přetvořit sám sebe podle nejkrásnější verze té nejkrásnější představy, jakou jsi kdy měl o tom, čím jsi. A to můžeš dělat v každém okamžiku přítomnosti.

Přichází čas vaší transformace.

Ten je tu vždycky.

Nejde o to, zda „máš, co je potřeba", otázkou je, zda použiješ to, co máš.

Vezmi dary, které máš - je jich spousta -a začni je sdílet se všemi lidmi. Používej je a rozdávej je, jako by nebyl žádný zítřek.

Pěstuj svou touhu sdílet své dary. Máš-li touhu, budeš mít to, co je k tomu potřeba -neboť právě touha je tím, co je potřeba.

To mi připomíná onoho žáka, který se zeptal svého učitele: „Mistře, řekni mi, co mám dělat, abych dosáhl mistrovství ?“ Mistr vzal žáka k malému rybníku a řekl mu, aby se do něj podíval. „A teď mi řekni, co tam vidíš.“

„Vidím sám sebe, mistře," odpověděl žák.

„Ty hlupáku !“ řekl mistr. „Idiote !“

„Co jsem udělal, mistře ?  Proč mi nadáváš ?“ zvolal žák.

„Až se podíváš na svůj obraz a neuvidíš sám sebe, teprve pak se můžeš vydat na cestu k mistrovství," odpověděl mistr. „Jinak o tom ani nepřemýšlej.“

„Ale mistře," zeptal se žák, „jak se mohu nevidět ?  Můj obraz je přímo přede mnou, jasný jako den. Tak, kdy budu připraven vydat se na cestu k mistrovství ?“

„Kde vidíš sám sebe ?“ zeptal se mistr.

„Tamhle," řekl žák a ukázal na odraz své tváře na hladině. „Tamhle.“

„Podívej se lépe," řekl učitel a žák ho uposlechl. „Ne, ještě lépe," přikázal učitel a žák se naklonil nad hladinu a díval se ještě lépe. „Ne, ne, ne. Dívej se hluboko do odrazu... takhle," řekl učitel a strčil žákovi hlavu do vody.

Učitel držel žáka pevnou rukou. Žák se kroutil a kroutil a s každou ubíhající vteřinou podléhal stále větší panice, ale učitel ho nepouštěl. Nakonec žák sebral všechnu svou sílu z jakéhosi místa, o jehož existenci nikdy nevěděl, a mocným trhnutím se vynořil nad hladinu.

„Proč jsi to udělal ?“ zeptal se učitele, když konečně chytil dech.

„Až budeš chtít dosáhnout mistrovství tak zoufale, jako ses chtěl dostat z vody, pak budeš připraven vydat se na cestu k mistrovství.“

Ano, to je příběh o zoufalé touze. Je to dobrá ilustrace odhodlání.

Odhodlání ?

Žák byl odhodlán žít. Chtěl pokračovat v životě. Chtěl žít, a proto v sobě našel sílu, o jejíž existenci ani nevěděl, a dostal se z vody. Neměl v úmyslu utopit se.

Až se nebudeš chtít utopit, také vyndáš hlavu z vody - nebo z písku - a budeš připraven vydat se na cestu k mistrovství.

I kdybych se na tu cestu vydal, mohlo by mi trvat roky -možná životy - než bych dosáhl cíle. A co dobrého by to přineslo světu teď hned ?

Každý člověk, který se vydá na cestu k mistrovství, začíná tím, že se zbaví nevědomosti. Už to samo je obrovským prvním krokem, který má dalekosáhlé důsledky nejen pro něho samého, ale i pro lidi kolem něho. A na určité úrovni pro všechny lidi na světě.

Takže vydat se na cestu je důležité samo o sobě.

Ano, neboť to zvyšuje frekvenci životní energie. Tato změna má účinek na vibraci veškeré energie kolem.

Je možné, abych zvýšil svou individuální vibraci na takovou úroveň, na které bych mohl ovlivnit Všechno ?

Už teď všechno ovlivňuješ. Nikdy nemůžeš neovlivňovat všechno. Ovlivňuješ celek, protože jsi součástí celku. Co děláš ty, dělá celek. Zejména ta část celku, která je v tvé blízkosti.

Nemůžeš udělat nic, aniž bys ovlivnil všechno, protože ty jsi všechno a všechno jsi ty. Tudíž to, co děláš, ovlivňuje všechno, bezprostředně a hluboce.

Tak dobře, to chápu. Proto dnes svět potřebuje mnoho mistrů nebo aspoň mnoho lidí, kteří jsou ochotni vydat se na cestu k mistrovství. Neboť takové zvýšení vibrace životní energie může změnit směr, jímž se lidstvo ubírá.

Správně. A tady se ti nabízí příležitost. Tobě a všem ostatním, kteří chtějí být v Týmu lidstva. Nastal čas, abyste se všichni stali mistry. Neboť jsem vás poslal na zem, abyste byli dobrými správci.

A to první, co musíte spravovat, je pravda. Musíte být správci pravdy svého bytí.

Co to znamená ?

Být správcem pravdy vlastního bytí znamená tuto pravdu chránit a nikdy na ni nezapomínat. Znamená to mluvit pravdu o sobě a o všem a o všech. Znamená to žít v pravdě a nikdy ji nenechat umřít.

Dále musíte být správci jeden druhého. Musíte se starat jeden o druhého, musíte jeden druhého chránit, musíte jeden druhému pomáhat a musíte jeden druhého uznávat.

Musíte jeden druhého znovu poznat, neboť když druhého opravdu poznáte, začne veškeré léčení.

Na jaké úrovni vědomí dochází k tomuto poznám ?

Toto poznání je společným aktem podvědomé mysli, nadvědomé mysli a integrální mysli. Je mimo vědomou vůli. Jde o dosažení nové úrovně vědomí. Je to něco, k čemu dochází automaticky, když jste tím, čím opravdu jste. Budete zachovávat Život. Budete chápat Život jako nejvyšší hodnotu.

Pak budete správci svého domova, svého místa ve vesmíru. Budete svůj domov spravovat, budete jej chránit a pomůžete mu, aby si pomohl sám.

Chcete-li opravdu žít v míru, radosti, zdraví, štěstí a harmonii, pak toto všechno musíte dělat.

Myslím, že jsi říkal, „že nemusíme nic dělat". To jsi mi řekl v našem prvním rozhovoru.

Nic z toho dělat nemusíte. V tomto smyslu neexistuje nic, co byste „museli" dělat. Musíte to dělat jen tehdy, jestliže to chcete prožívat. Protože jinak to prožívat nemůžete. Jinak to nemůžete vytvořit. Jinak se nemůžete dostat tam, kam se chcete dostat.

Tohle všechno lze zredukovat na jediné slovo. Láska. To je nová úroveň vědomí, kterou byste měli dosáhnout. Měli byste zakusit úroveň vědomí, na které JSTE láskou.

Pamatuj si, že slova „Láska" a „Bůh" jsou zaměnitelná. Stejně jako slova „Život" a „Bůh". Takže říci, že jste Láska, znamená říci, že jste Život, což znamená říci, že jste Bůh.

To je velice odvážné prohlášení, ale dnes se od vás očekává, abyste zakoušeli a vyjadřovali vědomí Boha. Jste toho schopni ?  Jak se zachováte ?

Výzva ke správcovství je výzvou k Lásce. Neboť být správcem znamená starat se o něco a milovat také znamená starat se o něco. Proto milujte pravdu. Milujte jeden druhého. Milujte svůj domov, milujte zemi. A milujte mě. Neboť, budete-li milovat mě, budete milovat všechno ostatní... protože JÁ JSEM VŠECHNO a protože neexistuje nic, čím bych nebyl.

A nestarej se o to, zda ti někdo věn, že hovoříš s Bohem nebo sám se sebou. Ty a já víme, že to je totéž.

Neexistuje žádný Bůh, který by od tebe byl oddělen.

(12)

JEŽÍŠŮV FAKTOR

Já vím, že nejsem od Boha oddělen. Když jsem na vysoké úrovni vědomí, prožívám jasné okamžiky kdy si to jasně uvědomuji.

A přesto mám někdy dojem, že mi z psychologických důvodů vyhovuje představovat si, že já jsem „tady" a Bůh je „tam". Tímto způsobem mohu k Bohu mluvit, mohu se k Bohu modlit, mohu s Bohem diskutovat a mohu Boha požádat o pomoc.

To může být docela dobré, a jestliže tomu tak je, tak to dělej. Tímto způsobem komunikuje malé já s Velkým Já.

Moje výborná přítelkyně Barbara Marxová Hubbardová, vynikající spisovatelka a duchovní učitelka, hovoří o těchto aspektech božství jako o lokálním já a univerzálním já.

Ano, já jsem ji k tomu inspiroval. Když mluvím jako ona a když ona mluví jako já, používáme tuto terminologii, protože to zvyšuje porozumění.

Moment. Právě mě něco napadlo. Jsme-li všichni tebou, jak je možné, aby ti některá část tebe nerozuměla ?

Rozumíš sám sobě dokonale ?  Rozumíš všemu, co děláš, rozumíš všemu, co říkáš ?

Ne, nerozumím.

Takže jsi zodpověděl svou vlastní otázku.

Ale myslím, že to není celá odpověď.

Ne, to není. Samotný fakt, že jsi individualizovanou součástí mě, znamená, že nemůžeš dosáhnout totality porozumění a poznání, jakou má neindividualizovaná Nejvyšší realita, kterou nazýváš Bohem.

Proč ne ?

Z téhož důvodu, proč kapka vody v oceánu nemá sílu oceánu, ačkoli je z téže látky. Kapka má sice stejné složení a vlastnosti, ale není kolektivem. Je individualizací a individualizace a kolektiv si nejsou rovné.

Takže Bůh a lidé nejsou jeden celek.

Jste.

Ale nemůžeme dělat totéž.

Můžete, ale v jiném měřítku. Pokud to už neděláte.

Jak to můžeme dělat ?

Musíte zvýšit a rozšířit své vědomí. Musíte vycházet ze své podvědomé, nadvědomé a integrální mysli. Jinými slovy, z Velkého neboli Univerzálního Já.

Jako všechny osvícené a posvěcené bytosti.

Přesně tak.

Jako Ježíš !

Takže teď dokonale chápeš vztah mezi Bohem a člověkem, stejně jako vztah mezi Bohem a člověkem, který se nazýval synem Boha.

Před několika lety, krátce po prvním vydání Hovorů s Bohem, se mě kdosi zeptal, jak do toho všeho „zapadá" Ježíš. Odpověděl jsem, že i on říkal, že Bůh a my jsme jeden celek, ale že tomu nikdo nechtěl věřit, protože to nevyhovovalo lidským plánům.

Jestliže se vaše plány nezmění, určitě se změní váš život. To se ti tu snažím vysvětlit.

Chápu. A také jsem řekl, že vliv Ježíšova života byl tak velký, že nebude nikdy zapomenut. Tak je tomu proto, že Ježíš byl - a je - spasitelem celého lidstva. Takovým mohu být i já a každý jiný člověk.

Měl jsi pravdu.

Lidé žijí ve světě, který si sami vytvořili; žijí ve falešných představách, které nemají nic společného s Nejvyšší realitou ani s tím, čím opravdu jsou. A já věřím, že Ježíš to věděl. Ježíš věděl, čím opravdu byl. A také to říkal, aby to všichni slyšeli.

A řekl ještě něco jiného. Řekl, že to, co udělal on, bychom mohli udělat i my. K tomu je však potřeba pevná víra. To učil Ježíš. To bylo jeho ústředním poselstvím.

Před několika lety jsem napsal malou knihu Tak se změň, ve které o těchto věcech hovořím.

Ta kniha obsahuje mnoho úžasných moudrostí. Některé z nich nám můžeš říci.

Tak dobře. Budu citovat přímo z knihy.

Byl to Ježíš, kdo říkal: „Všechno závisí na vaší víře.“

Byl to Ježíš, kdo říkal: „O, ženo, velká je tvá víra: kéž se ti splní, co si přeješ.“ A její dcera se v tom okamžiku uzdravila.

Byl to Ježíš, kdo řekl: „A jestliže budete mít víru velikosti hořčičného zrna, řeknete této hoře: ,Přemísti se odtud tam', a ona se přemístí, a nic pro vás nebude nemožné.“ (Kurzívu přidal autor.)

Protože nejsme schopni věřit sami v sebe a v naše boží dědictví, Ježíš nás láskyplně vyzývá, abychom věřili v něho.

„Říkám vám, ten, kdo ve mě věří, bude dělat totéž co já; a bude dělat ještě větší věci; protože jdu za svým Otcem.

A cokoli budete žádat mým jménem, to udělám, aby Otec byl veleben v Synovi. Požádáte-li o cokoli mým jménem, udělám to.“ (Kurzívu přidal autor.)

Není to úžasný slib ?  Tak velké a úplné bylo Ježíšovo pochopení toho, čím byl a čím jsme my („Já a Otec jsme jedno," říkal, a později dodal: „Všichni jste bratři.“), že si hluboce uvědomoval, že dokážeme udělat cokoli, jestliže věříme sami v sebe nebo v něho.

Nechápeme Ježíšova prohlášení mylně ?  Neinterpretujeme je nesprávně ?  Ne. Jeho slova jsou naprosto jasná. Ježíš chtěl, abychom se považovali za totožné s Otcem, právě tak jako je on totožný s Bohem.

Tak velká byla jeho láska k lidstvu a tak velký byl jeho soucit s utrpením člověka, že se rozhodl povznést se na nejvyšší úroveň a stát se nejkrásnějším projevem svého bytí, aby dal živoucí příklad lidem na celém světě.

A pak se modlil za to, aby viděl důkaz nejen své jednoty s Otcem, ale také naší jednoty s Bohem.

(„A kvůli nim posvěcuji sebe, aby i oni byli posvěceni skrze pravdu. Nemodlím se jen za ně, ale také za ty, kteří ve mě uvěří skrze své slovo. Aby všichni byli jedním; jako ty, Otče, jsi ve mně a já v tobě, aby byli jedním také v nás: aby svět všichni uvěřili, že jsi mě poslal. A slávu, kterou jsi mi dal, dávám jim, aby byli jedním, jako jsme my.“ (Zvýraznění opět přidal autor.)

Není možné vyjádřit se srozumitelněji.

V Hovorech s Bohem se píše, že jsme všichni součástí Božího těla, ačkoli si myslíme, že jsme od Boha odděleni.

Ježíš chápal, jak je pro nás obtížné věřit, že jsme součástí Boha, součástí samotného Božího těla. Sám tomu však věřil.

Proto pro něho bylo jednoduché vyzvat ty, kteří nevěřili, že jsou součástí Boha, aby si představovali, že jsou součástí jeho Syna.

ležíš věděl, že je pro nás snazší vidět samí sebe jako bratry v Kristu než se vidět jako součást Boha. A jelikož se už prohlásil za totožného s Otcem, bylo mu jasné, že kdybychom věřili, že jsme bratry v Kristu, pochopili bychom, že jsme nutně součástí Boha.

Ježíš tuto myšlenku zdůrazňoval nesčíslněkrát, neboť jeho učení a komentáře zapsané v bibli obsahují mnoho odkazů k tomuto vztahu.

Spojte jen některé z těchto odkazů a máte neobyčejné zjeveni:

„Já a Otec jsme jedno (Jan 10: 30). Dal jsem jim také slávu, kterou jsi mi dal, aby byli jedno, právě jako my jsme jedno (Jan 17: 22). Já ve spojení s nimi a ty ve spojení se mnou, aby byli zdokonaleni v jedno (Jan 17: 23). Aby láska, kterou jsi mě miloval, byla v nich, a já ve spojení s nimi (Jan 17: 26)

„Tak my, ačkoli je nás mnoho, jsme jedno tělo ve spojení s Kristem, ale jednotlivě jsme údy, které patří k sobě (Římanům 12: 5).

„Kdo tedy sází a kdo zalévá, jsou jedno (1. Kor. 3: 8). Protože je jeden chléb, my, ačkoli mnozí, jsme jedním tělem, neboť všichni se účastníme na tom jednom chlebu.“ (1. Kor. 10: 17)

„Vždyť pravě jako tělo je jedno, ale má mnoho údů, a všechny údy toho těla, ačkoli jich je mnoho, jsou jedno tělo, tak je také Kristus. Opravdu jsme totiž byli všichni pokřtěni jedním duchem v jedno tělo, ať Židé nebo Rekové, ať otroci nebo svobodni, a všichni jsme byly napojeni jedním duchem. Tělo totiž vskutku není jeden úd, ale mnoho.

Kdyby noha řekla: ,Protože nejsem rukou, nejsem částí těla', proto nepřestává být částí těla. A kdyby ucho řeklo: ,Protože nejsem okem, nejsem částí těla', proto nepřestává být částí těla. (1. Kor. 12-16)

„Je však mnoho údů, a přece jedno tělo.“ (1. Kor. 12: 20)

Tyto opakované odkazy, zdůrazňující znovu a znovu pravdu jednoty, jasné ukazují, že se křesťané nemusí vzdávat svých názorů, aby přijali zítřejšího Boha nebo Novou duchovnost.

Všichni jsme údy Kristova těla. A je-li Kristus totožný s Bohem, pak jsme i my. Jenže my to prostě nevíme. Nebo tomu nechceme věřit. Nebo si to neumíme představit.

Nicméně není pravda, že jít s Ježíšem k Bohu vyžaduje, abychom šli skrze Ježíše. To nebylo jeho poselství. Kdyby mohl své poselství přeložit do našeho současného jazyka. myslím, že by řekl:

„Vidím, že nevěříte sami v sebe. Nevěříte, že lidé jsou božští. Je jasné, že potřebujete nějaký vzor. Já budu vaším vzorem. Já jím jsem.

„Já a Otec jsme jedno. Já jsem syn Boží, a vy jste moji sourozenci. To znamená, že i vy jste synové a dcery Boha.

Já jsem cesta a pravda a život. Žijte svůj život, jako já žiji svůj, jděte cestou, kterou jdu já - to jest následujte mé -a poznáte Boha. Nemůžete-li uvěřit ve mě, nevěříte-li, že jsem tím, co říkám, že jsem, vzdor všemu, co jsem udělal, pak nikdy nebudete věřit sami v sebe ani v to, čím jste, a Boha nikdy nepoznáte, neboť nevěříte v možnost, že lidstvo je božské - a tohle je pravda, kterou jsem vám přišel vyjevit.“

Takže víra v božství Krista - v Ježíše jako Boha v lidské podobě - je nutným předpokladem toho, abyste uvěřili ve své vlastní božství. Neboť když věříte, že jste božští, nutně věříte, že je božský i Ježíš, ale když nevěříte, že Ježíš je božský, nemůžete věřit, že jste božští vy, neboť byste se považovali za většího než Ježíš.

Ale co když se nechci považovat za božského ?  Co když za božského chci považovat pouze Ježíše ?  Co když chci považovat sám sebe za ubohého a pokorného člověka, který si nezaslouží ani zavázat Ježíši tkaničky u bot ?

Pak nepochopíš poselství, které vám Ježíš přinesl. Neboť on vás přišel povznést, nikoli pokořit. Povznést, nikoli srazit na zem.

A co když na druhé straně nechci považovat za božského Ježíše ?  Co když prostě nevěřím, že Ježíš je synem Božím ?

Pak zase nepochopíš poselství, které vám Ježíš přinesl. Ježíš hlásal, že on sám není větší než kdokoli jiný a že nikdo není větší než ostatní, neboť jste všichni součástí jednoho celku, a nic nemůže být větší než celek.

Takže kdyby Ježíš nebyl božský, nebyli byste božští ani vy. A nejste-li božští vy, jak by mohl být božský on ?

Takhle argumentují lidé, kteří popírají Ježíšovo božství. Všichni jsme jen lidé a Ježíš nebyl o nic méně lidský než my. My nejsme božští, tak jak by mohl být božský on ?  Pokud ovšem nebyl bytostí z nějaké nadpozemské sféry a pokud jen nepředstíral, že je člověkem.

VŠICHNI jste bytosti z nadpozemské sféry a všichni předstíráte, že jste lidmi.

Ach, Bože, už jsme se k tomu zase vrátili.

Ano, máš pravdu, už jsme se k tomu zase vrátili.

Tohle je totiž základní myšlenkou Nové duchovnosti. V tom spočívá tajemství a nádhera a sláva zítřejšího Boha. V tom spočívá tajemství a nádhera a sláva člověka. Vy to jen musíte pochopit a přijmout.

Ježíš si to přeje. Totéž si přejí všichni mistři a poslové. Neboť všichni žijí dnes, právě tak jako žili v době, kterou nazýváte minulostí. A všichni mistři a poslové - Buddha, Abrahám, Bahá'ulláh, Ježíš, Krišna. Mojžíš, Mohamed a všichni ostatní - vás milují, právě tak jako vás milovali tehdy, a stále vás vyzývají, abyste přijali nádheru toho, čím jste, a abyste skoncovali se svým utrpením a přestali působit utrpení druhým.

Ježíš dělal to, co dělal, říkal to, co říkal -dělal zázraky, léčil nemocné, oživoval mrtvé a nakonec sám vstal z mrtvých - abyste pochopili, čím byl... abyste pochopili, čím jste vy.

A právě tohle se často vypouští z tradičního učení o Ježíšovi. A právě tohle je základem Nové duchovnosti.

Nová duchovnost neodmítá tradiční učení, Nová duchovnost je naopak rozšiřuje.

Takže musíme přijmout skutečnost, že Ježíš byl synem Božím, abychom si uvědomili, že i my jsme synové a dcery Boha. Čemu nevěříme o sobě samých, tomu často věříme o druhých - a Ježíš to věděl.

Teď jsi přesně pochopil Ježíšovo poslání. Tohle přesně si Ježíš uvědomoval, a proto dělal to, co dělal.

Pochopil jsem, že jsme tu všichni proto, abychom zachránili svět. Ne před „léčkami ďábla" ani před „věčným zatracením". Žádný ďábel a žádné věčné zatracení totiž neexistují. Přišli jsme zachránit lidstvo před jeho mylnými představami o sobe samém.

Správně. Konečně jsi pochopil své poslání.

Jsme nadějí lidstva.

Ano, jste. A tohle je poselství Nové duchovnosti, která se na zemi zrodí. Brzy to začne chápat stále víc lidí, a tohle bude jejich výzva ke všem ostatním:

BUĎTE NADĚJÍ LIDSTVA

(13)

ZÁKLADY NOVÉ DUCHOVNOSTI

To je výzva Nové duchovnosti.

Ano.

A jejím poselstvím je jednota.

Jednota je základní pravdou Nové duchovnosti.

To chápu, neboť se k tomu neustále vracíme.

Nemáš ani tušení, jak je to důležité. Dala by se o tom napsat celá kniha, nejen polovina. Všechno by se změnilo, kdyby vám tato myšlenka „došla", kdyby pronikla do vašeho podvědomí a stala se vaším instinktem, kdyby se stala filozofií lidstva.

Všechno by se změnilo. Všechno. Změnila by se politika i ekonomika, změnily by se vaše názory na lidské vztahy, na sexualitu a na řešení konfliktů, změnil by se smysl vašeho života - změnilo by se všechno.

Takže to není malá myšlenka, kterou by nemělo smysl opakovat, je to velká myšlenka, kterou je potřeba opakovat znovu a znovu.

Tohle učte. Tohle učte. Všechno ostatní bude následovat.

Zapamatujte si tato slova:

Všichni jsme součástí jednoho celku.

Řiďte se podle toho, až budete stát před svým dalším rozhodnutím. Řiďte se podle toho, až budete dělat své další plány a strategie. Řiďte se podle toho, až se budete rozhodovat o výplatách svých zaměstnanců a cenách zboží, které prodáváte.

Chovejte se podle toho, až příště vstoupíte do mešity nebo synagogy nebo chrámu nebo katedrály.

Chovejte se podle toho v každém okamžiku svého života, a tím budete učit všechno o Nové duchovnosti a zítřejším Bohu.

Už to chápu. Opravdu to chápu. Jednota veškerého Života je základním principem Nové duchovnosti a aplikace tohoto principu v každodenním životě je její ústřední etickou myšlenkou. Už to chápu.

Existují ještě nějaké další základní principy, které bych měl znát ?

Nepotřebnost.

Nepotřebnost ?

♥ V době Nové duchovnosti budete chápat zítřejšího Boha jako něco nepotřebného.

A v tom je sedmý důležitý rozdíl mezi včerejším Bohem a zítřejším Bohem.

♥   7. Zítřejší Bůh je nepotřebný.

Na to slovo si dávej pozor, neboť má dva různé významy. Snaž se chápat oba.

Zaprvé, budete vnímat Boha jako bytost bez jakýchkoli potřeb. Takže Bůh bude nepotřebný.

Zadruhé, uvědomíte si, že Boha nepotřebujete.

♥ V době Nové duchovnosti se nebudete považovat za potřebné bytosti, které se musejí modlit k Bohu, aby jim poskytl pomoc a podporu. Takže Bůh bude nepotřebný.

V knize Přijímání Boha jsi řekl, že představa existence potřeb je první z Deseti falešných představ lidstva.

Ano, to je pravda. Na této představě jsou založeny všechny ostatní. Je to velice mocná představa, ale až si uvědomíte, že to pouhá představa, začnete žít úplně jinak; vstoupíte do nového světa.

Představ si svět, ve kterém Bůh nic nepotřebuje a ve kterém vy nepotřebujete Boha. Představ si svět, ve kterém nic nepotřebujete.

To je dost těžké. Je to obtížné pochopit. Mohu pochopit, že Bůh nic nepotřebuje, ale neumím si představit, že bych já nic nepotřeboval. Mám pocit, že potřebuji Boha. Právě s tebou mluvím, protože potřebuji odpovědi.

Tak dobře, vezmeme to postupně. Chápeš, že Bůh nic nepotřebuje ?

Ano, samozřejmě. Bůh je Nejvyšší bytost, Stvořitel Nebe i Země. Co by mohl potřebovat ?

Například vaši věrnost. Nebo vaši poslušnost. Jestliže mě nebudete poslouchat, budu smutný. Možná se dokonce rozzlobím, to bude záležet na tom, jak moc mě nebudete poslouchat.

To je možné.

A co utrpení ?  Potřebuji, abyste trpěli ?

Samozřejmě že ne.

Takže je v pořádku ukončit vlastní život, když trpíte nevyléčitelnou nemocí ?

Ne, ne, ne. To jsem neřekl.

Takže to není v pořádku ?

Není.

Proč ne ?

Protože to není součástí Božího plánu. Jedině Bůh rozhoduje o tom, kdy má člověk umřít. Život je největší Boží dar. Bůh nám jej dal a jedině on nám jej může vzít. My jej nemůžeme zahodit.

Chápu. Takže Bůh se rozzlobí, když jeho dar zahodíte ?

Nevím, zda se Bůh rozzlobí, ale vím, že zahodit jeho dar není správné. To je vše.

Je snad „lepší", aby sedmaosmdesátiletá žena trpěla nevyléčitelnou nemocí než aby se osvobodila od nekonečné bolesti a vděčně prohlásila svůj život za ukončený ?

Ano !  Je „lepší", když trpí. To je Boží zákon. Nekonečně trpět, dokud neumřeme přirozenou smrtí. Nevezmeš si vlastní život. To není jen Boží zákon, v mnoha zemích je to zákon občanský. Tím chci říci, že sebevražda s pomocí lékaře je protizákonná.

Další zákon založený na Božích potřebách, že ano ?

Neřekl jsem, že to Bůh potřebuje. Tak to prostě je. Je to Boží zákon.

K čemu by měl Bůh takový zákon ?  Nebo jakýkoli jiný zákon ?

Protože některé věci jsou správné a některé špatné. Tak je to jednoduché.

Jestliže Bůh nic nepotřebuje, proč by ho to mělo zajímat ?  Myslím, že jsi řekl, že chápeš, že Bůh nic nepotřebuje. A jestliže nic nepotřebuje, proč by potřeboval, abyste dodržovali jeho zákony ?

Nepotřebuje to. Nepotřebuje, abychom je dodržovali, prostě to chce.

A když nedostane, co chce, rozzlobí se a potrestá vás, že ano ?

Ano.

To mi připadá jako „potřeba".

Děláš si ze mě legraci ?

Nedělám. A neděláš si legraci ty ze mě ?

Ne, já ne. Na tom není nic legračního. Mluvíme tu o Nebi a Peklu a věčném zatracení. Jestliže si z toho chceš dělat legraci, tak si posluž.

Mluvíš správně. Takhle přemýšlí většina lidí. Řekl jsi, že v tomto rozhovoru budeš mluvit za celé lidstvo. Děláš to dobře.

Děkuji. Většina lidí si totiž myslí, že Bůh nemá buď žádné potřeby, nebo že jich má mnoho. Máme jakéhosi dichotomického Boha. Na jedné straně nechce nic a na druhé straně chce všechno.

Ano, to jsou dvě tváře vašeho včerejšího Boha. Zítřejší Bůh nebude tak nepochopitelný. Zítřejší Bůh nebude mít tak roztříštěnou osobnost.

Zítřejší Bůh vám prostě řekne: „Nic od vás nechci. Můžete si dělat, co chcete. Dal jsem vám svobodnou vůli.“ A bude to myslit vážně. Neřekne vám: „Máte svobodnou vůli, pokud děláte, co vyžaduji, jinak vás potrestám.“ Co by to bylo za svobodnou vůli ?  Jste svobodní dělat to, co od vás vyžaduji ?

Nazýval bys to svobodou ?

Ne.

Vaše církev to tak nazývá.

To vím. Nicméně lze říci, že svobodní jsme. Právě tak jako jsme svobodní přejít křižovatku na červenou. Jsme svobodní to udělat, pokud nás nezajímají důsledky. Jsme-li ochotní nést důsledky, můžeme si dělat, co chceme.

V tom je určitá logika. Jste svobodní volit, ale když nebudete volit mě, dám vás zastřelit. Jste svobodní mít vlastní podnik, ale když mi nebudete odvádět většinu svých zisků, dostanete pokutu a váš podnik zkrachuje. Jste svobodní mluvit, ale když řeknete něco, co se mi nelíbí, nechám vás zavřít do vězení. Žádný problém. Máte svobodnou vůli, že ano ?

Ve světě, kde žijete, považujete takový druh svobody za frašku. Říkáte tomu diktatura.

Také to diktatura je.

Takže Království Boží je diktatura ?

To jsem neřekl.

Proč se neshodneme na tom, že většina lidí považuje Boha za diktátora ?  Možná za benevolentního diktátora, ale přesto za diktátora. Lidé si myslí, že Bůh něco musí mít, aby byl šťastný, že ano ?  Odpověz upřímně.

Ano, většina lidí si to myslí.

Dobře. Teď mluvíš pravdu. A to jsem rád, protože kdybys lhal, musel bych tě potrestat.

To je legrační. To je opravdu vtipné. Tak pokračujme.

Řekl jsi, že si neumíš představit, že bys nic nepotřeboval.

Ano, to jsem řekl.

Mluvím tu o vaší představě o Bohu, jako o bytosti, která něco potřebuje, protože vaše představa o Bohu je základem vaší představy o sobě samých.

Neumíte si představit, že byste vy sami nic nepotřebovali, protože si neumíte představit Boha, který by nic nepotřeboval. Jestliže i Bůh má potřeby, jak byste bez nich mohli být vy.

Vidíš, do jaké pasti jste se dostali ?

Dříve jsem to neviděl, ale teď to vidím.

To je dobře. Protože se ti snažím vysvětlit, že vaše představy o Bohu utvářejí vaše představy o sobě samých. Nebo naopak. Vaše představy o sobě samých utvářejí vaše představy o Bohu.

Myslíš, že je to možné ?

Myslím, že ano. Vlastně nevím. Nikdy jsem o tom nepřemýšlel tímto způsobem.

Tak o tom přemýšlej. Nevidíš Boha jako jakési „velké Já" ?  Jako větší verzi člověka ?

Překvapilo mě to, když jsi to řekl před chvílí.

Opakuji to, abys to nezapomněl. Nevidíš Boha jako větší verzi sebe samého ?

Myslím, že ano. Někteří lidé ho tak vidí.

Většina lidí. Většina lidí považuje Boha za větší a mocnější verzi člověka.

V bibli je psáno, že jsme byli stvořeni podle obrazu Boha.

A bible má v tomto ohledu pravdu.

Takže ty jsi větší verzí člověka.

Ne. Vy jste menší verzí Boha.

To je totéž.

To rozhodně ne, příteli. Rozhodně ne.

(14)

TAJNÝ RECEPT ŽIVOTA

Je-li pravda, že jsem byl stvořen podle obrazu Boha, pak bys měl vypadat jako člověk, je to tak ?

Ano.

Tak to mi stačí.

Když chci.

Cože ?

Vypadám jako člověk, když chci vypadat jako člověk. Když chci vypadat jako kometa, vypadám jako kometa.

To už tu bylo.

Tomu se nevyhneš. Pravda tě bude pronásledovat a najde si tě, ať jsi kdekoli. Zejména když ji hledáš.

Tvrzení, že jste byli stvořeni podle obrazu Boha, neznamená, že Bůh je jako vy. Znamená to, že vy jste jako Bůh.

Rozumíš tomu ?

Myslil jsem, že ano.

Opravdu ?  Uvědomuješ si, jaké to má důsledky ?

Proč mi to neřekneš ?

Jste-li jako já, znamená to, že nemáte tělesnou formu, ale že ji můžete přijmout, kdykoli chcete. A také to znamená, že můžete přijmout jakoukoli jinou formu, kdykoli chcete.

Znamená to, že jste čistá energie, která má tvůrčí schopnost, jež se projevuje jako zdroj nekonečné moudrosti a bezpodmínečné lásky.

Znamená to, že nejste svým tělem, nýbrž esencí, jež vaše tělo obklopuje a tvoří. Znamená to, že jste samotný Život, který se projevuje určitým způsobem v určitou dobu, protože vás to těší.

Mám pro tebe novinu. Být člověkem není vždycky příjemné.

Máš pravdu, pro mnohé z vás je to většinou nepříjemné. Tak je tomu proto, že jste zapomněli, čím jste. Myslíte si, že jste odděleni ode mě, od Života a jeden od druhého. Tyto představy ovlivňují vaše pocity. A pocit oddělenosti - který je iluzí - je to jediné, co může vyvolat pocit nedostatku - který je opět iluzí. Jedna falešná představa produkuje druhou a to je zdrojem vaší nespokojenosti, to je zdrojem vašeho neštěstí, to je zdrojem vašeho zoufalství.

Existuje vůbec nějaké řešení ?  Je-li všechno falešná představa, jak se s tím vyrovnáme ?  Jak můžeme v tomto iluzorním světě najít mír, harmonii a štěstí ?  Existuje nějaký „tajný recept" ?

Konečně jsi mi položil zásadní otázku.

A odpověď ?

Mohu ti odpovědět jedním slovem.

Tak ven s tím.

Služba.

Služba ?

Služba Životu.

Když sloužíte Životu, Život slouží vám. Tak je tomu proto, že lidé a Život jsou jedno a služba Životu je služba lidem.

Proto je úkolem Boha sloužit vám.

Ne, ne, ty mi nerozumíš. Je to právě naopak. Naším úkolem je sloužit Bohu.

Ne, ty nerozumíš mně. Vaším úkolem není sloužit Bohu, neboť Bůh od vás nic nepotřebuje. Myslili jste si, že včerejší Bůh něco potřeboval, ale zítřejší Bůh nic nepotřebuje.

Takže my nebudeme muset sloužit zítřejšímu Bohu ?

Nebudete. Nikdo to nebude vyžadovat. Zítřejší Bůh bude sloužit vám. To je funkcí Boha. V tom je osmý důležitý rozdíl mezi včerejším Bohem a zítřejším Bohem.

♥   8. Zítřejší Bůh nevyžaduje, aby mu někdo sloužil, zítřejší Bůh je služebníkem veškerého Života

Moment. Bůh je pán, nikoli „služebník". My lidé jsme služebníci a my se musíme plazit u pánových nohou.

Řeknu ti tohle: Opravdový pán je ten, kdo produkuje nejvíc pánů, nikoli ten, kdo produkuje nejvíc služebníků.

S radostí vám ukazuji, že jste všichni páni. Nepotřebuji, abyste mi dokazovali, že jsem pánem já. Já dobře vím, co jsem. Ale vy jste to zapomněli.

A proto vám nabízím své služby, abyste si vzpomněli, čím jste. A když mi nabídnete své služby, dokážete, že jste páni.

Myslil jsem, že jsi právě řekl, že ti nebudeme muset sloužit.

Ano, to jsem řekl, a sloužit mi nemusíte. Až přijmete zítřejšího Boha, služba Bohu přestane být povinností. Ale jestliže se svobodně rozhodnete sloužit Bohu, dokážete tím, že nic nepotřebujete, že máte všechno a že vám dělá velkou radost dát Bohu všechno, co máte -a to je definice mistra.

Nyní v předešlé větě nahraďte slovo „Bůh" slovem „Život" a odhalíte tajný recept, jak najít (vytvořit) mír, harmonii a štěstí na zemi.

Služte Životu ve všem, co si myslíte, co říkáte a co děláte. Ptejte se sami sebe: „Posiluje tahle myšlenka Život nebo jej oslabuje ?  Posiluje tohle slovo Život nebo jej oslabuje ?  Podporuje tahle činnost Život nebo jej poškozuje ?“

Tyto otázky a odpovědi se stanou součástí automatického procesu, o kterém ani nemusíte přemýšlet, jestliže máte v úmyslu zachovat Život na vaší planetě.

Životu však nemůžete sloužit, dokud si myslíte, že něco postrádáte. Dokud něco postrádáte, snažíte se uspokojit především své potřeby a nemáte čas sloužit Životu. Když však víte, že jste Život, okamžitě si uvědomíte, že sloužit Životu znamená sloužit sobě.

Tak začínají všichni mistři.

Mahátma Gándhí, Matka Tereza...

Ano.

Martin Luther King...

Ano.

A ty.

Já ?  Nemyslím, že patřím do téže kategorie.

Takže máš problém.

To vím, ale neumím si představit sám sebe na tak vysoké úrovni. Ty mluvíš o velkých lidech. Tito lidé změnili svět.

Jejich představa o sobě samých nebyla naštěstí tak omezená jako tvoje.

Díky Bohu. A kdybych o sobě chtěl přemýšlet novým způsobem, jak bych to měl dělat ?

Tak, že bys o sobě nepřemýšlel vůbec. Že bys přemýšlel pouze o svém Já.

Co to znamená ?

To znamená, že když přemýšlíš o „sobě", přemýšlíš jen o svém malém já, ale když přemýšlíš o „svém Já", přemýšlíš o Velkém Já.

Když přemýšlíš o Velkém Já -

- o tom, čemu Barbara Marxová Hubbardová říká univerzální Já -

- automaticky hraješ vyšší hru a jdeš za krásnějším cílem, než je omezená vize tvého malého já.

Začneš chápat, že to, co je „nejlepší pro druhé", je „nejlepší pro tebe", protože si uvědomuješ, ze jsi těmi druhými; že jsi součástí téhož celku.

Teď mi rozumíš.

Je mnoho druhů služby a tvoje duše ví, kdy dělá, co je pro tebe nejlepší a co je nejlepší pro druhé. A když jsou tyto dvě představy v rozporu, tvoje duše ví, jak se cítí, když dělá to, co je nejlepší pro druhé, ačkoli ty si nemyslíš, že to je nejlepší pro tebe.

Tento pocit je pocitem velikosti. Najednou se cítíš větším. Je to pocit vnitřního rozpětí. Někteří lidé tomu říkají „nesobeckost".

Tak se cítíš, když zapomeneš na své malé já a začneš si uvědomovat své Velké Já. Někdy to trvá jen okamžik, jindy to trvá déle a někdy celý život. V každém případě je to zážitek, na který nikdy nezapomeneš.

To je můj největší problém. Vždycky vidím své zájmy jako první. Zdá se, že vždycky sloužím svému malému já. A chci, aby mu sloužili i druzí. Zdá se, že dělám něco pro druhé jen tehdy, když mi to něco přináší. Když mi to na nějaké úrovni nic nepřináší, pak pro druhé nic nedělám. Kvůli tomu jsem přišel o spoustu důležitých vztahů.

A jaké to je ?

Hrozné. Je to hrozný pocit.

Takže vlastně nesloužíš svým vlastním zájmům, že ne ?  Nesloužíš sám sobě jako prvnímu.

Ne. Ne, pokud je v mém zájmu být šťastný. Jak to mohu změnit ?

Uvědomil sis to, a to je první krok.

To mi nepřipadá jako příliš velký krok.

JE to velký krok. Uvědomit si své vlastní nežádoucí chování je ohromný krok. Mnoho lidí takový krok nikdy neudělá. Je to příliš bolestivé.

A teď svou bolestnou zkušenost sděluješ lidem a oni to pochopí. I oni se začnou léčit. Copak nechápeš, jak to všechno funguje ?

Jste tu proto, abyste jeden druhého probudili.

Už jsem ti řekl... Druzí vidí své možnosti ve tvé realitě. Proto buď vzorem všem ostatním.

Jsi vzorem pro miliony lidí. Otevřel jsi své nitro, jsi upřímný. Odhalil jsi druhým své nedostatky. A také svou velikost. Díky tobě se druzí uzdravují. Díky tvé sdílené bolesti se druzí zbavují bolesti své. Díky tvé zkušenosti získávají druzí naději.

Tímto způsobem může každý pomáhat každému. Nemusíte dělat víc než říkat jeden druhému pravdu.

To říká můj přítel Brad Blanton, který napsal krásnou knihu s titulem Radikální upřímnost. Brad věří všemu, co tu říkáš.

Pravda je druh služby, copak to nechápeš ?  Je to jeden z mnoha druhů služby, kterou můžeš poskytovat lidem každý den.

A skrze službu zjistíš, že jsi nikdy nic nepotřeboval a že tvůj pocit nedostatku byl jen falešnou představou.

Když začneš rozdávat to, co sis myslil, že postrádáš - lásku, soucit, přátelství, peníze, cokoli - najednou si uvědomíš, že jsi to vždycky měl. Všechno se úplně změní. Uvědomíš si, že máš všechno.

Máš to. Máš to. Teď to jen musíš rozmnožit. Je nemožné rozmnožit něco, co nemáš. Ale teď, když víš, že to máš, můžeš to rozmnožit snadno.

Ale nezapomínej, že to nemá nic společného s kvantitou. Máš-li dolar a dáš-li někomu pětadvacet centů, je to stejné, jako bys měl milion a dal někomu čtvrt milionu. Bytí nelze kvantifikovat. Buď jsi dávající, nebo nejsi. Buď jsi milující, nebo nejsi. „Dávání" nelze kvantifikovat. Právě tak nelze kvantifikovat lásku.

Nemůžeš milovat jednoho člověka „hodně" a druhého „jen trochu". Buď miluješ, nebo nemiluješ. Jak svou lásku projevuješ, to je něco jiného. Lásku lze vyjádřit mnoha způsoby, ale pokud to je láska, nelze ji kvantifikovat.

Takže když začnu sloužit ještě víc, můj život začne fungovat ještě lépe ?

Tvůj život funguje už teď. Ty si jen myslíš, že nefunguje, když ti právě nepřináší to, co chceš.

A není to docela dobrá definice „života, který nefunguje" ?

Ne, je to příšerná definice. Tvůj život vždycky funguje, ať už si to uvědomuješ nebo ne. Někdy ti přináší to, co chceš, a jindy ti brání získat to, co si myslíš, že chceš, do té doby, než dospěješ a pochopíš, že by ti to nepřineslo to nejlepší.

Tohle je těžké strávit, to si snad uvědomuješ ?  Snažíš se mi snad říci, že hladovějící rodina nebo dívka znásilněná otcem je důkazem toho, že život funguje ?

Vím, já vím. Kdykoli se snažíš aplikovat zjednodušená vysvětlení na komplexní životní situace, zdá se, že se vysvětlení začnou hroutit.

Zdá se ?  Promiň... ta vysvětlení se hroutí.

Nemůžeš znát plány duše. Můžeš znát jen zdánlivý plán těla. A ani tím se nemůžeš být jistý, nanejvýš se můžeš dohadovat.

To bych řekl. Je docela bezpečné předpokládat, že každý člověk chce zůstat naživu a že nikdo nechce přijít k úrazu.

To je docela bezpečný předpoklad, alespoň většinou. V tomto případě jde o pud sebezáchovy na nejnižší úrovni. Jsou však další úrovně, na kterých esence toho, čím jsi, přežívá - a existují ještě další důvody.

Pamatuj si, že jsem ti řekl, že nejsi svým tělem. Řekl jsi, že každý chce zůstat naživu a že nikdo nechce přijít k úrazu, že ano ?  Nicméně tvé hmotné tělo je tím nejprimitivnějším vyjádřením tvé životní formy. Na jiné úrovni může mít tvá životní forma jiný plán. To ovšem nevíš. Pokud to ovšem nevíš.

Někteří lidé jsou ve velmi úzkém spojení s totalitou toho, čím jsou. Někteří lidé si to uvědomují jen někdy. A někteří lidé si to neuvědomují nikdy.

Když jsi ve spojení s totalitou a esencí toho, čím jsi, všechno se ti jeví jinak. Co ti připadalo důležité, najednou důležité není. Co ti připadalo rozhodující, je najednou triviální. Na čem ti záleželo, to je ti teď lhostejné.

Například být fyzicky napaden nebo umřít hladem ?

Nebo ukřižován ?

To není fér. My nejsme bohové.

Oprava. Všichni jste bohové. Není snad v bibli psáno: „Sám jsem řekl: ,Jste bohové'" ?

(15)

JE BŮH NEPOTŘEBNÝ ?

Ovšem, to jsem už slyšel.

Nepotřebnost je stav bytí, v němž žije Bůh. Bůh nic nepotřebuje. Ani vy nic nepotřebujete, ale vy to nevíte. Proto se stále snažíte uspokojit své potřeby. Jakmile však dosáhnete mistrovství, uvědomíte si, že jste nic nemuseli dělat. Vaše potřeby byly vždycky uspokojeny.

Ve skutečnosti jste žádné potřeby neměli. Jen jste si je vymýšleli.

Lidé si to někdy uvědomují a jindy ne.

Nepotřebnost není kvalita osobního bytí, není to něco, o čem přemýšlíte. Je to něco, co o sobě víte v hloubi svého bytí. Když z toho vycházíte, jste schopni dělat neobyčejné věci.

Například žena skočí do bazénu, aby zachránila tonoucí dítě, ačkoli sama neumí plavat - nedělá to proto, že by o tom přemýšlela, ale právě proto, že o ničem nepřemýšlí.

V tom okamžiku ví, co má udělat. Ví o sobě všechno a také ví, že nic nepotřebuje. Nepotřebuje ani svůj život. Vůbec o tom nepřemýšlí. Prostě skočí do bazénu. Vidí, jak se dítě topí, a bez přemýšlení skočí do bazénu. Chytí dítě, zvedne je nad hlavu, někdo je vytáhne z vody, a teprve pak žena zavolá o pomoc, aby ji vytáhli z bazénu.

Skočí do bazénu, vytáhne dítě a když se jí pak někdo zeptá, jak si mohla myslit, že dítě zachrání, když sama neumí plavat, odpoví: „Nemyslila jsem na to. Prostě jsem věděla, co musím udělat, a udělala jsem to.“

To je instinkt pod povrchem kultury. Je to vaše kulturní tradice, která se odehrává v každém okamžiku vašeho života.

Vaším základní instinktem je pud sebezáchovy a vaše kulturní tradice vám říká, co musíte dělat, abyste zachovali Život. Nejen svůj vlastní. Snažíte se zachovat život kolem sebe. Něco ve vašem nitru, něco na buněčné úrovni vám říká, že nejde jen o váš vlastní život. A tak medvědice brání medvídě před hladovým Ivem. Je to vrozený instinkt. Jde o přežití druhu.

A právě tento instinkt ignorujete. Vaše strategie přežití vás zabíjí. Zabíjí vás vaše vlastní kulturní tradice. Ve svém podvědomí máte řadu poselství, která vám byla předána, když jste byli velice mladí. Předali vám je vaši rodiče a učitelé. A ze všeho nejdřív vám řekli, že něco potřebujete. Potřebujete něco, abyste byli šťastní, potřebujete něco, abyste byli úspěšní.

Něco potřebujete.

To je poselství vaši kultury.

Vaše sdělovací prostředky jej na každém kroku posilují. Totéž vám říká i vaše náboženství, od kterého očekáváte nejvyšší moudrost. Všichni vám říkají, že potřebujete Boha. A Bůh potřebuje, abyste se chovali určitým způsobem.

Lidstvo dnes potřebuje novou kulturní tradici. A tu vám může nabídnout Nová duchovnost. Tu vám může nabídnout zítřejší Bůh.

A dojde k tomu mnoha způsoby a v mnoha zemích. Bude to práce lidí, kteří se rozhodli, že budou spolupracovat, aby vyléčili kolektivní vědomí lidstva.

O tom jsme si už řekli hodně, ale teď ti musím říci, že představa Boha, který nic nepotřebuje, nebo Boha, kterého nepotřebujeme my, bude pro mnoho lidí stěží přijatelná. „Bůh se stane nepotřebným ?“ To je opravdu těžké přijmout.

Já vím. Vaše současná teologická konstrukce Boha, který má potřeby, jež musejí být uspokojeny, je základem vašeho názorového systému. A vaše chápání sebe samých jako bezmocných bytostí, které jsou závislé na potřebném Bohu, tento systém jen posiluje. To je nejlepší cesta ke zhroucení jakýchkoli vztahů. Není tedy divu, že vztah mezi lidstvem a Bohem téměř nefunguje.

Tento vztah je den ode dne horší, zatímco se lidé snaží aplikovat ve svém životě pojetí Boha, který něco potřebuje, a začínají používat letadla jako rakety a chytré bomby jako nástroje, s jejichž pomocí chtějí Boha uspokojit.

Pamatuj si, že Život se řídí třemi základními principy. Život je funkční, přizpůsobivý a udržitelný. Když se dostane na hranici funkčnosti -když už nemůže fungovat jako dosud - vždycky se přizpůsobí. Život na zemi se brzy přizpůsobí. Už nemůže pokračovat jako dosud. Něco se bude muset změnit, a také se to změní. Život nezklame Život. Život se přizpůsobí.

Často jsme tu řekli a měli by to opakovat lidé na celém světě: Toto přizpůsobení může vést buď k zániku vaší civilizace, nebo k jejímu obrození.

Takže nemáme na vybranou a musíme přijmout tuto představu nepotřebného Boha ?  To je teologie budoucnosti ?  To je povaha zítřejšího Boha ?

Vždycky máte na vybranou. Jestliže vaše současná teologie funguje, jestliže zaručuje mír na zemi, pak nic neměňte. Vůbec o změně nepřemýšlejte. Proč byste měli něco měnit, když všechno tak dobře funguje ?

Jestliže však zjistíte, že náboženská učení všech velkých náboženství na světě nejsou schopna odvrátit zkázu lidstva, pak byste měli připustit, že je možné dovědět něco víc o Bohu a Životě.

Nevyžaduji, abyste „přijali tuto myšlenku" nepotřebného Boha, ale měli byste o ní alespoň přemýšlet. Jste ochotni to udělat ?  Můžete otevřít svou mysl možnosti, že to stojí za to ?

Protože problém vašeho světa spočívá v tom, že příliš lidí má zavřenou mysl. Myslíte si, že víte všechno, co lze o Bohu vědět.

Jste ochotni zkoumat všechno ostatní. Jste ochotni zkoumat nové myšlenky ve vědě, jste ochotni zkoumat nové procedury v medicíně, jste ochotni zkoumat nové teorie v ekonomice, jste ochotni zkoumat nové přístupy ve školství, jste ochotni zkoumat dosud nezmapovaný prostor ve vesmíru, jste ochotni zkoumat nové techniky v psychiatrii, psychologii a fyziologii, ale nejste ochotni zkoumat nové myšlenky v teologii.

Říkáte, že to je blasfemie. Že to je apostaza. Že to není dovoleno. A v některých případech se to trestá smrtí.

Já vám však radím, abyste začali zkoumat myšlenky Nové duchovnosti - a pak spolu s ostatními začali připravovat prostor pro tuto Novou duchovnost na celém světě.

Tak dobře, pokračujme ve zkoumání. Co je další základní pravdou této Nové duchovnosti ?

Nepodmínečnost.

Je to vůbec slovo ?

Teď ano.

Tak dobře.

Je to stav bytí, jež nemá žádné podmínky.

Tomu nerozumím.

Život JE. Prostě JE. Neexistují žádné podmínky, za kterých by Život „nebyl".

To nevím. Někteří lidé by řekli, že když jsi mrtvý, život „není".

V tom se mýlí.

To, čemu říkáš „smrt" není smrt, nýbrž Život v jiné formě.

Ovšem, to vím. To už jsi mi několikrát řekl. A souhlasí s tím všechna velká světová náboženství.

Takže Život existuje bez jakýchkoli podmínek.

To znamená, že Bůh existuje bez jakýchkoli podmínek.

To znamená, že Láska existuje bez jakýchkoli podmínek.

Pamatuj si, že slova „Bůh", „Život" a „Láska" jsou zaměnitelná. Všechna ta slova jsou jedno, takže tvoří posvátnou trojici.

Opravdová láska je bezpodmínečná. Láska, která si klade podmínky, není láska, ale falešná verze lásky. Opravdová láska, stejně jako opravdový Bůh a opravdový život, si neklade žádné podmínky.

Podmínečná Láska je oxymóron.

Proto představa Boha, který si klade podmínky pro udílení své lásky, nefunguje. Je to contradictio in adiecto neboli nesmysl. Přesto si tak představujete včerejšího Boha, který vyžaduje, abyste se snažili přiblížit Bohu, z něhož máte strach.

Láska a strach se vzájemně vylučují. Protože nemohou existovat společně, lidé mají velmi konfliktní vztahy se včerejším Bohem.

Není bezdůvodné, že téměř každý duchovní učitel lidem radí: „Nemějte strach.“

Boha se nemusíte bát, protože od vás nic nechce. Nechce nic.

To je velice těžké přijmout.

Já vím, protože vás celý život učili, že včerejší Bůh hodně vyžaduje a není schopen uspokojit své potřeby sám, takže očekává, že je uspokojíte vy. A když jeho potřeby neuspokojíte, Bůh vás potrestá. To vím, to vím.

To všechno vím.

A to nás přivádí k devátému důležitému rozdílu mezi včerejším Bohem a zítřejším Bohem.

♥   9. Zítřejší Bůh miluje bezpodmínečné a nikoho nesoudí a netrestá.

Přál bych si, aby to byla pravda.

To je pravda.

Zní to až příliš krásné.

Takže ty si myslíš, že zítřejší Bůh je příliš dobrý na to, aby mohl existovat ?

Bůh, kterého popisuješ, takový možná je. Zítřejší Bůh je možná příliš dobrý. Mnozí z nás chtějí věřit v Boha, který odsuzuje a který trestá. Chceme věřit v Soudný den. Chceme vědět, že přijde Poslední soud.

Pak máte štěstí. Zítřejší Bůh říká, že Soudný den přijde. Poslední soud existuje.

To je dobře. Hned se cítím lépe.

KAŽDÝ den je soudný den. Poslední soud existuje v každém okamžiku.

Tak moment. O čem to mluvíš ?

Všechno, co si myslíš, co říkáš a co děláš, je soudem o tobě samém.

Už jsem ti řekl: „Každý akt je aktem sebeurčení.''

Už vidím, kam míříš. Ve své knize The Physics of Angels říká anglikánský kněz Matthew Fox, že už abatyše Hildegarda z Bingenu prohlásila, že „každý tvůrčí akt je posledním soudem, protože člověk nemá možnost jej změnit. Každý akt je jedinou volbou.“

V tomto prohlášení Hildegarda „překonává dualismus mezi tímto a příštím životem, mezi nebem a peklem a zemí", říká Fox. „Hildegarda vlastně říká, že naše rozhodnutí produkují buď peklo, nebo nebe na zemi.“

Hildegarda měla pravdu.

Nepřijde snad po smrti soudný den ?

Žádná SMRT neexistuje, tak jak by mohl být po smrti soudný den ?  Život nikdy nekončí. Všechno, co si o sobě myslíte, se projevuje ve vaší realitě, v tomto životě nebo v příštím. Všechno, co říkáte a děláte, produkuje to, čím jste.

To bylo hlavní myšlenkou Stephenova Simonova úžasného filmu What Dreams May Come.

Ano. Stephen Simon byl velice odvážný, že takový film natočil. Film odporuje všem vašim představám o pekle a věčném zatracení.

Tyto představy dokáže většina lidí přijmout. Lidé jsou zvyklí na včerejšího Boha. Všichni víme, kde stojíme. Když se chováme dobře, je nám prokazováno dobro. Když se chováme špatně, jsme potrestáni. Jednoduché a srozumitelné.

Ale co to znamená chovat se „dobře" ?

Jíst maso v pátek znamená chovat se dobře nebo špatně ?  Jíst vepřové kterýkoli den znamená chovat se dobře nebo špatně ?  Jíst cokoli během posvátného měsíce ramadan znamená chovat se dobře nebo špatně ?

Je dobré nebo špatné, když se žena nahlas modlí na posvátných židovských místech ?

Co o tom říká Halakhah ?  Co říká bible ?  Co říká Shari'a ?

A co o tom všem říká Bůh ?

To záleží na tom, kterého Boha posloucháš.

Nebo kdy ho posloucháš. Včerejší Bůh říká jedno a zítřejší Bůh říká něco jiného.

Ale takzvaná Nová duchovnost a zítřejší Bůh neodpovídají na mnoho otázek. Včerejší Bůh nám odpověděl na všechny naše otázky. To na něm bylo to nejkrásnější. Ačkoli odpověděl různým lidem různě, alespoň odpověděl. Zítřejší Bůh nám nechává víc otázek než odpovědí.

To je dobře. Otázky jsou lepší než odpovědi.

Nevím, já jsem chtěl věřit v Boha, který ví všechno. Chtěl jsem věřit v Boha, který je zdrojem vší moudrosti.

Moudrost neznamená mít všechny odpovědi, moudrost znamená mít všechny otázky.

I když jde o Boha ?

I když jde o Boha.

Jak je to možné ?  Vždycky jsem si myslil, Bůh je „Zdrojem moudrosti". A jestliže jím opravdu je, jak je možné, že nezná všechny odpovědi ?

Bůh je zdrojem všeho tvůrčího. Odpovědi nejsou tvůrčí. Jakmile si myslíš, že znáš odpověď, přestaneš tvořit. Odpovědi zabíjí tvorbu.

To poslední, co si můžeš přát, je konečná odpověď na cokoli. „Možnou odpověď", možná. „Dočasnou odpověď", možná. Ale „konečnou odpověď' ?  Nikdy.

V životě je nakonec jen jediná otázka. A ta zní: „Kdo jsem ?“ A na tuto otázku nikdy nechceš konečnou odpověď.

Stále se ptej. Stále zkoumej, neboť jedině v procesu zkoumání najdeš motivaci a vášeň tvořit. A tvorba je slávou Boha, která se projevuje stále novými způsoby v nekonečném procesu Života.

Takže ty říkáš, že světu by dnes prospěla duchovnost, která prohlašuje, že nemá všechny odpovědi. Duchovnost, která říká: „Nepřestávejme klást největší životní otázky a važme si procesu zkoumání i cest, na které tento proces zavede každého z nás. Uvědomme si, že neexistuje jen jediná správná cesta, ale že na vrchol vede mnoho různých cest.“

Ano !  A prohlaste, že jakmile se dostanete na vrchol, vždycky budou další vrcholy, na které se můžete vydat.

S radostí prohlaste, že vrchol jedné hory je úpatím druhé - a že hory nikde nekončí. Radujte se z toho, že jsou nekonečné.

Tato radost z nekonečnosti vašeho Bytí nakonec změní vaše náboženství a váš svět.

To je duchovnost, o které tu mluvím. To je duchovnost, kterou navrhuji. A k této změně duchovního projevu lidstva dojde. Je to jen otázka času. Jde jen o to, kdy k tomu dojde.

Tuhle otázku jsi mi položil už šestkrát.

Buď trpělivý.

Stane se to, až se dostanete na pokraj sebezničení a až nebudete mít co zachraňovat ?  Nebo se to stane dřív, dokud ještě bude existovat něco z toho, co je ve vašem životě na zemi dobré a krásné ?

Tak teď ses zeptal po sedmé.

A TEBE žádám, abys tuto otázku opakoval sedm tisíckrát. Žádám tě, abys ji opakoval sedm milionkrát. Žádám tě, abys ji opakoval znovu a znovu a znovu, dokud tě někdo neuslyší.

Protože to je dnes velice naléhavá otázka. Život nemůže čekat na odpověď o moc déle. Brzy bude nucen najít svou vlastní odpověď.

Pokud to neuděláme my, „systém" si najde svůj směr.

Na to můžeš vsadit svůj život. Ve skutečnosti to už děláte.

(16)

KONEC JEDINÉHO ZDROJE

Tak dobře, v pořádku. Vidíme, že jednota a nepotřebnost a bezpodmínečnost patří k základním pravdám Nové duchovnosti. Vím, že existují ještě další. Můžeš mi říci které ?

Ne, to ti neřeknu.

Cože ?

Řekl jsem, že ti to neřeknu. Ne teď.

Proč ne ?

Protože, kdybych ti všechno řekl v této knize, udělal bys z ní bibli.

To bych neudělal.

Ale někteří lidé by to udělali. Věř mi.

Ano, už to chápu.

Takže nedáme všechno do jedné knihy a neuděláme z tebe jediný zdroj.

Pravda je taková, že jediný zdroj má každý člověk ve svém nitru. To je další základní pravda Nové duchovnosti, a je to poslední pravda, o které tu budeme mluvit. Každý, kdo se chce dovědět víc, se musí ponořit do svého nitra.

Hledejte uvnitř, ptejte se uvnitř, jděte hluboko dovnitř - neboť pokud to neuděláte, nic nezískáte, nic se nedovíte. Nedovíte se odpovědi, které vás uspokojí, nezískáte klid, který zůstane ve vašem nitru, a nepoznáte radost, která z vás bude vyzařovat, a nestanete se láskou.

Láska se stane vámi - a vy se stanete láskou a budete krásnými. To už láska dělá. Láska člověka transformuje. Láska obrací všechno naruby. Aby však byla trvalá, musí vycházet z vašeho nitra - z nitra každého z vás.

Takže chcete-li se dovědět víc o Nové duchovnosti, musíte jít do svého nitra. Musíte meditovat. Musíte hloubat a přemítat. Uvažujte o tom, co vám dala tato kniha, a přemýšlejte o tom ve svém srdci.

Ale co když chce člověk rozšířit své vědomí s pomocí nástrojů vnějšího světa ?  Copak to nemůže udělat ?  Není snad rozumné dívat se kolem sebe a pozorovat, jak žijí druzí a co říkají o svých zkušenostech ?

Ovšemže to je rozumné. Pokud všemu, co se dovíš ve vnějším světě, nepřipisuješ veškerou autoritu.

Vysvětli mi to.

Sbíráš-li to, co ti tvůj svět může nabídnout, zatímco hledáš vnitřní pravdu o Bohu a Životě, zajisté získáš informace, které hledáš. Informace ti prakticky spadnou do klína. Stejně jako tahle kniha.

Pokud však v těchto záležitostech připisuješ veškerou autoritu vnějšímu světu, pak děláš z vnějších informací svůj posvátný zdroj.

Nikdy nezapomínej tohle: Svůj posvátný zdroj najdeš pouze ve svém nitru.

Ve vnějším světě však najdeš skvělé pomocníky - můžeš jim říkat „andělé" - kteří k nám přišli, aby nám pomáhali v našem vnitřním hledání tím, že nám předávají své vlastní zkušenosti.

Ano, a těmito anděly jste všichni. Úkolem každého z vás je probouzet druhé, předávat jim zkušenosti a připomínat jim, čím opravdu jsou.

Protože nikdy nevíme, kdy nějaké naše slovo nebo čin rozsvítí světlo v nitru druhého člověka a odhalí mu jeho nejhlubší moudrost.

Přesně tak !  Konečně jsi to pochopil !  Takže nenapíšeme všechno do jediné knihy, nepředáme všechno jedinému člověku, aby všechno vycházelo z jediného zdroje, ale dovolíme Životu, aby čerpal ze samotného životního procesu.

Řekneme každému, aby se díval kolem sebe a sledoval, co mu život přináší jako další vnější zkušenost, která vede v větší moudrosti z nitra. Ochota každého jedince zapojit se do tohoto procesu bude kritériem jeho odhodlanosti vytvořit prostor pro Novou duchovnost na zemi.

Každý, kdo si myslí, že lze všechno najít na stránkách jediné knihy, je stále ještě uvězněn ve starém způsobu myšlení.

Právě o poselství včerejšího Boha se říkalo, že je obsaženo v jediném textu, v jediné posvátné knize. Ti, kteří vědí o zítřejším Bohu, nic takového netvrdí.

Právě toto tvrzení učinilo včerejšího Boha tak nebezpečným. Protože ti, kteří nepřijali specifickou doktrínu obsaženou v jediné knize, byli vyloučeni z „obce věřících", byli zesměšňováni, odsuzováni a zabíjeni.

Zítřejší Bůh nebude hlásat výlučnost jediného zdroje a myšlenky Nové duchovnosti nebudou obsahovat žádnou doktrínu výlučnosti.

Nová duchovnost je otevřený systém, který se neustále rozšiřuje. Tento systém čerpá z procesu Života a ze zkušeností lidí, kteří se jej účastní.

Nemluvíme tu o jediné doktríně, obsažené v jediné posvátné knize, mluvíme o kolektivní zkušenosti lidstva, zaznamenané v mnoha knihách.

Takže Nová duchovnost není jakousi transformací Hovorů s Bohem v „nové náboženství" ?

Nová duchovnost je všechno, jen ne nové náboženství. Kdyby tomu tak bylo, byl bych první, kdo by vám poradil, abyste všechny ty knihy spálili a zapomněli na ně.

Tyto knihy mají velkou hodnotu - ale pouze jako individuální zkušenost jednoho člověka. V tomto kontextu mají nesmírnou cenu. Kdyby se však měly stát „oficiálním textem" nebo „posvátným zdrojem" nové formy duchovního projevu, mohly by být velice nebezpečné. A stejně nebezpečný bys mohl být ty.

Nemám v úmyslu stát se nebezpečným.

Pak tedy každému řekneš, že takové zážitky, jako jsi měl ty, může mít každý. Vysvětlíš lidem, že každý „hovoří s Bohem" neustále a že není otázkou, s kým Bůh hovoří, otázkou je, kdo naslouchá.

Budeš se bránit pokušení dovolit druhým, aby tě zařadili do nějaké zvláštní kategorie nebo aby tě považovali za „zdroj" jejich duchovní pravdy.

Tomu se bránit budu, věř mi. Už to dělám a budu v tom pokračovat.

To je dobře. Neboť nic nemůže zničit Novou duchovnost rychleji než tvrzení, že pochází z jediného lidského zdroje. Nová duchovnost pochází z jediného zdroje, ale ne z jediného INDIVIDUÁLNÍHO LIDSKÉHO zdroje. Pochází z jediného zdroje, který proudí celým lidstvem - a veškerým Životem.

Proto její vyjádření nebude stejné u každého člověka. Bude specifickým projevem každé individuální životní formy. Tyto projevy mohou být podobné, ale nikdy nebudou totožné. Kdyby tomu tak bylo, znamenalo by to, že vzniká nové dogma.

Lidé často chápou věci obráceně. Dělají z dogmat své bohy. Ale dogma není Bůh, Bůh je každý živý tvor.

Proto dávej pozor, aby lidé nezměnili tohle nebo jakékoli jiné poselství v dogma - a dogma v Boha.

Definici božské podstaty nehledej v jediném, nýbrž v mnoha zdrojích a v procesu samotného Života. Nic neodmítej a nic nevylučuj.

Neříkej, že pravda je výlučně „tady" nebo výlučně „tam". Říkej, že pravda není „ani tady, ani tam", neboť pravda je všude.

Pravda je v koránu a v Upanišádách. Pravda je v Bhagavadgítě a v bibli. Pravda je v částech bible, kterým se říká Tóra a Žalmy a Nový zákon. Pravda je v Knize Mormon a v Knize skrytých slov. Pamatuj si tohle: Celou pravdu nenajdeš nikde a částečnou pravdu najdeš všude. Každý jednotlivý zdroj obsahuje neúplné poznání.

Proto požádej všechny lidi, kteří jsou ochotni žít podle principů Nové duchovnosti, aby považovali každou knihu a každého posla za posvátného, právě tak jako jsou posvátní oni, neboť jejich vlastní život píše knihu jejich nejposvátnějších pravd.

Nikdy nezapomeň tohle:

Tvůj vlastní život píše knihu tvých nejposvátnějších pravd a přináší o tom důkazy.

DRUHÝ DÍL

ČTVRTÁ TRANSFORMACE

(17)

NOVÉ ZPŮSOBY VNÍMÁNÍ BOHA

Karen Armstrongová říká ve své pozoruhodné knize The Battle for God, že „zhroucení zbožnosti zakořeněné v mýtech a kultech přinutilo věřící v osvícenské době, aby hledali nové způsoby zbožného života". Z toho, co říkáš, usuzuji, že v blízké budoucnosti se stane něco podobného. Mám pravdu ?

Ano. A z téhož důvodu. Lidstvo si velice brzy uvědomí, že včerejší Bůh nemůže sloužit budoucímu světu.

Ano, už brzy dojde ke „zhroucení zbožnosti zakořeněné v mýtech a kultech" a lidstvo opět začne „hledat nové způsoby zbožného života".

Myslím, že této nadcházející změně budu říkat Čtvrtá transformace.

Budeš ?

Abych to uvedl do správného kontextu, dovol mi, abych se vrátil k prohlášení svého přítele Duana Elgina, který v knize Promise Ahead píše:

„Jen třikrát v historii lidstva se náš pohled na realitu změnil tak zásadně, že způsobil revoluci v našem pojetí vesmíru, člověka a lidských vztahů.

K první transformaci došlo přibližně před 35 tisíci lety, když se lidstvo „probudilo"... K druhé transformaci došlo před 10 tisíci lety, když lidstvo opustilo kočovný způsob života a začalo zakládat vesnice a farmy.“

Součástí druhé transformace, asi před 5 tisíci lety, bylo postupné vznikání městských států a rozvoj civilizace jako takové. Duane říká: „Ke třetí transformaci našeho způsobu vnímání reality došlo přibližně před 300 lety, když stabilita agrární společnosti ustoupila radikálnímu dynamismu a materialismu vědecko-průmyslového věku.

Kdykoli se změnil převládající způsob myšlení lidstva, vždycky se změnily všechny ostatní aspekty života.“

Z toho, co říkáš, mám dojem, že přesně to se stane, až lidstvo přijme zítřejšího Boha.

Ano, pochopil jsi to naprosto správně.

Ne, byl to Duane, kdo to pochopil. Já pouze rozšiřuji jeho závěry a nazývám toto nejnovější duchovní probuzení Čtvrtou transformací.

Tato revoluce se zdá být poněkud opožděná, neboť, jak už jsem řekl, ve všech ostatních oblastech kromě oblasti duchovní už k revoluci došlo. Věda udělala objevy, které vyrazily lidstvu dech. Moderní lékařské techniky prodloužily lidský život za hranice nejoptimističtějších očekávání. Technologické vynálezy přesahují schopnosti lidského chápání. Neuvěřitelný pokrok zaznamenala také politika, ekonomika, průmysl i umění - prakticky všechny oblasti kromě náboženství a našeho duchovního chápání, které ustrnulo na úrovni, kde bylo před několika tisíci lety.

Takže závěr je jasný:

Lidstvo nemůže řešit problémy jedenadvacátého století způsoby prvního století - tím méně způsoby z doby ještě vzdálenější.

To by bylo stejné jako přijít do operačního sálu moderní nemocnice s nástroji z prvního století.

Zítřejší morální a společenské problémy nelze řešit použitím myšlenek z osmnáctého, desátého nebo dokonce šestého století. Tyto myšlenky nebyly „nesprávné" nebo „špatné", byly prostě neúplné.

Dokud nepřiznáte, že nevíte všechno, co lze vědět o Bohu a Životě, nemáte žádnou naději pokračovat ve svém dosavadním způsobu života na této planetě.

Přesto někteří lidé tvrdí, že příčinou našich problémů je pravý opak toho, co říkáš. Tito lidé říkají, že náš problém spočívá v tom, že jsme se vzdálili myšlení našich předků a že se musíme vrátit ke starému způsobu myšlení a ke starým tradicím.

Fundamentalistické chápaní posvátných textů vašich náboženských tradic je moudré -ale zároveň neúplné, a tudíž nebezpečné. Uctívejte tradice, ale také rozšiřujte své porozumění. To je dnes nutné. To musejí dělat všechna náboženství, pokud chtějí lidstvu pomoci.

Uctívejte své tradice, ale zároveň je rozšiřujte. To se stane, až lidstvo přijme zítřejšího Boha.

Mohl bys mi říci přesněji, kdy k tomu dojde ?

Z individuálního hlediska bude evoluční proces probíhat mnohem rychleji u jedinců, kteří si vědomě volí způsoby, jakými se chtějí vyvíjet. Pro lidi, kteří se považují spíš za pozorovatele než za aktivní účastníky, bude proces evoluce pomalejší.

Z kolektivního hlediska bude rychlost evoluce záviset na tom, kolik lidí se rozhodne vytvářet svou budoucnost vědomě, a na tom, jak brzy dosáhne jejich počet kritického množství.

I tohle může lidstvo řídit. Jestliže se spojí velké množství lidí, kteří se rozhodnou vytvářet budoucnost vědomě, lidstvo by mohlo dosáhnout kritického množství poměrně brzy. Během několika desetiletí, nikoli staletí. Možná během několika let.

Všechno závisí na vás. Všechno závisí na tom, jak odpovíte na tuto výzvu. Všechno závisí na tom, zda ji vůbec uslyšíte. Neboť duše lidstva dnes volá: „Kdo se zapojí do týmu lidstva ?“

Ale tohle není tým ve smyslu „my proti nim", že ne ?  Tím chci říci, že to není soutěž.

Ne. Je to tým, který spolupracuje na vytváření společné budoucnosti. Nemusíte s nikým soutěžit, protože žádný jiný tým neexistuje. Chápejte život jako hru, nikoli jako soutěž nebo boj.

V minulosti jste chápali život jako boj. Bojovali jste proti přírodě, bojovali jste jeden proti druhému, bojovali jste proti samotnému Životu, neboť jste jej považovali za svého přirozeného protivníka. Život však není vaším protivníkem a nikdy jím nebyl. Příroda není vaším protivníkem a nikdy jím nebyla Druzí lidé nejsou vašimi protivníky a nikdy jimi nebyli.

Zdá se, že tohle byl náš největší problém. Považovali jsme Boha a všechno, co stvořil, za našeho protivníka.

Ano, to je do jisté míry pravda. Mnoho věcí jste považovali za negativní. Myslili jste si, že Bůh je proti vám a že se ho musíte bát. Myslili jste si, že příroda je proti vám a že si ji musíte podmanit. Myslili jste si, že Život je boj a že to tak musí být.

Přírodu si nemusíte podmanit, musíte s ní jen spolupracovat. Proti Životu nemusíte bojovat, musíte se jím nechat unášet. A nemusíte se bát Boha, musíte s ním splynout.

A totéž platí o náboženstvích. Ani náboženství nejsou našimi protivníky. Musíme s nimi spolupracovat, zatímco hledají vyšší pravdu a pomáhají nám najít naši vlastní cestu k pravdě.

Správně. Nová duchovnost nebude odsuzovat tradiční náboženství, naopak se bude snažit zahrnout je do permanentního procesu, který odhaluje boží pravdu.

Vaše náboženské tradice obsahují mnoho pokladů, které si nemůžete dovolit odhodit. Budoucnost lidstva závisí na zkoumání a oživení náboženství, nikoli na jeho odmítnutí.

V blízké budoucnosti budete zkoumat jednu náboženskou doktrínu po druhé, abyste zjistili, co má smysl a co smysl nemá, co funguje a co nefunguje.

Obnovíte dobré tradice, postupné se vzdáte všeho, co vám přestalo sloužit, a přidáte nové myšlenky zrozené z rozšířeného vědomí, které se pak stanou základem Nové duchovnosti.

Takže náboženství nezmizí z povrchu Země ?

Vůbec ne, náboženství bude naopak všudypřítomné. Zmizí jen učení o zlostném, žárlivém a trestajícím Bohu. Zmizí morální ospravedlnění odplaty a pomsty. Zmizí doktríny o výlučnosti, které vrhaly stíny na mnohá náboženství minulosti.

A vedle náboženství bude existovat nová forma lidského vyjádření touhy po sblížení s Bohem, vyjádření, jež nebude zakořeněno v posvátných knihách a učeních, ale v každodenním životě každého člověka, který upřímně hledá Boha.

Doufejme, že žádná z těchto forem vyjádření nebude prohlašovat, že je lepší než druhá.

Tak to bude. Ať je dnes sebetěžší si to představit, vaše tradiční náboženství se v budoucnosti přestanou navzájem odsuzovat. Nová duchovnost otevře dveře všem formám upřímného hledání moudrosti. Najdete nový způsob, jak komunikovat s Bohem a jeden s druhým - způsob, který navždy změní váš svět.

Jak k tomu dojde ?  Kdo to způsobí ?  A jak mohu pomoci já ?

Nedojde k tomu pod vedením jediného člověka, nýbrž pod vedením mnoha.

Začne to v důsledku všeobecného probouzení. To bude první krok. Mnozí lidé se najednou probudí.

Během tohoto procesu probouzení se stane mnoho věcí. Některé se dějí už dnes. Všechny tyto změny nakonec sjednotí kritické množství lidí kolem myšlenky, že musí existovat jiný způsob života.

Ano, už vidím jednořádkový slogan tohoto probouzejícího se hnutí: „Musí existovat jiný způsob.“

Musí existovat jiný způsob, jak organizovat náboženství. Musí existovat jiný způsob, jak dělat politiku. Musí existovat jiný způsob, jak dělat byznys. Musí existovat jiný způsob, jak vzdělávat naše děti. Musí existovat jiný způsob, jak jednat s lidmi. Musí existovat jiný způsob, jak žít život. Způsob, který má smysl. Způsob, který funguje. Musí existovat jiný způsob.

Takový způsob existuje. Bude se mu říkat Nová duchovnost a rozšíří se nejen do sféry náboženství, ale do všech oblastí života, protože neexistuje žádná oblast života, která by nebyla projevem toho, co si myslíte o Životě.

Politika je projevem vaší duchovnosti.

Ekonomika je projevem vaší duchovnosti.

Vzdělání je projevem vaší duchovnosti.

Vaše vztahy jsou projevem vaší duchovnosti.

Sexualita je projevem vaší duchovnosti.

Váš život je projevem vaší duchovnosti.

Jak se budete kolektivně probouzet, začnete kritizovat různá rozhodnutí státu. Budete žádat velké korporace, aby vám vysvětlili své obchodní praktiky. Pochopíte, že mnoho případů násilí, lze přičíst na vrub náboženských učení. Náboženských učení, proti kterým se nikdy nikdo vážně nepostavil. Místo abyste napadli učení, napadáte jeden druhého. Proč nezměnit učení ?  Proč nezměnit to, co vás žene jednoho proti druhému ?

Sama kultura, v níž jste se narodili, vás nutí ničit kulturu, v níž jste se narodili - a vy to ani nevidíte, natož abyste to přiznali. Proč si nezachováte to, co je ve vaší kultuře nejlepší, a proč neodhodíte všechno, co je destruktivní ?

Čím víc lidí přijme zítřejšího Boha a myšlenky Nové duchovnosti, tím víc lidí si začne uvědomovat, že spousta věcí kolem vás je nepřijatelná. Ne proto, že by to bylo „špatné", ale proto, že to neodpovídá tomu, čím jste a čím chcete být. Ani individuálně, ani kolektivně.

Ty tedy říkáš, že lidstvo začne ztrácet trpělivost samo se sebou.

Už ji ztrácí.

A proto vznikne toto hnutí za Novou duchovnost a během příštích dvaceti až třiceti dokončí svou práci.

Ano. Lidstvo pomalu ztrácí trpělivost a konečně chce něco udělat. V blízké budoucnosti si lidé jasně uvědomí, jakou roli hrají náboženská učení při vytváření mnoha kulturních tradic, jež produkuji na vaší planetě trvalou nedůvěru, nenávist, násilí a zabíjení.

Každý člověk bude konat svou povinnost, jen málokdo zůstane stát stranou, protože bude stále jasnější, že přišel čas, aby obyčejní lidé vzali své záležitosti do svých vlastních rukou a přestali se spoléhat, že za ně druzí vytvoří kolektivní budoucnost lidstva.

Mnozí lidé se necítí kvalifikovaní pro tak náročnou práci. Někteří lidé by rádi pomohli, ale myslí si, že nemají potřebné vědomosti, vzdělání a kvalifikaci.

Bůh nevolá kvalifikované, Bůh kvalifikuje povolané.

Lidé, kteří se cítí povolaní, zjišťují, že mají nejen potřebné schopnosti a dovednosti, ale také čas a energii. Lidstvo si brzy uvědomí, že bylo zrazeno. Bylo zrazeno právě lidmi a organizacemi, jimž byla svěřena péče o jeho blahobyt.

Lidstvo si brzy uvědomí, že jeho budoucnost je vážně ohrožena. Je ohrožena právě učením, doktrínami a názory, o nichž si lidé myslili, že je osvobodí od utrpení.

Lidstvo se brzy probudí z dlouhého spánku a všimne si, že začal nový den, a rozhodne, zda to bude nejtemnější den v historii nebo úsvit nejkrásnějšího zítřka.

V následujících letech budou miliony lidí vrženy až na pokraj svého vědomí, na nejzazší hranici svého chápání a možná až na pokraj zoufalství - ale to nebude nenávratné, neboť zázrak je vždycky možný.

A lidé s otevřenou myslí a odvážně tlukoucím srdcem oznámí své členství v týmu lidstva a vrhnou se do budování nové budoucnosti.

Toho dne přijmete zítřejšího Boha, neboť právě on vás bude inspirovat.

(18)

OBČANSKÉ HNUTÍ ZA OSVOBOZENÍ DUŠE

Já jsem inspirován už teď. Nejradši bych už začal. Co mohu udělat ?  Konkrétně, tady a teď, dnes a zítra, co mohu udělat ?

Prvním úkolem každého, kdo chce žít podle principů Nové duchovnosti, je prozkoumat své nitro.

Začni pravidelně meditovat, modlit se a tiše naslouchat své duši. Můžeš začít hned teď. Patnáct minut každé ráno a patnáct minut každý večer může změnit tvůj život. Někteří z vás nevěnovali tolik času tichému rozjímání ani jednou za celý život.

Zadruhé, trénuj své tělo. Tvá mysl není schopna jasně vnímat, když se tvé tělo stěží vleče. Jestliže pravidelně necvičíš, udělej si program hned teď. Dvacet minut cvičení denně může změnit tvůj život. Někteří z vás nevěnovali tolik času cvičení ani jednou za celý život.

Zatřetí, dobře jez. Tím, co jíš, otupuješ svou mysl a zabíjíš své tělo. Účinky se projevují pomalu a zákeřně. Až si jich nakonec všimneš, je už příliš obtížné změnit životosprávu.

Dvě třetiny lidí v západní společnosti jsou obézní. Jíte cukr, jíte škrob, jíte živočišné tuky a spoustu dalších nezdravých jídel, jež ani ten nejlepší zažívací systém na vaší planetě není schopen strávit. V důsledku toho váš tělesný život v dnešní formě končí mnohem dřív, než by měl. Navzdory všem varováním nejste ochotni změnit svou životosprávu a zdá se, že jste posedlí touhou ujíst se a upít (nebo ukouřit) k smrti.

Ano, kouření je součástí vašeho problému, neboť nikotin je nebezpečná chemikálie, kterou vaše tělo absorbuje přímo do plic. Kouření je ten nejhorší druh stravy, protože nikotin stravuje VÁS - ale zdá se, že vás to příliš nezajímá. Nestaráte se ani o své blízké, neboť jste ochotni připravit je o svou přítomnost tím, že umřete o mnoho let dřív jen proto, abyste si dopřáli nesčetné dávky nikotinu každý den.

♥ V době Nové duchovnosti to bude považováno za naprostý nedostatek duchovní disciplíny, neboť to ukazuje nezájem o primární hodnotu, jíž je zachování Života.

Takže, chceme-li žít podle principů Nové duchovnosti, měli bychom učinit několik velmi praktických kroků - například začít pečovat o své zdraví.

Správně. Tím byste měli začít, protože to ctí primární hodnotu. Až vaší primární hodnotou přestane být okamžité uspokojení a stane se jí Život, můžete říci, že žijete opravdu duchovně.

Chcete-li aby lidstvo přežilo, pak se zachování života musí stát vaší prioritou.

V současné době se mnoho lidí nestará o své zdraví. Většina lidí spoléhá na druhé. To je příčinou vzniku nových náboženství, která vám říkají, čemu máte věřit, vlád, které vám říkají, co máte dělat, škol, které vám říkají, co si máte myslit, ekonomik, které vám říkají, co máte mít, a společností, které vám říkají, čím máte být.

Vaším největším problémem je závislost.

Proto nazývám přijetí zítřejšího Boha a vytvoření Nové duchovnosti Občanským hnutím za osvobození duše. Neboť toto hnutí vás osvobodí od vašich závislostí.

Jedině proto, že jste závislí, můžete být utlačováni nerozumným a krutým Bohem. Jedině proto, že jste závislí, můžete být utlačováni nerozumným a krutým státem. Jedině proto, že jste závislí, můžete být utlačováni nerozumnou a krutou společností nebo nerozumnou a krutou ekonomikou nebo dokonce nerozumnými a krutými školami - ve kterých se dnes musíte nejen vzdělávat, ale také bránit.

Druhou největší slabostí lidstva je nedostatek vaší vzájemné závislosti.

Tak moment. Naší největší slabostí je závislost a naší druhou největší slabostí je nedostatek vzájemné závislosti ?  Nezdá se ti, že v tom je rozpor ?

Tak ti to připadá jen proto, že považuješ závislost a vzájemnou závislost za jedno a totéž. Být „vzájemně závislý" znamená žít v oboustranném vztahu. Být závislý znamená být na něčem závislým do takové míry, že to vytváří tělesný nebo psychologický návyk.

Mnozí lidé jsou chorobně závislí na svém náboženství, na svém státu, na svém zaměstnavateli a na celé společenské struktuře. Když jim tuto strukturu vezmeš, přestanou být schopni překonávat překážky, řešit problémy a činit rozhodnutí. Tito lidé si myslí, že mají potřeby, které nemohou uspokojit sami.

Takový způsob myšlení od nich vyžaduje včerejší Bůh, aby na něm byli závislí.

Zítřejší Bůh nic takového vyžadovat nebude. Zítřejší Bůh lidem řekne: „Nepotřebujete mě. Nepotřebujete náboženství. Nepotřebujete stát. Nepotřebujete zaměstnavatele. Nepotřebujete společenské struktury, které jste si vytvořili. Společenské struktury jsou vašimi nástroji, vy nejste nástroji společenských struktur. Používejte jich ke svému prospěchu, nenechte se jimi zneužívat.

Každý však někoho potřebuje. To je naprosto přirozené

Jste vzájemně závislí v tom smyslu, že nikdo nemůže existovat sám - nikdo není ostrov. Nejste však závislí v tom smyslu, že potřebujete určitého člověka.

O tom si promluvíme, až budeme hovořit o zítřejším Bohu a lidských vztazích. Teď ses mě však ptal, co můžete udělat, chcete-li zkoumat Novou duchovnost už dnes. Řekl jsem ti tři věci, které můžete udělat okamžitě. A existuje další.

Jaká ?

Hledejte duchovní inspiraci a potravu pro svou duši. Uvědomujte si posvátnost veškerého Života a uctívejte všechno, co je inspirováno Bohem.

Dělejte to takovým způsobem, jaký vám vyhovuje.

Choďte pravidelně do kostela, do chrámu, do mešity nebo do synagogy - choďte kamkoli, kde najdete posvátnou inspiraci. Ale ani tam se nebojte klást otázky. Nebojte se odporovat doktrínám, pokud vám to velí srdce. Nepřijímejte žádné názory jen proto, že vám to někdo řekl, „nejděte s davem" jen proto, že to je nejsnazší.

Pamatuj si tohle: Bůh nepotřebuje být „uctíván" a zítřejší Bůh vám to jasně řekne.

Lidstvo by si dnes mělo uvědomit, že vyjadřovat úctu k Životu je něco jiného než uctívat Boha, který ve skutečnosti Život ničí - a vyzývá lidi, aby udělali totéž. V tom je zásadní rozdíl mezi zítřejším Bohem a včerejším Bohem.

Co když se něčemu v hloubi mé duše bytostně příčí chodit do kostela, kde lidé uctívají Boha, který řeší konflikty zabíjením a ovládá davy hrozbou věčného zatracení ?

V tom případě si najdi jiný způsob uctívání Života, který odpovídá tvé povaze.

Choď do přírody, rozjímej, poslouchej dobrou hudbu, čti klasickou poezii nebo literaturu -prostě si najdi nějaké spojení s nádherou Života, která JE projevem Boha.

Můžeš se například rozhodnout, že si přečteš nejméně dvě knihy měsíčně. Kniha, kterou právě držíš v ruce, může být první z nich.

To je úžasné !  Takže už jsem na nejlepší cestě !

Jen tak vytrvej. Nedovol, aby tahle kniha byla první a poslední. Chceš-li žít podle principů Nové duchovnosti, seznam se s jejími projevy ve vnějším světě. Vzdělávej se.

Seznam se s jejími projevy a pak se snaž zjistit, zda rezonují s tvou vnitřní pravdou - nebo zda tě k ní přibližují.

To znamená, že jestliže jsi ještě nikdy nebyl v kostele nebo synagoze nebo katedrále nebo mešitě, přemýšlej o tom, že bys tam mohl zajít. Podívej se, co se tam děje.

Jestliže jsi ještě nikdy nemeditoval, zkus to. Jestliže ses ještě nikdy nemodlil, zkus to. Jestliže ses ještě nikdy nepostil, zkus to. Sleduj, jak tyto činnosti působí na tvou mysl, tělo a duši.

A především čti a čti a čti. Čti, aby ses dověděl, čím všichni učitelé přispívají k vytvoření zítřejšího Boha.

Je taková spousta knih !  Nevím, kde začít.

Kde bys chtěl začít ?

Znám mnoho spisovatelů, jejichž knihy bych lidem rád doporučil. Uvedu jen některé z nich: Brad Blanton (Honest to God), Deepak Chopra (How to Know God), Ram Dass (Still Here), Wayne Dyer (There's a Spiritual Solution to Every Problem), Duane Elgin (PromiseAhead), Thkh Nhat Hanh (The Heart ofthe Buddha^}s Teaching), Thom Hartmann (The Last Hours of Ancient Sunlight), Robert Heinlein (Stranger in a Strange Land), Hazel Hendersonová (Building a Win-Win World), Esther a Jerry Hicksovi (Being Well Being), Jean Houstonová (Jump Time), Barbara Marxova Hubbardová (Conscious Evolution) a Gerald Jampolsky (Love Is Letting Go of Fear).

A další: Daphne Rose Kingmaová (The Future of Love), dr. Ilchi Lee (Brain Respiration), rabín Michael Lerner (Spirit Matters), Mary Manin Morrisseyová (No Less Than Greatness), Wayne Muller (Learning to Pray), Jack Reed (The Next Evolution), Don Miguel Ruiz (The Four Agreements), rabín Jonathan Sacks (The Dignity of Difference), Robert Theobald (Reworking Success), Eckhart Tolle (The Power of Now), Marianne Williamsonová (Everyday Grace), Paramahansa Yogananda (Autobiography of a Togi) a Gary Zukav (Seat of the Soul).

Ne všechny tyto spisovatele lze zařadit mezi autory „duchovních knih", ale všichni píšou o nových způsobech myšlení, které vyjadřují principy Nové duchovnosti. A knihy, které jsem tu uvedl, nejsou jediné, jež tito spisovatelé napsali. Prakticky každá kniha od Marianne Williamsonové otvírá mysl, léčí srdce a uklidňuje duši.

Také věřím, že čtenáři hodně získají čtením ostatních knih edice Hovorů s Bohem. Například Druhá kniha Hovorů s Bohem pojednává o praktické aplikaci duchovních principů v každodenním životě. Také ostatní knihy jsou obdivuhodně stručným, neuvěřitelně srozumitelným a překvapivě působivým vyjádřením principů Nové duchovnosti.

A samozřejmě existuje mnoho dalších, neobyčejně moudrých a opravdových autorů a učitelů, jejichž knihy by tu měly být uvedeny.

Souhlasíš se vším, co tito učitelé říkají ?

Samozřejmě že ne. Ani bych nechtěl souhlasit s každým jejich slovem a prohlášením. Myslím, že by to bylo příliš lehkomyslné.

Mnoho lidí však věří všemu, co si přečtou v knihách, které jim poskytují duchovní potravu.

To mě mrzí, ale myslím, že to je nebezpečné, protože to může vést k fanatickému lpění na každé větě a k dogmatické interpretaci každého odstavce. Takový přístup uzavírá mysl a redukuje proces duchovní inspirace na pouhé memorování.

Ale copak jsi neřekl, že tyto knihy jsou inspirovaným slovem Božím ?

To jsem řekl, ale byly napsány lidmi - některé dokonce několika lidmi - a mnohé byly zrevidovány, „zmodernizovány" a přeloženy do různých jazyků.

Posvátné knihy všech náboženských tradic by samozřejmě měly být zařazeny do tvého seznamu, neboť obsahují velkou moudrost, a je smutné, že je nečetli mnozí věřící, kteří podle nich žijí.

Věřím, že by lidstvo hodně získalo, kdyby užívalo stejná měřítka na všechny tyto posvátné knihy a ostatní učení inspirovaná Bohem. Každá z těchto knih by měla být podrobena následujícímu testu: „Pomáhá tato kniha lidem ?  Podporuje život ?  Podporuje léčení lidského srdce ?  Produkuje harmonii ?“

Každý člověk by si pak měl utvořit svůj vlastní názor na základě své vlastní vnitřní moudrosti.

A pamatuj si, že i názory, s nimiž nesouhlasíš, tě mohou přivést blíž k tvé vnitřní pravdě.

Když jsem ti říkal, že každá kniha je posvátná a každý posel svatý, myslil jsem to právě v tomto kontextu. Neboť Život byl stvořen proto, aby vás přivedl k vaší nejvnitřnější pravdě, a také to udělá, když mu to dovolíte.

Život vás otevře všemu, co je ve vás pravdivé. Proto žehnejte Životu a všemu, co je v něm obsaženo. Neodsuzujte to, s čím nesouhlasíte, ani to nepovažujte za špatné, nevhodné nebo neužitečné. Neboť všechno, co vás vede k vaší vnitřní pravdě, je dobré, a všechno vás tam vede.

Nesouhlasíte s tím, co právě čtete ?  Výborně !  Pak to splnilo svůj úkol. Neboť cílem tohoto dialogu není přesvědčit vás, nýbrž vrátit vás sobě samým a sjednotit vás s vaší nejvnitřnější pravdou - a Stvořiteli tohoto dialogu je lhostejné, jak k tomu dojde.

Už jsem řekl, že v blízké budoucnosti lidstvo ochotně přijme rozšířené pojetí Boha a Života. A tak to bude. To se opravdu stane. A bude to mít nesmírný vliv na vaše náboženství.

Jak to bude „vypadat" ?

Až přijmete zítřejšího Boha, vaše náboženství se změní několika způsoby.

Vaše tradiční náboženství přestanou bojovat Jedno proti druhému.

Přestanou se dohadovat o malichernostech. Přestanou se navzájem odsuzovat a říkat vyznavačům ostatních náboženství, že půjdou do pekla.

Přestanou dělat ještě něco jiného, a to je velice důležité.

A co to je ?

Vaše tradiční náboženství přestanou předstírat, že znají všechny odpovědi.

Připustí, že koneckonců nevědí všechno o Bohu a Životě. Otevřeně přiznají, že jsou věci, které nechápou - a že pochopení těchto věcí může změnit všechno.

Sir John Templeton tomu říká „teologie pokory".

To je velice výstižné. Neboť pokora by dnes prospěla vašim teologiím ze všeho nejvíc - a většina vašich organizovaných náboženství tento postoj nakonec přijme, až lidstvo přijme zítřejšího Boha.

Tato změna přijde zpočátku pomalu, ale pak se změní v čerstvý vítr. Bude se konat stále víc mezinárodních konferencí a kongresů, jako jsou ty, které se konají v posledních letech a na kterých představitelé světových náboženství zkoumají možnosti vzájemné spolupráce.

Vím o několika takových událostech včetně Iniciativy sjednocených náboženství.

Cílem těchto důležitých konferencí nebude odstranění rozdílů mezi jednotlivými náboženstvími, neboť všichni nakonec pochopí, že rozmanitost duchovních projevů je požehnáním, nikoli problémem. Diskuze se soustředí na hledání nových způsobů, jak tyto rozdíly mohou přispět k poznání totality Boha. Účastníci se budou snažit zjistit, zda kombinace všech odlišných názorů může vytvořit Celek, který je větší než součet jeho částí.

To by samozřejmě vyžadovalo, aby jednotlivá náboženství sjednotila doktríny, které si vzájemně odporují.

A právě k tomu dojde. Teologové a učitelé všech náboženství znovu prozkoumají své doktríny a budou se snažit zjistit, zda za zdánlivě neslučitelnými pravdami jednotlivých náboženství není možné objevit Vyšší pravdu. V protikladech lze často objevit Vyšší harmonii.

V knize Hovory s Bohem ses dověděl o Boží dichotomii, v níž mohou existovat současně dvě zdánlivě protichůdné pravdy.

Ano, to si pamatuji. A toto poznání mi mnohokrát pomohlo, když jsem narazil na dvě zdánlivě neslučitelné pravdy nebo na dva protichůdné názory na cokoli. Naučil jsem se vidět, co mi říkával můj otec: „Synu, každý příběh má dvě strany.“ A uvědomil sem si, že jedna nemusí být „špatná", aby druhá mohla být „dobrá".

To je známkou dospělosti, a většina lidí nakonec dospěje. Lidé začnou chápat, že nežijí v černobílém světě, že existuje mnoho odstínů šedi a že zastávat nekompromisní pozici „buď/anebo" nikomu nepomůže - a nejméně ze všeho Životu.

Nežijete v „černobílé" realitě. Realita zahrnuje obě stránky.

Zatímco mnoho lidí, jako například tvůj otec, tohle pochopili, světová náboženství jsou méně schopná tuto moudrost přijmout. Většina největších náboženství tvrdošíjně odmítá vzdát se svého jednostranného pohledu na realitu. To bude jednou z dramatických změn v budoucnosti, neboť i vaše náboženství nakonec přijmou toto širší porozumění.

Pak ale nebudou vyznávat žádný názor. Náboženství nic neznamená, jestliže znamená všechno. Copak to má smysl ?

Z vašeho dnešního hlediska to smysl má, protože stále ještě žijete v černobílém světě. Je-li však pravda, že „náboženství nic neznamená, jestliže znamená všechno", pak ani Bůh nic neznamená, neboť Bůh JE vším.

Přesně to budou tvrdit náboženství. Alespoň některá. Budou říkat, že Bůh, který je vším, je horší než žádný Bůh. Budou tvrdit, že to je falešný Bůh, který vede lidi na scestí. Budou říkat, že Bůh musí něco chtít. Bůh musí být „tohle" a ne „tamto".

Ale kdyby byl Bůh „tohle" a ne „tamto", pak by muselo existovat něco, co „není Bůh" -a to je nemožné.

Uvědom si to. Jakmile si to uvědomíš, pochopíš všechno, co kdy budeš potřebovat vědět o zítřejším Bohu.

Až přijmete Novou duchovnost, mnohá z vašich tradičních náboženství přestanou prohlašovat, že něco může existovat mimo Boha.

Náboženství pak opravdu přijmou své vlastní doktríny - doktríny o boží všemohoucnosti a všudypřítomnosti. „Bůh je přítomen všude," budou říkat, ale tentokrát to budou myslit vážně.

V blízké budoucnosti si lidstvo vybere mezi Velkým Bohem a malým Bohem. Velký Bůh je Bůh, který je vším, a malý Bůh je Bůh, který je jen něčím.

Ve světě malého Boha je Bůh zdrojem všeho pozitivního, zatímco zdrojem všeho negativního je Ďábel. Tímto způsobem vaše organizovaná náboženství vyřešila dualitu toho, co ve své omezené mysli považujete za pozitivní a negativní.

Když popíráte dobro v čemkoli, když nevidíte dokonalost v ničem, pak to chápete jako něco negativního a věříte, že v tom vidíte Satana.

Právě mi to došlo !  SATAN je vlastně ztělesněním našeho negativního myšlení.

Ano, z toho vyplývá, že Satan není bytost. Satan je stav mysli.

Už mnohokrát jsem ti řekl: „Snaž se vidět dokonalost.“ Řekl jsem ti, že „všechno je dokonalé". Když odmítáte to, co je cenné - což je všechno v životě - znamená to, že odmítáte mě. Znamená to, že popíráte přítomnost Boha ve všem a v každém okamžiku.

Takže, když popíráme dokonalost Boha, když považujeme cokoli v Životě za nedokonalé, chápeme všechno obráceně.

Bůh je překonáním negativity. Když přestaneš popírat, že všechno je dokonalé, jsi Bohem. Jakmile přestaneš popírat, že jsi Bůh, pak vidíš Boha všude. Takže Bůh je Život, který přestal odmítat sám sebe.

To není špatné. Neboť když přestaneš popírat své Já, když přestaneš popírat, čím opravdu jsi, pak se tím staneš - a jsi totožný se zítřejším Bohem.

A tak přichází doba velkého rozhodnutí. Ty a všichni lidé na světě budete volit mezi velkým a malým, neboť celý Život je pohyb mezi velkým a malým, mezi velkým a malým vyjádřením sebe sama. Život je jako kyvadlo, jako nadechování a vydechování.

Vy však toto dýchání řídíte. Můžete dýchat zhluboka nebo povrchně. Dýcháte-li zhluboka, vyvíjíte se rychle, dýcháte-li povrchně, vyvíjíte se pomaleji.

Lidstvo je v procesu neustálého vývoje. Rozšiřujete své vědomí, rozšiřujete stav svého bytí. Dnes se však lidstvo rozhoduje a zadržuje svůj kolektivní dech. Ptáte se sami sebe, zda se stanete něčím víc, než jste, nebo něčím míň, než jste.

Není náhoda, že vaši lékaři nazývají nadechování „inspirací".

Co si tedy vyberete, inspiraci nebo expiraci ?

To je věčné dilema bohů.

Inspirace je nadechování, přijímání víc vzduchu, víc Života. Když skončí inspirace, přichází expirace, přichází konec.

V takové situaci jste dnes. Lidstvo je na pokraji zániku, protože skončila inspirace.

Zdá se, že v jistém smyslu už zanikáme. Začali jsme proces pomalé, ale jisté destrukce naší planety. Začali jsme proces destrukce naší společnosti a našeho způsobu života. Na druhé straně se však zdá, že se vyvíjíme, že nadechujeme. Nadechujeme stále víc Života. Stále ještě rozšiřujeme své znalosti.

Ne tak docela.

„Ne tak docela ?“ Co tím myslíš ?

Rozšiřujete své znalosti ve všech oblastech kromě jedné. Jak jsi sám řekl, v jedné oblasti zaostáváte.

V oblasti duchovní ?

Správně. Dodnes lpíte na představách, které jste měli před staletími a tisíciletími.

Dnes si však musíte vybrat mezi malou láskou a velkou láskou, mezi malým životem a velkým životem, mezi malým Bohem a velkým Bohem, mezi malou svobodou a velkou svobodou, mezi malou moudrostí a velkou moudrostí, mezi malým světem a velkým světem.

Musíte si vybrat mezi malou myšlenkou a velkou myšlenkou. A jestliže si vyberete velkou myšlenku, všichni vám budou říkat: „Hej, co to znamená ?“ A vy budete moci říci: Znamená to, že jsem všichni součástí jednoho celku.

Znamená to, že existuje jen jediný Bůh a tomu je lhostejné, zda jste katolíci, protestanti, židé, muslimové, hinduisté nebo Mormoni. Je mu lhostejné, zda máte nějakou víru.

Znamená to, že pokud budete milovat jeden druhého, všechno ostatní se o sebe postará.

Znamená to, že nikdo není lepší než druzí. Znamená to, že přírodní zdroje patří všem lidem na celém světě.

Znamená to, že nikdo nic „nevlastní" - že nevlastní ani zemi, která je naším domovem, ani lidi, kteří jsou jejími obyvateli.

Znamená to, že svoboda je podstatou Života, že to není něco, co si musíte zasloužit, že to je něco, čím JSTE, a že každá snaha omezit svobodu je snahou omezit sám Život, který bude obnovován duší na všech úrovních, dokud se duše, která JE svobodou, nezačne plně vyjadřovat v každém okamžiku.

Znamená to, že láska si neklade žádné podmínky a že nemá žádná omezení a že každá snaha omezit lásku je snahou omezit sám Život, který bude obnovován duší na všech úrovních, dokud se duše, která JE svobodou, nezačne plně vyjadřovat v každém okamžiku.

Znamená to, že radost je přirozeným stavem vašeho bytí a že ji nejlépe prožíváte, když ji dáváte druhým.

To jsou jen některé z velkých myšlenek, kterých je spousta.

Jsou tak velké, že je malá mysl stěží pochopí.

Ve skutečnosti jsi Velkou myšlenkou ty, a čím dřív si to uvědomíš, tím dřív uvidíš, jak skrze tebe proniká do vašeho světa.

Zdá se, že svět by potřeboval nejen nového Boha, ale nové odhodlání uvést ho do života lidstva.

Toho se světu dostane.

V nejbližší budoucnosti začnou vznikat populární hnutí, jejichž cílem bude lidi vzdělávat, nikoli je obracet na víru.

Bude to občanské hnutí za osvobození duše, které konečně osvobodí lidstvo od víry v ješitného, krutého a pomstychtivého Boha.

Lidé začnou zakládat místní organizace ve svých městech a vesnicích a budou komunikovat s ostatními organizacemi na celém světě prostřednictvím moderních komunikačních technologií.

Tohle by mohlo být úkolem Týmu lidstva !  Lidé na celém světě by mohli zakládat různé studijní a podpůrné skupiny. Mohli by organizovat různá školení, semináře a vzdělávací programy.

Mohli by organizovat diskuzní skupiny, které by se pravidelně scházely a debatovaly o problémech života v jedenadvacátém století. Mohli by pořádat veřejné akce, kterým by se říkalo Budování zítřka a které by získaly podporu široké veřejnosti. A to by nebylo ani zdaleka všechno !

To bude teprve začátek. Mnoho lidí a mnoho organizací tuto výzvu přijme. Někteří lidé to už dělají.

Mám dojem, že Nová duchovnost, o které tu mluvíš, vyzývá lidi k plnějšímu životu. Až budou lidé chápat sami sebe jako SOUČÁST Boha, jejich pohled na realitu se změní do takové míry, že se život na celém světě stane něčím, čím ještě nikdy nebyl.

Tvůj dojem je správný.

A to přinese lidem velkou radost. Budou tak šťastní a radostní jako děti. To je součástí Nové duchovnosti, že ano ?  Vrátit se k nevinnosti ?  Žít každodenní život jako děti ?

Ano. To učili všichni velcí mistři, každý svým vlastním způsobem.

Vraťte se k nevinnosti dětství.

Nevinnost, která se rodí z hluboké moudrosti, je obzvlášť čistá. Nevinnost, která se rodí z nevědomosti, není pravá nevinnost. Lidé, kteří nic nechápou, nemají žádnou jinou volbu. Jejich nevinnost je nedostatkem porozumění.

Dosáhneš-li však hluboké moudrosti a přesto zůstaneš nevinným - nemáš-li žádné sobecké motivy a nechceš-li všechno jen pro sebe na úkor ostatních - pak lze tvou nevinnost nazvat božstvím.

Taková je nevinnost andělů, kteří jsou nevinní nikoli proto, že by nic nevěděli, ale proto, že vědí všechno.

(19)

ZÍTŘEJŠÍ BŮH A „SKUTEČNÝ ŽIVOT"

Vraťme se k jádru věci. Rád bych věděl, jak tahle Nová duchovnost ovlivní „skutečný život" na naší planetě. Jak se projeví například v politice.

Nová duchovnost způsobí v politice revoluci.

To je dobře.

Až přijmete zítřejšího Boha, politika se změní v mnoha směrech.

Navždy odhodíte názor, že se politika a duchovnost vzájemně vylučují.

Pamatuj si, že Nová duchovnost říká, že politika je projevem vaší duchovnosti. V blízké budoucnosti si to konečně uvědomí všichni lidé.

Některé společnosti na vaší planetě však věří, že by politika měla být od duchovnosti oddělená. Tuto myšlenku považuji za velmi málo prospěšnou.

Ale moje země byla založena právě na této myšlence !  To je jedna z nejdůležitějších hodnot Ameriky. Spojené státy jsou hrdé na „odluku církve od státu".

To je prospěšné.

To nechápu. Právě jsi řekl, že to příliš prospěšné není.

Tak dobře, ujasníme si terminologii, abys mi rozuměl.

Jestliže definuješ „církev" jako organizaci, která učí specifickou doktrínu velmi specifickým způsobem, a „stát" jako instituci, která vytváří zákony a dohlíží na jejich dodržování, pak je prospěšné, když jsou tyto dvě instituce odloučeny.

Jestliže definuješ „duchovnost" jako souhrn vašich kulturních hodnot a nejposvátnějších ideálů, a „politiku" jako proces výběru lidí, kteří navrhují a přijímají zákony, pak není prospěšné, když jsou tyto dvě instituce odloučeny.

Propagovat specifické náboženské doktríny není funkcí státu. Proto není prospěšné, když určitá církev uplatňuje svůj vliv na státní struktury. Žádné náboženství ani žádná církev nemluví za všechny lidi, a proto by takový vliv nebyl spravedlivý k lidem, kteří nesouhlasí s názory a doktrínami dané církve.

Bylo by však prospěšné, kdyby vaše kulturní hodnoty a nejposvátnější ideály ovlivňovaly způsob, jakým rozhodujete o tom, kdo bude navrhovat zákony a jak budou přijímány, neboť každý občan volí nebo by měl volit podle svého svědomí.

Zdá se, že popisuješ rozdíl mezi kolektivním vlivem na celý systém a individuálním vlivem na konkrétní lidi či návrhy uvnitř systému.

Přesně tak. Politika je proces. Stát je instituce.

Jestliže vám politický proces neumožňuje vyjadřovat vaše kulturní hodnoty a ideály, k čemu pak tyto hodnoty a ideály jsou ?

Takže ty si myslíš, že bychom duchovnost a politiku oddělovat neměli ?

Ve Spojených státech to už neděláte -a váš národ má nejvyšší zločinnost na světě. Spousta dětí žije v bídě, miliony lidí nemají zdravotní pojištění, adekvátní bydlení ani stravu. Rasová a sexuální diskriminace je běžná a spousta lidí nemá žádnou naději na lepší budoucnost.

To nechápu. Myslil jsem, že jsi říkal, že potřebujeme víc duchovnosti v politice. A teď mi říkáš, že ve Spojených státech politiku a duchovnost už směšujeme -

- a všude na světě –

- a všude je chaos.

Problém není v tom, že směšujete ideály s politikou, problém je v tom, že vaše ideály jsou zmatené.

Máte spoustu zmatených názorů. A vy sami jste zmatení.

Myslil jsem, že jsi Bůh, který nikoho nesoudí.

Také to nedělám.

Mně to jako soud připadalo.

To nebyl soud. Bylo to jen konstatování skutečnosti. Říci, že venku prší, není totéž jako říci, že déšť je špatný. Prostě jsem konstatoval, že vzhledem k tomu, kam se chcete dostat a čeho chcete dosáhnout - jmenovitě světového míru, harmonie a štěstí - jdete opačným směrem. Jestliže si myslíte, že svého cíle dosáhnete, když se budete chovat tak, jak se chováte, pak jste opravdu zmatení. Tímto způsobem ničeho nedosáhnete.

Dovol mi to opakovat.

Tímto způsobem ničeho nedosáhnete.

A ty si myslíš, že nám pomůže, když uvedeme duchovnost do politiky' ?

Ještě jednou: vaše duchovnost už v politice zapletená je. Vy to jen nechcete přiznat. Alespoň ne ve vaší zemi. V některých zemích se to otevřeně přiznává, což je poctivější.

Problém není v tom, že směšujete duchovnost s politikou, ale v tom, že do politiky mícháte povahu duchovnosti - to jest kulturní hodnoty a posvátné ideály.

Takže ty říkáš, že naše kulturní hodnoty a posvátné ideály politický systém infikují, místo aby jej zlepšovaly ?

Ano. A nejen ve Spojených státech, ale všude na světě je politika nepříznivě ovlivňována vašimi duchovními hodnotami.

Jak je to možné ?  A co se zlepší, když do politiky přineseme víc duchovnosti ?

Je tomu tak proto, že vaše hodnoty jsou založeny na vašem pojetí včerejšího Boha. Vaše hodnoty tvoří starou duchovnost, což je duchovnost odloučenosti, nadřazenosti, pomsty a násilí.

Až přijmete zítřejšího Boha, tohle všechno se změní. A uvedení duchovnosti do politiky vám pomůže.

V Americe na tom příliš nezáleží, protože duchovnost do politiky příliš nemícháme. Vím, že říkáš, že to tak není, ale v tom s tebou nesouhlasím. Tohle není Saudská Arábie nebo Irán, kde jsou duchovní hodnoty prakticky zákonem.

Jestliže si myslíš, že ve Spojených státech se vaše duchovní hodnoty neodrážejí v politickém systému, tak lžeš sám sobě nebo jsi slepý.

Samozřejmé že naše politika odráží naše kulturní hodnoty !  To politika má dělat. Ale náboženství je v této zemi odloučeno od politiky.

Chceš říci, že „náboženství" ve vaší zemi nemají nic společného s vašimi kulturními hodnotami a nejposvátnějšími ideály ?

Samozřejmě že mají.

Teď popíráš, co jsi právě řekl.

Kdybyste opravdu nemíchali náboženství do politiky, pak by vaše politika neodrážela vaše kulturní hodnoty a nejvyšší ideály. Jestliže však vaše politika odráží vaše kulturní hodnoty a nejposvátnější ideály, pak je jasné, že náboženství do politiky mícháte.

Nemůžete dělat oboje najednou.

Tak moment. Když mluvím o „kulturních hodnotách", nemám na mysli teologické konstrukce, které se zabývají Bohem a povahou Nejvyšší reality nebo cestou ke spáse. To patří do oblasti „náboženství". A když mluvím o našich „nejposvátnějších ideálech", nemám na mysli víru v nebe a peklo, v moc modlitby nebo v posvátnost manželského vztahu. I to patří do oblasti náboženství. Mluvím o kulturních hodnotách, nikoli o náboženských hodnotách. Mluvím o amerických hodnotách, nikoli o hodnotách protestantských, katolických, židovských nebo hinduistických. Mluvím o národních hodnotách, nikoli o náboženských hodnotách. Chápeš ten rozdíl ?

Uveď nějakou „americkou" hodnotu.

O.K. Svoboda. Svoboda je americká hodnota.

Už jsem ti řekl, že slova „svoboda" a „Bůh" jsou zaměnitelná.

Ano, to jsi řekl. Ale to neučí žádné organizované náboženství.

Neučí snad vaše velká tradiční náboženství, že Bůh je všemohoucí, vševědoucí a všudypřítomný ?

Ano, učí.

A nejsou to vlastnosti někoho, kdo je esencí svobody ?

Nikdy jsem o tom nepřemýšlel tímto způsobem.

Není snad všemohoucí, vševědoucí a všudypřítomný člověk v podstatě naprosto svobodný ?

Myslím, že je.

Nemůže takový člověk dělat, co chce, kdy chce a kde chce ?  A nemá naprostou svobodu dělat to, jak chce a proč chce ?

Myslím že ano.

A není to v podstatě vaše definice Boha ?

Ano, je.

Takže způsob, jak jste definovali Boha, je vlastně způsob, jak byste chtěli definovat sebe. A v budoucnosti to prostě přiznáte a nebudete to skrývat.

♥ V době Nové duchovnosti bude všeobecně přijata myšlenka užívání politiky k definování člověka tak, jak jste definovali Boha.

Jak už jsem řekl, politiku tímto způsobem už používáte, ale protože ta myšlenka je odsuzována, musíte předstírat, že to neděláte. Ve skutečnosti jste se snažili vytvořit lidskou společnost na základě Božích vlastností - aspoň do té míry, jak jim rozumíte.

Chcete, aby vám Bůh dal tyto vlastnosti prostřednictvím procesu, jemuž říkáte politika.

Tak bych to neřekl.

Ne ?  Ve skutečnosti to říkáš. V Americe pořád mluvíte o „Bohem daných právech". Věříte, že by vám váš politický proces měl zaručit stejná práva.

O tom je celá vaše politika.

Jak už jsem řekl, nikdy jsem o tom nepřemýšlel tímto způsobem.

Ostatní ano. Ostatní lidé na světě vidí, co děláte, vidí, že jste si udělali ústavu a vybudovali národ na základě vašich nejhlubších kulturních hodnot a nejposvátnějších ideálů - jinými slovy na základě vaší duchovnosti. Všichni vidí, jak to prohlašujete po celém světě, ukazujete to všude, je to součástí vašeho slibu věrnosti a máte to vytištěné i na bankovkách.

A ostatní také vidí, že vaše duchovnost se zásadně liší od jejich. Tito lidé nevěří, že člověk by měl mít stejná práva a stejnou svobodu jako Bůh. Nevěří, že by člověk měl být Bohem. Věří, že člověk by měl být před Bohem pokorný. Tito lidé nevidí, že by Američané byli před Bohem pokorní.

Takže když vidí, jak se americké kulturní hodnoty rozšiřují po celém světě, mají pocit, že to ohrožuje jejich vlastní kulturní hodnoty. Mají pocit, že je ohrožena jejich duchovnost, že je ohrožen jejich Bůh.

To způsobuje náboženské války, protože najednou jde o přežití. O přežití toho nejdůležitějšího, s čím se lidé ztotožňují - o přežití nejposvátnějších ideálů.

Dochází ke střetu kultur, jinými slovy ke střetu ideálů. A to se neděje jen ve vztahu ke Spojeným státům, ale také ve vztahu k ostatním národům, které mají jiné představy o Bohu a Životě.

Tohle je příčina věčného problému lidstva. A proto bude Nová duchovnost řešením.

Boj lidstva není vojenský boj, je to boj o lidskou mysl.

Kdyby to byl vojenský boj, pak by už dávno skončil, protože by snadno zvítězila nejsilnější armáda. Vaše historie dokazuje, že ani nejmocnější armáda nemůže zvítězit. Může porazit nepřítele, může si ho podmanit, ale nemůže zvítězit.

Podmanění nepřítele a vítězství není totéž.

Jedině když změníte názory lidí, můžete dosáhnout vítězství v boji za světový mír a harmonii. A k tomu dojde teprve tehdy, až si lidé uvědomí, že problém lidstva není vojenský, politický ani ekonomický.

Problém, před nímž dnes lidstvo stojí, je problém duchovní.

Vojenských, politických a ekonomických nástrojů můžete použít k řešení vašeho problému teprve tehdy, až tohle pochopíte. Pak změníte celý svůj Život, neboť nic jiného nemůže zachránit lidstvo před sebou samým.

Jak se to stane, zejména v politice ?  Jaké změny přinese Nová duchovnost do našeho politického procesu ?

Lidstvo si najde svá vlastní řešení problémů, jež způsobuje dnešní politický proces. Tato řešení se zrodí z nových představ o Bohu a Životě.

To vím. Ale ptal jsem se tě, k jakým změnám dojde.

Nová duchovnost sjednotí vaše nejposvátnější ideály.

Lidstvo konečně začne sdílet základní představy a vytvoří jednotnější normu politických názorů na celém světě.

Jak už jsem řekl, vaše politika dnes vyjadřuje kulturní hodnoty a posvátné ideály, které jsou velmi odlišné v různých částech světa. Ze zoufalství nad touto situací se některé společnosti rozhodly vytvořit politický systém bez účasti Boha.

Tyto společnosti nejsou obvykle úspěšné, protože život lidí je založen na jejich hodnotách a jejich hodnoty jsou založeny na jejich nejhlubších představách o Životě a jejich nejhlubší představy o Životě jsou založeny na jejich kulturních tradicích, takže žádná snaha odstranit Boha nemůže jeho vliv zrušit na dlouho, neboť spojení s Bohem je člověku vrozené a snažit se tento fakt ignorovat je tudíž marné.

Proto se státy, které se pokusily odstranit Boha ze společenského a politického života, buď zhroutily -

- jako například Sovětský svaz, východní Německo atd. -

- nebo, aby se nezhroutily, uvolnily společenská a politická omezení, a tím „umožnily" návrat Boha.

Jako například v „novém" Rusku. Nebo tak trochu i v Číně, kam se Bůh pomalu vrací.

Ano. A znovu opakuji: Státy, které se snažily odstranit Boha ze života lidí, velice rychle zjistily, že to je prakticky nemožné. Touha po bohu je člověku vrozená a dokonce i ateisté ji dokážou překonat jen silou racionálního myšlení, které popírá nejvnitřnější instinkty.

Každý člověk - a všechno v Životě - si v hloubi duše uvědomuje to, čemu říkáte Bůh. Nicméně včerejší Bůh se jeví každému jinak. Takže lidstvo je jako orchestr, jehož členové hrají z různých partitur. Každý hraje svou část dokonale, ale celkovým výsledkem není symfonie, nýbrž kakofonie.

Váš Bůh - včerejší Bůh - neprodukuje harmonii, nýbrž disharmonii.

Dnes by nám pomohla nová partitura, která by harmonicky sladila mnoho melodií. A ty říkáš, že k tomu dojde, až přijmeme zítřejšího Boha ?

Ano.

Před chvílí jsem řekl, že lidstvo se pokusilo vytvořit společnost na základě božích vlastností - tak jak je chápete. Přejete si, aby vám je Bůh dal prostřednictvím procesu, jemuž říkáte politika.

Problém není v tom, že se snažíte boží vlastnosti napodobovat, problém je v tom, že je dost dobře neznáte.

♥ V době Nové duchovnosti porozumíte povaze Boha a jeho vlastnostem mnohem lépe.

To bude mít velký vliv na politiku na celém světě.

Řekni mi, co by to mohlo znamenat.

Jednota všeho - včetně jednoty Boha a lidstva - je základním principem Nové duchovnosti. Až se tato myšlenka rozšíří globálně, bude to mít nesmírné důsledky. Politické systémy, které tuto myšlenku nepřijmou nebo které se jí nepřizpůsobí, prostě nepřežijí.

Jak bude toto „přizpůsobení" vypadat na národní politické úrovni ?

To záleží na vás. O tom rozhodnou lidé. Musejí to udělat.

Doufal jsem, že dostaneme pokyny od tebe.

Členové osvícených společností nedostávají od nikoho pokyny, sami si stanoví své vlastní cíle. Nečekají, až jim někdo řekne, co mají dělat.

Osvícené společnosti samy určují svou budoucnost.

Ne všichni lidé vědí, co je pro ně nejlepší. Nemůžeš lidem dovolit, aby si dělali, co chtějí. To by vedlo k anarchii. K vládě lůzy. K sebevraždě společnosti.

Vzhledem k dnešnímu stavu vědomí ve vaší společnosti máš pravdu. Předpokladem vzniku osvícené společnosti je změna kolektivního vědomí, a právě tu přinese Nová duchovnost.

♥ V době Nové duchovnosti vám bude jasné, co je ve vašem společném zájmu, a budete vědět, jak toho dosáhnout bez nesmyslného dohadování a konfliktů.

To zní až příliš krásně na to, aby to byla pravda.

Když si to budete myslit, nikdy toho nedosáhnete. Dojde k tomu jedině tehdy, když se rozhodnete to udělat. Musíte věřit ve svou nejvyšší pravdu. Jedině pravda vás osvobodí.

Kdybys byl členem společnosti založené na myšlenkách Nové duchovnosti - nebo kdybys takovou společnost pomáhal vytvořit - jak bys odpověděl na svou vlastní otázku, jak bude vypadat politika, až víc lidí přijme zítřejšího Boha ?

Řekl bych, že přestanou existovat diktatury Diktátorské režimy nemohou trvat dlouho, jakmile si lidé uvědomí, že jen oni jsou silou, která jim dává moc.

Řekl bych, že se stane totéž, co se stalo v Sovětském svazu. Lidé si uvědomili, že jejich síla závisí na jejich solidaritě, nikoli na jejich vládě, a tak despotickou vládu nakonec svrhli. Dveře k převratu jim otevřela glasnosť a perestrojka.

Z téhož důvodu došlo k pádu berlínské zdi, z téhož důvodu skončil režim Siobodana Miloševiče a z téhož důvodu skončila spousta dalších despotických režimů.

Diktatura nebude možná, jakmile masy přijmou základní principy Nové duchovnosti, neboť jedním z jejích základních principů je Svoboda, a lidé nepřijmou něco menšího, jakmile si uvědomí, že svoboda je přirozeným stavem věcí.

Máš pravdu: „Svoboda" je vlastní přirozenému řádu věcí, svoboda je vlastní zítřejšímu Bohu a lidé byli stvořeni svobodní. To zahrnuje také svobodu žít v souladu s Bohem, který lidi neosvobozuje, nicméně vyžaduje, aby se chovali určitým způsobem.

Paradoxem svobody je, že svoboda nám dává svobodu vzdát se svobody.

Máš pravdu. A právě to dnes děláte ve Spojených státech.

No ne.

Jen se podívej kolem sebe. Copak nevidíte, jak jsou vaše svobody omezovány ?  Samozřejmě že to vidíte. A navíc s tím souhlasíte.

Proč s tím souhlasíme ?

Ze stejného důvodu jako lidé na celém světě.

Tím důvodem je strach.

Řeknu ti tohle: Strach a pocit viny jsou jediní nepřátelé člověka.

Dnes žijete ve světě založeném na strachu. A čím větší budete mít strach, tím budete ochotnější vzdát se svobod, které jste měli. A vzdáte se jich s vděčností. Neboť existuje něco, co chcete ještě víc než svobodu.

A co to je ?

Bezpečí.

Jistota.

Přežití.

Kam zmizel názor „dejte mi svobodu, nebo smrt" ?

To mi řekni ty.

Amerika zabloudila. Tento kdysi zářivý maják lidstva zabloudil.

Celé lidstvo zabloudilo. Ale neměj strach, cestu opět najdete. Ukáže vám ji zítřejší Bůh. Neboť duchovnost, která přináší poselství svobody, nemůže a nebude podporovat despotismus. Poselství svobody vás bude dříve či později inspirovat ke svobodnému životu.

♥ V době Nové duchovnosti vás bude poselství svobody inspirovat ke svobodnému životu.

Zítřejšího Boha budete chápat jako samu esenci svobody, a protože pochopíte, že jste s Bohem totožní, uvědomíte si, že jste svobodní.

Takže jestliže každodenní život nebude v souladu s naší vnitřní pravdou, začneme se bouřit proti náboženským a státním autoritám.

Ano. K tomu dojde. Už k tomu došlo v bývalém Sovětském svazu. Už k tomu došlo v Jižní Africe. Už k tomu došlo v Polsku a v bývalém Československu a už k tomu došlo v Jugoslávii a v Afghánistánu. A dojde k tomu i ve Spojených státech, jestliže se vláda stane ještě despotičtější a bude omezovat stále víc občanských svobod.

Dojde k tomu všude na světě, protože poselství svobody inspiruje lidi ke svobodnému životu.

Už jsem řekl, že Nová duchovnost je občanské hnutí za osvobození duše. Nová duchovnost chce člověka osvobodit od krutého a despotického Boha. Až lidé uslyší toto poselství, nebude záležet na tom, jak mocný je despotický stát nebo represivní náboženství. Až počet lidí, kteří nesouhlasí s utlačováním, dosáhne kritického množství, despotický stát padne a represivní náboženství zmizí.

Myslím, že v důsledku Nové duchovnosti dochází k novému politickému vývoji.

K jakému ?

Dnešní forma demokracie mizí.

Mizí ?  A proč ?  Proč si myslíš, že mizí ?  A myslíš, že to je dobré ?

Myslím, že ano.

Proč ?

Protože další základní pravdou Nové duchovnosti je jednota, a ti, kteří Novou duchovnost přijmou -

- a bude jich stále víc -

- se nebudou považovat za odloučené od nikoho a ničeho. Věřím, že tento pocit jednoty bude skutečný a nejen teoretický.

S tím souhlasím. Nová duchovnost tuto změnu způsobí. Lidé budou nejen vědět, že jsou součástí jednoho celku, ale budou tuto jednotu opravdu vnímat.

♥ V době Nové duchovnosti budete bytostné vnímat jednotu všeho.

To změní naše postoje k mnoha věcem.

Ano, to změní.

Změní to postoj lidí nejen k jejich nejbližšímu okolí, ale také k širším aspektům života, změní to jejich postoj k životnímu prostředí, k ekonomice, k výchově dětí a k aktivitám, které nazýváme „politikou".

Lidé například odmítnou „vládu většiny" jako prostředek k dosažení něčeho, co ovlivňuje život určité skupiny nebo společnosti jako celku.

To je zajímavé. Vláda většiny je základním kamenem demokracie. Jediný hlas navíc je rozhodující.

Ale v době Nové duchovnosti to tak být nemusí, protože peníze už nebudou schopny kupovat hlasy potřebné k vítězství ve volbách. Zájmové skupiny už nebudou schopny sehnat potřebné množství voličů, aby dosáhly nadpoloviční většiny.

Zákulisní a mocenská politika přestane určovat budoucnost milionů lidí, kteří dnes o ničem nerozhodují.

Věřím, že až si lidé opravdu uvědomí, že jsme součástí jednoho celku, najdou si nový způsob, jak rozhodovat o budoucnosti společnosti. Důležitá rozhodnutí už nebudou ponechána nepatrné skupině mocných.

To je fascinující. Jak myslíš, že k tomu dojde ?

Bude vytvořen nový systém demokracie, který bude zahrnovat přímou volbu jak na místní, tak na celonárodní úrovni, a který bude vyžadovat dvoutřetinovou většinu.

V dnešní době lidé volí své představitele jednou za několik let a tito představitelé pak rozhodují o aktuálních problémech. Nová duchovnost tohle všechno změní. Lidé budou volit přímo, v lidových referendech a hlasy voličů budou zaznamenány na počítačové síti, takže výsledky voleb budou uveřejněny okamžitě po skončení referenda.

I nadále budeme posílat své představitelé do sněmoven, ale ne proto, aby schvalovali nebo odmítali specifické zákony. Představitelé budou zákony jen navrhovat. O přijetí návrhů se pak bude rozhodovat prostřednictvím místních, národních a celosvětových referend.

Úkolem představitelů bude studovat jednotlivé problémy a navrhovat alternativní řešení, k nimž by obyčejný občan nemohl dospět. Návrhy vybrané na základě konsenzu pak budou předloženy veřejnosti ke schválení dvoutřetinovou většinou.

Protože návrhy budou předkládány veřejnosti na základě konsenzu představitelů, bude prakticky nemožné ovlivnit hlasy potřebné ke schválení nebo zamítnutí daného návrhu -neboť bude nutný každý hlas.

Protože konečné schvalování návrhů bude probíhat prostřednictvím místní nebo celonárodní počítačové sítě, lobisté nebudou schopni referendum významně ovlivnit.

Takže ty říkáš, že čím víc lidí se podílí na konečném rozhodnutí, tím obtížnější je ovlivnit průběh hlasování pochybnými způsoby.

Ano. Voliči se stanou zákonodárci, zatímco veřejní představitelé budou navrhovatelé zákonů. Představitelé budou voleni na poměrně krátkou dobu a budou vybíráni místními radami, jejichž členové budou voleni místními občany, opět prostřednictvím počítačové sítě a dvoutřetinovou většinou.

Personál úřadů představitelů se bude měnit jednou za sedm let, aby časté personální změny nenarušovaly efektivní fungování úřadu.

Takže rozhodování na základě konsenzu a přímá volba prostřednictvím počítačové sítě jsou dvě změny, které vidíš v politickém procesu.

Ano. Myslím, že změníme celý systém volebního procesu veřejných představitelů. Vytvoříme nový proces, jenž bude vyjádřením našeho vědomí, že jsme všichni součástí jednoho celku. Budeme pracovat víc jako kolektiv a najdeme nové způsoby, jak realizovat kolektivní vůli.

A vidím ještě jednu změnu.

Jakou ?

Součástí politického procesu se stane průhlednost. Věřím, že poselstvím Nové duchovnosti je myšlenka, že bez pravdy nemůže existovat žádná osvícená společnost ani jedinec. Proto musíme začít mluvit pravdu a nic než pravdu.

Máš pravdu. To je poselství zítřejšího Boha. Lidé, kteří přijmou Novou duchovnost, budou žít naprosto průhledným životem.

To bude mít nesmírný vliv na celý politický proces. A protože si budeme uvědomovat, že jsme všichni součástí jednoho celku, přestaneme napadat své protivníky, neboť konečně pochopíme, že to, co děláme druhým, děláme sami sobě. A tak se změní proces i jazyk politického myšlení.

A změní se také financování procesu.

Ty ses opravdu rozjel.

Nová duchovnost mě inspiruje. Dává mi nové nápady.

A bude inspirovat celé lidstvo. Už to vidím.

Už vidím, jak se to děje.

Jak by podle tvého názoru mělo vypadat financování politického procesu.

Poněvadž si budeme uvědomovat, že jsme všichni součástí „jednoho celku", bude nám jasné, že financování politické činnosti by mělo být v rukou „voličů". Veškeré financování speciálních zájmů jakéhokoli druhu bude eliminováno. Volby a volební kampaně budou financovány ze společného fondu vytvořeného všemi lidmi a peníze budou rozdělovány mezi všechny kandidáty a organizace.

Změní se také struktura mezinárodní politické obce. Bude vytvořeno celosvětové poradní shromáždění, které se bude zabývat problémy globálního významu a které bude dávat směrnice jednotlivým národním shromážděním, jež na jejich základě budou předkládat doporučení svým voličům.

Voliči celého světa pak budou volit v určitou hodinu určitého dne. Dvě třetiny voličů v každém národě budou muset souhlasit s navrhovaným zákonem, aby mohl být schválen na národní úrovni, a dvě třetiny národů budou muset souhlasit, aby byl přijat na mezinárodní úrovni.

Tohle je jen jeden z možných způsobů, jak toho dosáhnout. Samozřejmě budou existovat stovky dalších návrhů. Nicméně ústřední myšlenkou Nové duchovnosti je převést politickou moc z rukou menšiny do rukou většiny - to jest do rukou všech národů na zeměkouli.